10 minut 38 vteřin
Elif Shafak
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/469735/bmid_10-minut-38-vterin-rJQ-469735.jpeg
4
99
99
Co když v okamžiku smrti lidská mysl ještě několik převzácných minut pracuje? Přesně řečeno, deset minut třicet osm vteřin… Každá posmrtná minuta Leile přináší intenzivní smyslovou vzpomínku: chuť kořeněného guláše z kozy, kterou její otec obětoval na oslavu narození dlouho očekávaného syna; chuť směsi cukru s citronem, jíž si ženy depilují nohy, zatímco muži navštěvují mešitu; vůni kávy s kardamomem, kterou Leila pije s pohledným studentem v bordelu, kde je zaměstnaná. A všechny tyto vzpomínky jí také připomínají věrné přátele, s nimiž se sblížila v klíčových momentech svého života – přátele, kteří se ji nyní zoufale snaží najít…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
Odeon
Originální název:
10 Minutes 38 Seconds in this Strange World, 2019
více info...
Přidat komentář
Zase jsem po dlouhé době sáhla po knížce, kterou bych normálně nevyhledávala a jsem za to ráda. První polovina knihy mě bavila o něco víc než druhá a byly zde chvíle, kdy jsem se přistihla, že nedávám úplně pozor, ale i přesto to byl většinou příběh, který mě bavil hodně, takže čtení určitě nelituji.
Celkem zajímavá kniha. První část je docela svižná, ve druhé části děj dost ztrácí a hlavně se ze zajímavého příběhu o životě žen v poválečném Turecku, snaží autorka udělat něco úplně jiného, jakousi dobrodružnou výpravu pětice přátel na hřbitov za účelem exhumace mrtvoly a její znovu pohřbení, což se jí podle mě teda vůbec nedaří... Té první část bych klidně i uvěřil, že to tak bylo a mnohde pořád je, tomu druhému ani omylem! To že by tihle její přátelé nemuseli být sbírka různých dnes nutných menšin a migrantů, bych asi v dnešní době chtěl už moc... Ale i tak je to docela dobrá kniha.
Wow. Pro mě něco nového. Neotřelý příběh z prostředí, které snad ani nechcete poznat. Úžasně napsané. Nepřehlcené postavami. Za mě jedna z nejlepších knih v poslední době. Neváhejte a přečtěte si ji. Je vážně skvělá.
10 minut a 38 vteřin. Přesně tak dlouho je Leilina mysl po posledním výdechu ještě schopná vzpomínat. Vybavovat si nejdůležitější vůně, momenty, lidi. Pětici věrných kamarádů, kteří se nesmíří s tím, že by Leila měla skončit takhle. Pětici kamarádů, kterým život taky slušně naložil, ale i přes to vědí, co je důležité.
Originální, perfektně vystavený příběh, který nesklouzne ke kýči.
Krásný až do konce.
Jedinečný.
Upřímně řečeno se mi do této knihy příliš nechtělo. Říkal jsem si, jestli se mi tato kniha bude líbit? Kniha od turecké autorky, ale začetl jsem se a kniha se mi líbila. Zbytečně jsem měl z této knihy obavy. Je pravda, že jsem si knihu rozdělil do více dnů, protože na jeden zásah se určitě kniha nedá přečíst. Kniha se četla dobře. Kniha mi rozšířila obzory a samotný příběh byl také zajímavý. Knihu hodnotím na 100 %.
Kniha má 3 části. Líbily se mi všechny části. Hlavní postavou je TEQUILA LEILA, která pracuje jako prostitutka v Istanbulu v Turecku. Příběh je vyprávěný retrospektivně. Nahlédneme do jejího dětství a mladí až po příjezd do Istanbulu. Během života se seznámí s pěti přáteli, kteří pro ni hodně znamenají a samozřejmě to platí obráceně.
V knize se objevují témata rovnosti pohlaví, násilí na ženách, postavení žen v patriarchální společnosti, východo - západní polarita (Turecko usilovalo v minulosti o vstup do EU). Je to kniha o síle přátelství. Přátelství hraje v tomto románu důležitou roli. Líbilo se mi, k čemu se odhodlali její přátelé..
V knize se dočteme o Istanbulu a různých zvycích v Turecku. Dočteme se například o Ulici Bordelů, Hřbitově Bezprizorných, o Bosporském mostě aj.
