100 sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida
Vítězslav Nezval
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Prožitek strastí a slastí milostného vzplanutí provázeného vášní i pochybnostmi vepsal mistr do sonetů odhalujících opravdovost jeho citu.
Sonet dvacátý osmý O bídě citů
Dlouho jsem trpěl hladem,
ten znám, ten dobře znám.
Dlouho jsem chodil zadem
k vám, lidé, k vám.
Spával jsem s listopadem
a mstil se zahradám.
Mé srdce leží ladem –
jsem sám, jsem sám, jsem sám.
Tisíc nás umořil už hlad.
Proklínal jsem. Žel, teď mám rád.
Pryč, kuplířko! Pryč, láhvi vína.
Dnes, umíraje, chtěl bych žít,
dnes proklínat mi brání cit.
Ten cit je jako rakovina.
100 sonetů : moje srdeční záležitost, všechny jsou tak čtivé, milé a snadno zapamatovatelné :)
Pod střechou kalného bufetu,
kde páchne olej, zvoní lžičky,
zakousla jste se do ředkvičky,
já vrh se na omeletu.
Pak, když byl konec banketu,
jenž byl tak chudě monotonní,
stisknuv jí hlavu jenž se kloní,
přisál jsem sejí do retů.
A nežli vrátil se ten třetí,
staly se ze dvou cyniků
dvě malé rozdychtěné děti.
Tváří se, jak by cosi četla -
a v bufetu je tolik světla
jak někde na Martiniku.
Sbírka sonetů milovníka života a žen Vítězslava Nezvala - a vztah k ženám je tu hlavním tematem:
Vím, co mi chcete všecko říci
ač znám vás sotva jeden den
podobáte se večernici
i jitřence - vy ženo žen...
Až budeš lilie číst tyto sonety
ten který ti je psal muž jménem Robert David
bude již vykoupen a bude šťastně slavit
své čisté vzkříšení , on, navždy prokletý...
Autorovy další knížky
2001 | Manon Lescaut |
1969 | Edison |
1999 | Básně noci |
1966 | Sbohem a šáteček |
1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
100 sonetů se mi četlo a líbilo asi i více než 52 hořkých balad. Básně jsou milé a krásné, některé překvapí svou provokativní otevřeností a sexuálními metaforami.
Jelikož existuje více vydání, je zajímavé sledovat menší i větší změny některých básní, přepracovaných např. v 50. letech.