100 postav klasické mytologie
Malcolm Day
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60776/bmid_100-postav-klasicke-mytologie-Zh4-60776.jpg
4
13
13
Kniha popisuje fascinující historii řeckých a římských bohů a je doplněna o mnoho barevných ilustrací.
Literatura faktu Mytologie
Vydáno: 2008 , MetaforaOriginální název:
100 Characters from Classical Mythology, 2006
více info...
Přidat komentář
11.03.2013
Kniha je velice pěkně ilustrovaná, pěkně jsou znázorněné i rodokmeny. Co se týče množství informací, kniha poněkud zaostává. Avšak na základní přehled řecké mytologie poslouží dobře.
100 postav klasické mytologie je bohužel taková nedopečená knížečka, abych tak řekl. Jsou zde rozhodně elementy, které je třeba pochválit, ale na druhou stranu zde jsou i věci, které nelze než vytknout. Tak nejprve k negativům. Mou hlavní výtkou je, že autor asi netušil o čem chce vlastně psát. Název díla je 100 postav, předpokládal bych tedy, že jmenované postavy budou stát v centru pozornosti, ale bohužel tomu tak není. Přístup ke každé postavě knihy je odlišný, ale rozhodně není konzistentní. Některá hesla jsou převyprávěním slavného mýtu s postavou jako protagonistou, v některých se postava jen mihne a vypráví se cizí příběh, někdy jde o vyprávění o rodičích postavy.To je rozhodně problém. Například v hesle pod Medúzou se vypráví o Perseovi více než o samotné Medúze. To samozřejmě snižuje na hodnotě knihy a narušuje to její systematičnost. Chápu, že prostor pro jednotlivá hesla musel být limitovaný, takže autor musel vybrat ty nejzajímavější elementy, ale tím spíše bych chtěl vědět o postavě to základní, to hlavní a musel-li zmínit příběhy, tak pouze pro dokreslení a ne jako nosné téma hesla. Co se knize povedlo je grafická úprava, použití umění pro dokreslení postav (prostřednictví děl světových malířů, sochařů a jiných umělců). Systematické rozdělení postava podle nosných mýtů, a okruhů (jako například olympijští bozi, dobývání Tróji a jiné). Použití rodokmenů pro dokreslení příbuzenských vazeb. Vzhledem k tomuto by kniha byla vhodná jako doplňující systematizující pramen, ale rozhodně ne jako samostatný zdroj k poznání řeckých (a v menší míře římských) mýtů. Pro čtenáře, který by hledal takové informace bych doporučil buď Roberta Gravese a nebo samozřejmě starověké prameny (Homér, antická dramata, Ovidiovi Proměny ...).