Skrytá přání, neklidná putování hodnocení

Mozaikový román, jehož narativní linii představuje vyprávění čtyř postav, lze označit jako ontologický, potažmo epistemologický příběh lidské konečnosti i proměnlivosti. Jedná se o koláž vzájemně se prostupujících příběhů, fragmentárního vypravování, téměř filmových sekvencí, břitkých detailních postřehů či epifanie. Doplňujícím prvkem jsou mnohdy úvahová líčení lidí z různých koutů světa. Tento zdánlivý kontrapunkt je jedním z nejmarkantnějších rysů románu. Interakce vnějšího a vnitřního prostoru, vizuálního a myšlenkového světa, simultánní ne/přítomnost různé perspektivy či objektivního a subjektivního pohledu. Toto vše vyplněno existenčními resumé a honbou za ne/potvrzením životní matrice tak nabízí i pestrou škálu interpretací.... celý text