18. rukojmí
James Patterson , Maxine Paetro
Ženský vyšetřovací klub série
< 18. díl >
Tři ztracené ženy. Dva zdánlivě spolu nesouvisející případy. Jeden odhodlaný zabiják. Zdánlivě nevinná noc se pro tři učitelky z místní školy promění v horor a utrpení. Když jsou následující den pohřešovány, nevěstí to nic dobrého. Obavy z nejhoršího se naplní poté, co se objeví první tělo.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:Originální název:
The 18th Abduction, 2019
více info...
Přidat komentář


Opět zajímavý příběh. Tentokrát se vrátíme o pět let zpět a při vyšetřování zločinu se propojí práce Lyndsay a jejího manžela. Jako vždy mi vyhovovali krátké kapitoly a střídání vyprávějících.


Nebavilo mě to tolik, jako jiné knihy autora. Tato kniha neměla takový spád, takže jsem tak tak dočetla.


Kniha je dobře napsaná. Oba vyšetřované případy jsou zajímavé a velice rozdílné, alespoň zpočátku... Střídání popisu z první a třetí osoby také nebyl špatný nápad. Z hodnocením jsem poněkud na vážkách, v procentech někde mezi 70-75%.


Připadá mi, že knihu nenapsal James Patterson, ale jím najatá spolupracovnice Maxime Paetro a původní autor poskytl pouze své jméno. Opakované reality toho, co se dělo v bývalé Jugoslávii, osvobození hlavního podezřelého před Mezinárodním tribunálem a volný pohyb po USA - navíc pod jinou identitou a podnikající ve Státech - a vše FBI sleduje jenom zdáli - takovému axiomu se nedá věřit a mně se tento podvod na čtenáři nelíbí!


Není to protimluv: Standardně čtivé, jako (skoro) vše od Pattersona a spol., ale tentokrát mě to nechytlo natolik, aby knihu přečetla jedním dechem.


Jedna z mých oblíbených sérií. Existence vyšetřovacího klubu tentokrát nehraje zásadní roli, ale vůbec to nevadí. Řekl bych napínavá detektivka, kde se především vyšetřuje. Autor se tentokrát v zápletce nesnaží šokovat vymyšlenou brutalitou, ale líčením věcí, které se v bývalé Jugoslávii opravdu staly. Nevím, jak vyjádřit, co jsem při čtení některých pasáží cítil. Šílené. Věřím i tomu, že si mnoho válečných zločinců užívá svobody. Z těchto důvodů nechci napsat, že jsem se bavil, ale kniha je výborná a rád ji doporučím.
Velmi uspokojivé.


Nechápu, jakých 17 rukojmí mi uniklo...?
Ale ŽVK mám ráda, i když se tady kromě Claire a hlavně Lindsay holky nijak víc neprojevily.
Po týdnu : Až teď mi došlo - kde má Lindsay holčičku???


Tentokrát Lindsay Boxerová řeší vraždy a únosy ve spojitosti s válečným zločincem Petrovićem. SFP spolupracuje s FBI na jeho dopadení.


Je pravda, že název knihy je trochu matoucí, ale ženský vyšetřovací klub mi sedí a styl psaní také.


Název je trochu matoucí, že by „umělecky volný“ překlad z přeneseného významu měl dílu dodat více atraktivity? Nicméně kniha je velmi dobrá a atraktivní i bez tohoto fíglu, pátrání se rozbíhá více směry a docela trvá, než se dá vše zase do lajny. Reminiscence na válku v Bosně jsou strašné, potrestání všech viníků je asi stále nedokonalé, alespoň podle tohoto příběhu. Ženský vyšetřovatelský klub je výborná řada detektivek a ani tato není výjimkou.


Můj první Patterson, a asi i poslední. Moc mi nesedl styl psaní. Jinak jako detektivka vcelku slušná. Četla jsem jí vlastně jen proto, že se opírá o události války v Bosně a Hercegovině, za což dávám autorům plus. Aspon se toto téma dostane do širšího podvědomí. V podstatě tu jsou dva příběhy, které za polovinou splynou. Ale celkově mi to nepřišlo moc dotažené.
A teda nějak mi unikl smysl názvu celé knihy :-D
Už dlouho jsem Pattersona nečetl a toto byl velmi příjemný návrat osvědčeného autora. Opět velmi dobrá detektivka.