Zatajené popravy: Češi a českoslovenští občané popravení na sovětské Ukrajině - z historie Velkého teroru na Volyni a v Podolí hodnocení

Politické represe sovětského totalitního systému těžce postihly i potomky českých emigrantů a další občany československého původu, kteří se mezi světovými válkami ocitli na území Ukrajiny. Už v době násilné kolektivizace byli čeští sedláci označeni za „kulaky“ a vysídlováni i s rodinami na Sibiř. Za „třídní nepřátele“ byli pokládáni též čeští podnikatelé, obchodníci, řemeslníci a příslušníci inteligence, především učitelé. Zostření politických represí v době Velkého teroru v letech 1937–1938 znamenalo i prudký nárůst poprav, provedených většinou jen na základě rozhodnutí komisí bezpečnostních orgánů. Tehdy přišla o život většina z více než 600 jmenovitě zjištěných Čechů, československých občanů a obyvatel českých zemí, zastřelených na Ukrajině v letech 1919-1941. Publikace připomíná např. okolnosti zločinu ve Vinnycji, zastřelení téměř deseti tisíc obyvatel města a okolí sovětskou bezpečností na základě falešných obvinění. Po nalezení hromadných hrobů v době nacistické okupace města v roce 1943 se Vinnycja stala nejznámějším symbolem zločinu sovětského režimu. Až donedávna však nebylo známo, že mezi oběťmi tohoto zločinu bylo nejméně třicet Čechů. Patří sem i největší hromadná vražda Čechů na Ukrajině, „poprava“ osmdesáti údajných příslušníků české vojenské a špionážní organizace v Žytomyru, k níž došlo 28. září 1938, na svátek patrona českých zemí svatého Václava. Nově zpřístupněné archivní materiály dokládají, že sovětská bezpečnost důkazy o podvratné činnosti Čechů zfalšovala a fyzickým nátlakem si vynutila doznání obviněných. Rodiny o popravách svých blízkých až donedávna nic netušily, protože úmrtní listy obětí byly úředně zfalšovány.... celý text