U nás III. - Osetek hodnocení

Kniha třetí: Osetek Na padolské faře se objevuje bratr faráře Havlovického, Vincenc. Ten dosud pracuje v Maďarsku a chce se časem vrátit do Padolí a začít zde těžit uhlí - je totiž přesvědčen, že je v kraji mnoho neobjevených zásob. Farář Havlovický se těší myšlenkou, že by dolování mohlo přinést chudému kraji práci i blahobyt. Mezi místními pašeráky se objeví starý známý Málek s malým sirotkem, Hilmou, kterého našel cestou - utekl totiž před nelidským zacházením lidí, u kterých přebýval. Hilmy se nakonec ujímá tkadlec i pašerák Lhoták. Boušínský farář začíná povážlivě chřadnout, dokonce ztrácí paměť. Nakonec umírá - farář Havlovický plní slib, který mu dal, a sice, že se postará o jeho "včeličky dušičky". Do kraje se dostanou tři ruští zběhové, jsou však místními chyceni a předvedeni k potrestání - zásahem faráře Havlovického však nepřijdou o život, jednoho z nich - Mikulu Rusa - si dokonce farář Havlovický bere k sobě na faru na výpomoc. Hilma si sice u Lhotáků polepšil, dostává alespoň lepší stravu a spí v teple, musí však těžce pracovat. Dokonce musí Lhotákovi pomáhat při pašování - za jedné zimní cesty však silně promrzne a těžce onemocní. Od té toby je velmi slabý. Faráře Havlovického zaujme nejen jeho osud, ale i jeho malířské nadání. Aby Hilma nemusel těžce pracovat, domluví mu učení u místního krejčího, Fidéla Hanuše. Farář Havlovický se čím dál více sbližuje s místním evangelickým knězem, i když se to nelíbí jeho kolegům, farářům. O to více ho zabolí, když jednoho dne vytáhnou někteří zfanatizovaní padolští proti místním evangelíkům - naštěstí jim jejich úmysl překazí. Trápí se však nad smyslem toho, co pro své "padolské" činí... Z Prahy mezitím došly zprávy o ohlášené korunovaci českého krále. Farář Havlovický se také vypravuje do Prahy - nejen na korunovaci. Rozhodl se, že zajistí pro syna kostelníka Kaliny místo v pražském klášteře a také, že se zeptá slavného malíře z akademie na jeho názor na nadání malého Hilmy. Farář Havlovický zjistí, že Hilma má skutečně velký talent. Zařídí mu tedy ubytování i místo na umělecké škole a Hilma odjíždí nadšený do Prahy. Na další studia se faráři Havlovickému podaří získat mecenášský dar přímo od vévodkyně Zaháňské. Padolí nežije jen prací, ale i nenakoupenou hasičskou stříkačkou - místní představitelé samosprávy totiž většinu peněz na stříkačku prošustrovali, a tak má požár, který v Padolí náhodou vypukne, neslýchané následky. Spousta rodin zůstává bez přístřeší, farář Havlovický žádá vrchnost o pomoc. Ta sice pomoc poskytne, rozhodne se však, že dá věci v Padolí do pořádku - pošle sem přísného komisaře. Hilma se mezitím stává schopným a nadaným studentem, jeho zdravotní stav se však zhoršuje. Nakonec v Praze umírá. Farář Havlovický je na pochybách, zda to, co pro Hilmu udělal, bylo to nejlepší. Láska učitelského mládence v Poříči Kalisty k Anně Dušánkové z Padolí, nedopadne šťastně - rodiče Anny, zpyšnělí náhlým blahobytem, vyberou své dceři jiného ženicha - bohatého sedláka Dománě, kterého si Anna nakonec oblíbí. Kalista nese svatbu své milované velmi špatně - začíná pít a přestává si hledět své práce, dokonce se s Dománěm popere při místní tancovačce - farář Havlovický mu domlouvá, aby neskončil bez práce. Přichází dopis od Havlovického bratra Vincence - oznamuje, že se již vrátí natrvalo do Padolí - ať farář zajistí žádost o povolení k dolování. Nejistý farář vše zařídí, byl by však nejraději - tak jako jeho matka, kdyby to nevyšlo. Je však povzbuzen, když mu vévodkyně Zaháňská schválí tolik touženou výstavbu nové fary. Bohužel krátce poté vévodkyně, trýzněná ztrátou mládí a obavou ze stáří a smrti, ve Vídni umírá. Začátkem roku 1840 dorazí do Padolí nový komisař - přísný a nekompromisní... U nás je mimořádné dílo svým poetickým kouzlem, které však ne každý ocení, neboť mohutná kronika líčí obyčejné dny a všední život. Jirásek v U nás vytvořil jedno ze svých nejpoetičtějších děl, dílo mimořádné jemnosti a půvabu, které připomíná zastřenou vzpomínku na dávné časy. Jirásek se však nebrání popsat problémy i lidské nešvary, jako jsou předsudky, závist, pomluvy, nesnášenlivost apod., jde až na dřeň lidského bytí - a v tom všem je cítit skrytý moudrý nadhled, který dodává dílu nadčasový lidský rozměr. Hlavní postavou – katolickým knězem Havlovickým – vytvořil Jirásek originální literární typ plný činorodosti, odvahy, vítězství i proher, samoty i smutku. Zároveň Jirásek ukazuje (i v osudech židovky Justýny Lewitové), že černobílé vidění světa je to, co jeho celému dílu chybí – cení si svobody, osobního charakteru a tolerance a je jedno, zda je jejich nositelem postava oděná v katolickém, evangelickém či židovském rouchu. Mimořádné dílo české literatury, ovšem pro svůj atypický ráz a formu nikoliv pro každého - člověk, který již v životě něco prožil a dokáže vidět hlouběji, dovnitř lidských duší, bude kronikou U nás zcela jistě unešen.... celý text