Siréna hodnocení

Pročtete-li po deseti letech opět Sirénu, v níž Marie Majerová nakreslila velmi dokumentovaný obraz přerodu celého Kladenska ze zemědělského kraje v průmyslový gigant, zahrnujíc do něho čtyři lidské generace v době od poloviny 19. století do prvé světové války, uvědomíte si znovu, že vnitřní síla tohoto díla tkví ve šťastném spojení české realistické tradice, kotvící v kresbě celých krajinných celků, s formou širokého románového genru... I když se její postavy nemohou plně rozvinouti na malé ploše jako individuality, všude tu proniká přímé vidění konkretní lidské osobnosti. Starý Hudec - vynálezce, v němž kvasí samotářská touha po širokém obzoru, má zvlášť pravdivý základ, je v něm podobný neklid a vášnivá touha jako v Gantu v pozdějším románě Thomase Wolfa K domovu se dívej, anděle. " Jeho syn Pepek, do něhož se slila matčina smyslnost s otcovým duchovým neklidem, je znamenitě načrtnutý typ člověka, jenž planě uhoří v citové anarchii. A zvlášť pozoruhodně je vržen typ policajta " Hudce, unikajícího do Ameriky, ale protože dovede jen dělat, tvořit hodnoty přímou prací, ale nikoliv s nimi kupčit, nemůže zakotvit... je to vzdálený bratr Vančurova Marhoula. I v menších typech je mnoho živého... Schopností široké kresby celého kraje v rozhodující chvíli jeho historie, kdy se tu odehrává velké sociální drama, řadí se Majerová k největším epickým plastikům českým. " Čtvrté vydání.... celý text