Kritická pojednání hodnocení

Kritická pojednání byla psána v posledních desetiletích 1. století n. l. čínským provinčním úředníkem, který nikdy nedosáhl větší uřední kariéry, ačkoliv v mládí studoval na Cisářské Akademii v hlavním městě. Autor, proslulý svojou jedinečnou pamětí, neměl prostředky na nákup knih a tak se vzdělával četbou rukopisů knih na bambusových deštičkách, které byly vyloženy v krámcích luojangských antikvářů. Nezávislost a kritičnost Wang Čchungových názorů, ktorá jej přiváděla do konfliktů s jeho nadřízenými i kolegy, se projevuje silně i v jeho dílech, protože Kritickí pojednání jsou vlastně redigovaným výborem jeho spisů. Svou kritičností a radikálností připomínají Engelsova Anti-Dühringa. Wang Čchung sám charakterizuje poslání knihy slovy: „Nenávidím nepravdy a falše!“ Kritická pojednání jsou zároveň jakousi encyklopedií nejen doby Chan (od roku 206 př. n. l.), ale i tradičních čínských představ, které jsou v nich v 84 kapitolách uvedeny, prozkoumány a zhodnoceny. Wang Čhungův základní postoj je skeptický a kritický, ale, snad i pod vlivem jeho trvalých životných neúspěchů, až poněkud fatalistický. Ovlivněn svými předchůdci z počátku 1. století vytváří Wang Čchung vynikající teorii poznání, v níž zavrhuje informaci ze starých knih a pocházející z toho, čo kdo slyšel (informaci zprostředkovanou) a místo ní staví informací vlastní (přímou) a podle řady kritérií řádn%e prověřenou. Dostává se však do rozporu s vlastní teorií tím, že historii (a početné historické údaje) považuje za informaci přímou. Wang Čchung byl konfuciánem a vážil si Konfucia jako vynikajícího myslitele; ani ten ani nikto jiný nebyl však pro něho rozhodující autoritou. To bylo velmi odvážné v období dogmatizace, která vrcholila právě ve Wang Čchungově době a vedlo k tomu, že Wang Čchung byl v Číně na dlouhá staletí prakticky umlčen. Jeho názory byly znovuobjaveny až v druhé polovině 19. stol. evropskými sinology, ktoří domnívali, že podobné ideje mohou otřást vševládnou konfuciánskou ortodoxií. Měli pravdu, protože mj. právě ze studia Kritických pojednání vycházely snahy po poznání realistických a materialistických názorů v čínské filosofii v bouřlivých dvacátých létech ideového přerodu i později. Nejlepší Wang Čchungovy myšlenky vyplývají z jeho inspirace taoistickou filosofií – přirozeného a nikterak neznásilňovaného vývoje přírody a společnosti. Na druhé straně se Wang Čchung staví rozhodně proti taoistickému úniku do říše fantazie a víry. Oproti vynikajícímu, ovšek nevyhnutelně poněkud zastaralému a jedinému překladu A. Forke (do angličtiny – 1907, 1911), je český překlad 24 kapitol založen na nových textověkritických studiích, jakož i na výsledcích studia překladatele i světové sinologie. Český vyboř usiluje v rámci možnosti o úplné postižení Wang Čchungova systému, jak např. jeho vynikajících myšlenek o nevyhnutelnosti smrti, tak i – v menší míře – těch názorů, které dokumentují spíše slabosti myšlení jeho doby. Kromě překlady obsahuje kniha i obsáhlý úvod, zasazující Wang Čchung do vývoje čínské filosofie, studii o jeho spisech, komentované bibliografie, podrobné vysvětlení jeho názorů i reálií, takže je – ve Wang Čchungově duchu – určitou encyklopedií starověké Číny, která díky síle čínské tradice může objasnit i leccos z problematiky moderní.... celý text