Věční milenci hodnocení

2. vydání Román, uvedený motem z J. A. RIMBAUDA, je rozdělen do čtyř částí ("sešitů"), v nichž se střídají kapitoly dvojího druhu. Jedny jsou označovány titulem Ze zápisků padesátiletého, obsahují deníkové záznamy hlavní postavy, historika Václava Havlína, a sahají od r. 1949 do začátku 60. let (jejich jednotlivé úseky, nadepisované daty, nejsou uspořádány chronologicky, nýbrž "na přeskáčku"). Druhé mají samostatné názvy, ale současně i společný podtitul Stará fotografie, jako celek vytvářejí kroniku rodiny Havlínů a zabírají dlouhé období od r. 1911 do r. 1945. Havlínovy zápisky se soustřeďují hlavně na dobu všeobecné podezřívavosti a vykonstruovaných procesů v 50. letech. Václav prochází totalitní mašinérií zdánlivě nedotčen, sám se nestává její obětí. Jinak se však vede jeho příteli Bedřichu Pryllovi. Václav se sice brání uvěřit v Bedřichovu vinu, na druhé straně však odmítá přiznat omyl komunistické strany, nemluvě už vůbec o zlé vůli. Ujme se Pryllovy dívky Heleny Killerové, a když je přítel odsouzen, ožení se s ní. Odhalení Stalinova kultu v r. 1956 dává Václavovi odpověď na dilemata a nejistoty uplynulých let. Když je pak Pryll propuštěn z vězení, vzdá se Václav Heleny a umožní jí, aby se k Bedřichovi vrátila. Staré fotografie sahají až ke sňatku Václavových rodičů Františka a Anežky. Velká pozornost je v nich věnována Anežčinu milostnému vztahu ke švagru Janovi a v druhé půli románu ideovému sbližování Václava s Bedřichem Pryllem, představitelem komunistické inteligence 30. let. Pod jeho vlivem Václav nachází své místo v odporu proti nacismu a po válce vstupuje do komunistické strany.... celý text