V části PÁR SLOV NA VYSVĚTLENOU autorka píše: "V této knize je spousta věcí pravdivá a všechno je fikce. Ačkoliv jsou postavy pěti přátel výplodem mé fantazie, inspirovala jsem se reálnými lidmi: zdejšími rodáky, přistěhovalci a cizinci, s nimiž jsem se v Istanbulu setkala. Přestože Leila a její přátelé jsou postavami zcela smyšlenými, přátelství, která v tomhle románu popisuji, jsou - alespoň v mých očích - stejně skutečná jako tohle okouzlující starobylé město."
Na počátku knihy se nachází mapa Istanbulu, ve které jsou zobrazeny části města, o kterých se v knize píše. Oceňuji, že se na konci knihy nachází SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV a také DOSLOV, který napsal Jan M. Heller. V knize jsem nalezl pár překlepů.
Klobouk dolů před autorkou, jak se jí podařilo z několika podivných figurek istanbulské spodiny vytvořit drama, které čtenáře naprosto vtáhne, ačkoli je od prvních stránek téměř všechno prozrazeno. Originální, dojemná, ale ne kýčovitě slzopudná, vtipná a skvěle napsaná záležitost. Romantika Istanbulu z jiného úhlu pohledu, jak jej turisté příliš neznají.
10 minut a 38 vteřin trvá, po než Tequile Leile po její vraždě vypne mozek. Během té doby očicháme její život - fakt, z knihy jde cítit vůně baklavy, cukrový pasty, smažených tureckých jídlel, kyseliny sírové, soli. Taky smutku i naděje. Jak se žije bezprizorním v Istanbulu okolo 70. let?
A kdo je vubec bezprizorní? Pro společnost je to prostitutka, transka, kdokoliv, kdo se odlišuje, nemá rodinu. Jenže některá přátelství jsou pevnější než rodinný vztahy.
Knihu jsem četla opravdu pomalu. Nedovolí shon a naládovat do sebe obsah za jeden večer. Je potřeba si ji užít a v klidu, bez vyrušování si projít Bosporský most.
Výborné, neotřelé, jak poznamenává petrarka72 - tragikomické dílko..:) Celkem zábavným způsobem do sebe nasajete povědomí o tom, jak to "chodí" u tureckých bezprizorných (vyvrhelů společnosti, kteří mají i svůj vlastní hřbitov) v kulisách islamského tradicionalismu. Celých 10 minut a 38 vteřin spolu s vyhasínající činnosti mozku Leily "přičicháváte a ochutnáváte" vzpomínky na její dětství, na život v Istanbulu a jejích 5 úžasných přátel.
Ano, přátelé jsou rodina, kterou si člověk vybírá sám - díky těmto propletencům vztahů může pak přežívat i v tak "tekutém" prostředí, jakým je Istanbul a osvobodit se v "jeho vodách" i po smrti..
Ta kniha je obratně napsaná, strhující a plná překvapení. Je uváděna jako tragický příběh - zachycuje přece vzpomínky umírající zavražděné prostitutky, vyplouvající na povrch vědomí během 10 minut a 38 vteřin odpočítávaných do mozkové smrti, jak žádná anotace neopomene zdůraznit. Vyskytuje se v ní však tolik zábavného a komického, že vyznívá spíše jako tragikomedie a tu a tam dokonce jako tragifraška; hodně jsem se usmívala a zejména u druhé části (při návštěvě hřbitova Bezprizorných a jejích následcích) se smála nahlas. Samozřejmě, život je spíše než pes agresivní vlk se vzteklinou, ženy a odlišující se bytosti to mají sakra těžké, islám (ovšem nejen on) produkuje bezprecedentní množství předsudků a násilí a život je semeništěm bezpráví, ale tekuté město Istanbul je pořád krásné nebo přinejmenším intenzivní, vodní přátelé vás neopustí v životě ani po smrti, pokrevní příbuzní, pokud se vás z jakéhokoli důvodu zřeknou, se nedozvědí, oč přišli, a bude to jen jejich škoda - a láska, vzájemnost, smíření se sebou a setkání s rybičkou jsou skutečnosti možné a dokonce pravděpodobné.
Ocitnutí se v mysli, které zbývá už jen posledních pár minut vzpomínek ovoněných životem... bolestná představa, já vím... ALE... i když leckdy to žití nevoní po fialkách a některé momenty máme chuť nechat už navždycky vyčichnout... tak nějak nám dojde, že mít partu milujících přátel, kteří znají naše místo na tomhle světě je prostě úplně nejvíc... to je přesně ta vodní rodina, kterou máme možnost si sami vybrat... jsou totiž chvíle, kdy je voda hustší než krev ♡
Zamilovala jsem si unikátnost a sílu tohoto příběhu... stejně jako unikátnost a sílu každého z nich se svým vlastním těžkým životním chlebníkem. Čtěte!
