Klub neomylných i omylných hodnocení

Dvě povídkové sbírky Jany Moravcové Klub neomylných (1973) a Klub omylných (1983) vycházejí nyní souborně. Příběhy, které autorka s úsměvem, někdy s trochou ironie vypráví, mají neobvyklé, až tajemné zápletky a po souboji logiky a zdání v nich přicházívá překvapivé rozuzlení. Za zábavnou fabulí však často objevujeme otázky, související s hodnotou lidského života, se smyslem konání, s pohotovým jednáním v kritické situaci. Autorka zde dokazuje svůj cit pro výstavbu dramatických zápletek na relativně malém prostoru několikastránkových povídek. Její příběhy obsahují spoustu rozličných motivů. Od detektivek, přes sci-fi, po lidské osudy. Někdy její vyprávění spadá do oblasti černého humoru a jindy k záhadám a mystice. Zároveň jsou tyto příběhy podbarveny melancholií a poetikou. Vždy se však projevuje autorčin talent vtáhnout čtenáře do děje a překvapit ho závěrečnou pointou.... celý text