13 objektů z (ne)šťastného muzea
Čeněk Pýcha
V této knize analyzujeme 13 vybraných předmětů ze sbírek stranických muzeí, okolnosti jejich vzniku, vystavování a užívání při utváření dobového ideologického jazyka. Zároveň si klademe otázky: Co si počít s předměty a symboly, jež společnost odvrhla? Jak je možné je využít ve vzdělávání či jak je zakomponovat do badatelsky orientované výuky? Nakolik je možné tyto předměty aktualizovat a klást jim širší společenské otázky týkající se historiografie, muzeologie, ale i kulturně společenských problémů současnosti? Kniha čtenáři nabízí možnost vnímat závažná témata tohoto období skrze konkrétní materiál z muzejních depozitářů.... celý text
Přidat komentář
Zajímavý a úspěšný pokus o vypořádání se z komunistickými artefakty z tehdejších muzeí. Spálit? Schovat? Vystavovat s vysvětlujícím komentářem? Nebo vystavovat "holé", ať si kontext divák najde sám... Velmi vhodné k výuce novodobých dějin. Nechápu jak tato publikace mohla vadit vedení ÚSTRu. Možná proto, že vedení ÚSTRu potřebovalo na revoltující pracovníky najít nějaký bič. To se jim nepovedlo...
Povedené kapitoly: Zápotockého čepice, Lány, Partyzáni a Havířská balada.
Autorovy další knížky
2022 | 13 objektů z (ne)šťastného muzea |
2017 | Temporalita (nových) médií |
2016 | Toufar: dějepisné sešity |
2020 | Jak vystavujeme soudobé dějiny: Muzeum v diskusi |
Nedávné dějiny prezentované na několika zaprášených artefaktech, které má čas od času stále někdo potřebu tahat ze sklepa na světlo. Na těch artefaktech se tak prezentuje i přístup k tomu, jak se tvoří oficiální dějiny a mínění; v tom je určitá nadčasovost. Dnes to už tak nebije do očí, ale postupy sebepropagace a sebeprezentace vykazují i dnes dost podobné rysy. Na těchto "těžkých" artefaktech tak lze dobře ukázat permanentní dvojznačnost v rámci kontextu a vystavení. Více takových knih. Doporučuji.