Prázdniny hodnocení

Bylo to dva roky po válce, kdy z Varšavy vyjela přeplněným vlakem čtyřka šestnáctiletých chlapců k Mazurským jezerům. Tam na ně čekala loď Atalanta, mahagonem vykládaná přepychová plachetnice. Jenže tu byl kámen úrazu — ani jeden z chlapců, přestože se teoreticky o jachtingu naučili všemu, ji neuměl řídit. Ale jak to k odvážnému mládí patří, vydali se na Velkou plavbu, která jim přinesla řadu překvapení a dobrodružství. Těžko všechna je vyjmenovat, snad postačí jen náznak, že se chlapci setkávali s několika tajemnými lidmi a záhadami, jež dlouho nemohli proniknout a pochopit. Tak třeba je tu usměvavý pan Balbiňski, shodou podivných okolností jdoucí ve stopách chlapců až na státní statek v Gořijalkách, kde přes to, že jsme ve dvacátém století, straší ve vysoké zámecké věži. Vysvětlení „jádra temnot“ bylo ohromující — nejen proto, že byli odhaleni velmi nebezpeční lidé, ale že k němu největším dílem přispěl ten ze zdánlivě nejméně odvážných, romantický a nepraktický Ondřejek Vaverko, u něhož by nikdo nepředpokládal takovou statečnost a hrdinství. Ale nejen napínavá a detektivní je Putramentova kniha. Jak to u prázdninového románu není ani jinak možné, je prostoupena jiskřivým, rozesmávajícím humorem. Úsměvný prázdninový román Putramentův je určen mládeži a s chutí si jej přečtou i dospělí, kteří mají rádi romantiku slunečného léta.... celý text