13 hororových povídek znovu
A. Finnis , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60939/13-hororovych-povide-60939.jpg
4
21
21
Je tu dalších třináct hrůzostrašných povídek, při jejichž čtení vás bude jímat děs a budete se strachy třást… Chvějte se hrůzou, když společně se Seanem pospícháte podél břehu řeky v horkou, temnou noc… kdo nebo co ho to sleduje? Zhluboka se nadechněte a připojte se k Taře v jejím malém útočišti, ale buďte připraveni na to, že je příliš těsné, než abyste se v něm cítili pohodlně… Odhalte tajemství Angeličina pokoje… a třeste se zděšením ze strašlivé pravdy skryté pod tapetami… Naše pozvání přijměte na vlastní nebezpečí. My vám můžeme zaručit jen to, že při čtení těchto třinácti hrůzostrašných povídek zakusíte strach, jaký jste nepoznali. Zamkněte si dveře a připravte se na četbu vskutku příšernou…... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1997 , TalpressOriginální název:
13 Point Horror Again, 1995
více info...
Přidat komentář
Mě se povídky líbily. V knize není žádná vysloveně špatná, knihu jsem přečetla rychle a příběhy si užila. Takže za mě povedená kniha.
Tenhle druhý díl je jednoznačně lepší, než první. Za nejlepší povídku z této sbírky bych označil Náprstníky.
Oproti předchozí antologii se 13 hororových povídek znovu honosí hlavně originálnějším a pestřejším přístupem k zápletkám a pointám příběhů. Ne že by to tedy pomohlo nějak zvlášť, ale alespoň nejsou ty povídky od začátku tak lehce čitelné. K nejlepším povídkám patří ty lehce sociálně kriticky laděné: BUMERANG, BÁBINKA a PRO PÁR DROBNÝCH. mohla by k nim patřit i lehce kafkovská NÁŠ PACIENT, NÁŠ PÁN, kdyby si to nekazila prvoplánovitou humorností. Ostatní povídky kolidují mezi lehkým podprůměrem a slušným průměrem. Výjimkou jsou jen v závěru pokažená povídka ANGELIČIN POKOJ a veskrze suchá HRDINA. Za zvláštnost považuji povídku mého oblíbence Mastertona DŮKAZ EXISTENCE ANDĚLŮ, svérázný pokus napsat fantasy-horrorovou povídku bez přítomnosti zjevného zla. Natolik netypické, že nejsem schopen posoudit kvalitu povídky.
Tuhle knížku jsem četla v době jejího vydání (1997)... A od té doby miluju náprstníky, nejvíc ve volné přírodě, ale i doma na zahradě... krásné, tajemné, schopné člověka usmrtit... teď jsem si povídku Náprstníky chtěla přečíst znovu... a nakonec jsem zase přečetla celou knížku... Ty ostatní totiž také stojí za to... :-)