Za ostnatým drátem hodnocení

Jedním z nejpříznačnějších projevů represe nacistického režimu byly mezi lety 1933 a 1945 koncentrační tábory, zvláštní vězeňská zařízení sloužící k internaci, perzekuci a fyzické likvidaci politické opozice, různých sociálních skupin obyvatelstva a rasově perzekuovaných lidí. V průběhu dvanácti let vlády nacistů vznikly téměř dvě desítky velkých koncentračních táborů a mnoho set jejich poboček, rezervoárů otrockých pracovních sil, které nacistický režim využíval zejména pro válečnou zbrojní výrobu. Čtyři desítky takových pobočných zařízení se nacházely i na území dnešní České republiky, především v tzv. Říšské župě Sudety, v pohraničním pásu od Karlovarska přes severní Čechy, Liberecko, Krkonoše a pomezí Čech a Moravy až po Jeseníky, jednotlivě pak v českém a moravském vnitrozemí. Pobočky na dnešním území ČR patřily pod správu koncentračních táborů Groß-Rosen, Auschwitz (Osvětim), Flossenbürg a Ravensbrück. Publikace Severočeského muzea „Za ostnatým drátem“ představuje dějiny i současné pozůstatky těchto zařízení na českém a moravském území. Na jednotlivých stránkách v textech a na fotografiích sleduje vždy jeden nebo více táborů v určité oblasti dnešní České republiky. Hlavním zaměřením publikace pak je představit pietní místa obětem koncentračních táborů v jednotlivých lokalitách, přičemž se mimo samotných táborů věnuje i pietní péči obětem pochodů smrti v některých oblastech dnešní České republiky.... celý text