Lež romantismu a pravda románu hodnocení

Studie francouzského esejisty vychází z románového díla Cervantesova, Stendhalova, Flaubertova, Proustova a Dostojevského a pokouší se o kritiku tzv. nevlastní, zprostředkované touhy, tj. touhy, která nabyla čisté podoby v romantismu a poromantických literárních hnutích až po existencialismus a „nový román“. Z této zprostředkované touhy vysvětluje jevy jako „marnivost“, „snobismus“, „sadomasochismus“, také však celé životní prostředí člověka 19. a první poloviny 20. století. Práce na rozhraní studie a eseje, která se snaží ukázat, jak literatura přerůstá do života.... celý text