Smrt bez spravedlnosti: Mrtví Ratajského lesa hodnocení
Martin Tichý
Byla vražda Anny Kvašové, spáchaná v lednu 1952, promyšleným činem nebo excesem pachatele? Urychlila kolektivizaci na Kutnohorsku, jak se všeobecně tvrdilo? Došlo v roce 1958 k nalezení spravedlnosti, nebo snad měl tehdy vedený proces blíže k institucionalizované mstě komunistického režimu? Představuje násilná smrt tehdy neznámé funkcionářky stín protikomunistického odboje, či naopak v daném kontextu nastoluje „mašínovské“ otázky? Jak je možné, že proces s takzvanou skupinou Landstoff a spol. se stal ukázkovým příkladem „třídně“ pojímané spravedlnosti v době, kdy doba „třídní justice“ měla být podle mnohých již překonanou minulostí? A proč zapomínáme na to, že kolektivizace, prosazovaná násilím a prostřednictvím perzekucí, vedla k nespočtu lidských tragédií, ve výsledku pak k zpřetrhání tradičních vazeb v sociální struktuře české vesnice, a že represe s ní spojené se staly legitimním zdrojem odporu a odboje vůči komunistickému režimu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět autor této knihy.... celý text
5 |
|
3 x |
4 |
|
1 x |
3 |
|
0 x |
2 |
|
0 x |
1 |
|
0 x |
odpad |
|
1 x |
Hodnocení knihy Smrt bez spravedlnosti: Mrtví Ratajského lesa: 76 %
Počet hvězdičkových hodnocení: 5
Každý uživatel musí ohodnotit alespoň 20 knih, aby se jeho hodnocení začalo započítávat do výsledného hodnocení. Z toho důvodu se může lišit počet započítaných hodnocení ve statistice nahoře, se všemi hodnotícími níže.
Štítky knihy
vraždy Československo 50. léta 20. století komunismus kolektivizace vrazi historie měst, obcí a regionů
Autorovy další knížky
2012 | Drškobraní padesátileté |
2017 | Smrt bez spravedlnosti: Mrtví Ratajského lesa |
2015 | Cesty za svobodou: Kurýři a převaděči v padesátých letech 20. století |
2018 | Za svojí ideou, za svým cílem |
2011 | Říkali mu Dědek |