Váhám mezi 3-4 hvězdičkami. První polovina velmi dobrá, od druhé půlky mě to přestávalo bavit.
Kniha je rozčleněna na dvě části, obě jsou nesmírně zajímavé, byť me ta první bavila víc než druhá, ačkoliv ta druhá je stejně zásadní jako ta první. Svědectví o tom jaké to bylo provádět nejstarší řemeslo v Turecku. Zajímavý styl a nevšední nápad, s tím že kniha je hodně k zamyšlení. Vytváří v člověku meandry, stejně jako život, ztráty, bolest. Postavy uvěřitelné a prostředí velmi efektivní. 5/5
Jedním slovem - skvost...
Kniha 10 minut 38 vteřin se svým neotřelým námětem a vynikajícím dějem čtenáře doslova pohltí od první stránky. Tento příběh sice začíná smrtí, ale přesto je plný života. Života, na který hlavní hrdinka Leila po své smrti vzpomíná ještě 10 minut a 38 vteřin, kdy její mysl stále pracuje. V každé minutě si prostřednictvím vůní, které skutečně jsou nejlepším spouštěčem vzpomínek, připomene nejdůležitější okamžiky od svého narození do smrti. Jsou tu jak ty nejšťastnější chvíle, tak ty nejbolestnější. A protože její život nepatřil k těm ukázkovým, nepatřila k ženám sešněrovaným pravidly islámu, tak těch druhých bylo víc. Během vzpomínek představí i pět svých věrných přátel. Stejně jako ona jsou to lidé žijící na okraji společnosti a každý z nich je neobyčejnou postavou a zároveň mimořádnou osobností s pohnutým životním příběhem. A co by to bylo za přátele, kdyby se o kamarádku nepostarali po její smrti...
Přestože autorka v Turecku nežije, z knihy je její vztah k Istanbulu cítit. Je tady vykreslen nejen jako okouzlující starobylé město, ale především jako město neustále se měnící, jako křižovatka Východu a Západu. Samozřejmě tu nechybí pohled na pro nás nepochopitelný osud žen ve společnosti žijící pravidly islámu.
Výběr této knihy byl super trefa do černého. Je to úžasný příběh s mimořádně poutavým dějem a zajímavými postavami. Z četby jsem nadšená, nečekala jsem něco tak skvělého. Zpracování je jedinečné, vynikající.
Štítky knihy
prostituce vzpomínky Turecko psychologické romány umírání turecká literatura nevěstinceAutorovy další knížky
| 2020 |  10 minut 38 vteřin |
| 2014 | Čtyřicet pravidel lásky |
| 2016 |  Rebelka z Istanbulu |
| 2017 | Architektov učeň |
| 2023 | Ostrov stratených stromov |
10 minut a 38 vteřin. Tak dlouho ve světě románu britské autorky tureckého původu Elif Shafak trvá, než odumře mozek po smrti těla. Od počátku sledujeme právě zemřelou prostitutku pohozenou v popelnici, která (zdánlivě nahodile) vzpomíná na epizody ze svého života a při tom odhaluje odvrácenou tvář Istanbulu, kde se mísí snaha stát se moderním městem s neochotou vzdát se starých mýtů a pověr, často opřených o náboženské tradice. Text, který stylem může místy připomínat Salmana Rushdieho, obsahuje mnohé symbolické prvky, ty zde ovšem nemá smysl vypisovat. Nechť si na ně čtenář přijde sám. Musím ovšem říct, že tato kniha (s prvky typickými pro magický realismus, přestože sama magickým realismem rozhodně není), si určitě zaslouží pozornost a neměla by vás minout, zejména pokud vás zajímají aktuálně často akcentovaná a důležitá témata, lidé z okraje společnosti nebo kontrast stálosti velkých dějin a zapomenutelnosti „malých“ osudů jednotlivců, bez nichž by však nějaké velké dějiny těžko kdy byly. 10 minut a 38 vteřin je výborná záležitost, které se i u nás určitě dostane zasloužené pozornosti, a to i přes skutečnost, že druhá část knihy za první poněkud pokulhává (a dala by se bez větších obtíží vypustit, nebo alespoň značně zredukovat). První část je zcela brilantní, druhá knihu vysloveně nekazí, ale trochu ubírá na výsledném dojmu a účinu. Přesto zakončím své krátké ohlédnutí lakonickým: Tohle si prostě přečtěte.