1913: Léto jednoho století
Florian Illies
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162067/bmid_1913-leto-jednoho-stoleti-I7d-162067.jpg
4
199
199
1913: rok, kdy se zdá, že vše je možné. Doba nebývalého rozkvětu, kdy vznikají extrémní umělecká díla, jako by už neměl přijít žádný zítřek. Zároveň je však už ve vzduchu tušení rozpadu, toho, že lidstvo ztrácí svou nevinnost. Rok, kdy se prudce střetává devatenácté a dvacáté století. Proust hledá ztracený čas, Malevič maluje čtverec, Kafka píše nekonečně dlouhé a nezměrně krásné dopisy Felici Bauerové, Stravinskij a Schönberg vyvolávají neslýchané skandály, Duchamp montuje kolo na kuchyňskou stoličku, Kirchner zas a znovu maluje Postupimské náměstí. Patnáctiletý Brecht se stává šéfredaktorem augsburského školního časopisu a dvanáctiletý Louis Armstrong se poprvé chopí trubky. Joyce a Musil si dávají kávu v Terstu, Freud a Rilke pro změnu skleničku v Mnichově. V Essenu se otevírá prototyp prvního supermarketu Aldi, v Miláně zase první filiálka módního domu Prada. Do Vídně k Trojanovským přijíždí pod krycím jménem Stavros Papadopulos Stalin a v Mnichově prodává jeden rakouský pohlednicový malíř jménem Adolf Hitler své chabé městské veduty. 1913: počátek a konec, triumf a melancholie, vše se prolíná a stává se uměním. Po tomto roce už nic není tak jako dřív. Brilantní stylista Florian Illies s tichým humorem vyvolává k životu kouzlo klíčového okamžiku kulturních dějin.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , HostOriginální název:
1913: Der Sommer des Jahrhunderts, 2012
více info...
Přidat komentář
Dle mého názoru není román 1913 pro každého. Jestliže nebude čtenář znát většinu zde zmiňovaných osobností, knihu si neužije, nepochopí autorovy vtipné narážky a spousta věcí se takzvaně ztratí v překladu. Pokud je však některým čtenářům období přelomu devatenáctého a dvacátého století blízké, je kniha 1913 jemnou a vlídnou anekdotou o jednom malém velkém roku 20. století.
Nádherný průřez kulturním děním, politikou a vědou v roce 1913. Se špetkou ironie.. Jsem nadšená!
Ta Evropa je vlastně taková malá vesnice. Neuvěřitelné množství zajímavých informací z roku 1913, týkají se více i méně známých osobností z oblasti umění (nejvíc), politiky, vědy, medicíny... A vše poskládané tak, aby se čtenář ani chvilku nenudil, s nadsázkou a vtipem.
Povídkově zpracovaná databáze umění, postav, událostí atd. Velice inspirativní. Že to bylo všechno už před 100 léty? Porovnávám s rokem 2015 a moc dobře to pro dnešní dobu nedopadlo. Něco se nám vymklo z rukou.
Rozhodně doporučuji, jemné nakouknutí do životů umělců, jemné propojení. Moc se mi to líbilo.
Velice poutavě popsán rok 1913 v umělecké profesi. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých a často úsměvných informací.
Už v březnu mi bylo líto že už mi zbývá jen devět měsíců do konce tohoto úžasného roku. Skvělá, čtivá, zábavná kniha.
Po velmi dlouhé době hodně výživná kniha. Jsem ráda, že jsem si ji přímo zakoupila, protože se k ní budu tento rok ještě mnohokrát vracet. Obdivuji se autorovi - příprava musela být velmi náročná - časově propojit známá fakta na podkladě aktuálního dění té doby, přidat vhodné a převážně mírně ironické komentáře k události či osobnosti (které mne osobně velmi bavily), ...
Při prvním přečtení jsem na sebe nechala dýchnout atmosféru posledního mírového roku před 1.S.V. - kypícího novými kulturními proudy, myšlenkami i komplikovanými vztahy a osobnostmi jednotlivých aktérů, a jako bonus shrnula své dosavadní znalosti i něco málo doplnila. Při dalším čtení se hodlám ponořit již mnohem hlouběji - řada informací je v knize pouze naznačena.
Musím však vyzdvihnout úroveň slova - smekám před překladatelem a samotným autorem.
Jednoznačně doporučuji, chcete-li nasát předválečnou atmosféru středoevropského prostoru a doplnit své dosavadní znalosti.
Úžasný průřez evropskou kulturou v roce 1913, trochu (logicky) namíchaný i politikou. Přímo z toho čiší pocit fin de siécle, kdy je staré umění nahrazováno novým a poučený čtenář ví, že se všechno neodvratně sune ke katastrofě 1. sv. války. Velmi čtivě napsané, donutilo mne k vyhledání mnoha jmen na Wikipedii :-).
Aby vás to bavilo, musíte znát osobnosti, o kterých se autor zmiňuje. Takže: budu muset přečíst znovu...
Při četbě jsem dohledávala mně neznámé umělce na internetu (doporučuji německou wiki), dočítala se o dalších biografických detailech, často ještě zajímavějších než jaké byly v knize, dohledala spousty fotografií, dokonce jsem navštívila galerie v Mnichově a Berlíně, díky Illiesovi jsem si udělala dokonalou představu o době a jejím umění. Zážitek byl komplexní, ale zabral mi několik měsíců.
Jako by se nějaký Velký Režisér dějin světa rozhodl, že než se to všechno nenávratně podělá, tak ať ještě naposledy přijde k velkému vzepětí ducha a tvůrčí mysl ukáže, čeho je schopna. Protože po uplynutí toho nešťastně šťastného roku 1913 už nikdy nic nebude, jak bývalo. - Já vím, že tohle tvrzení je strašně nadnesené a přepjaté a zavání patosem. Jenomže po přečtení této - dá se říct dokumentaristické - knihy to vysloveně svádí k podezření, že s tím rokem 1913 něco nebylo v pořádku: takový koncentrát nových myšlenek, tvůrčích činů, zákrut i slepých (přesto užitečných) uliček umění, jaký v tom roce vytryskl na tom malinkatém prostoru dvou dožívajících soustátí - c. k. mocnářství a německého císařství (samozřejmě - s přesahem do Paříže a N.Y.), to je něco nevídaného. Z dnešního pohledu je úžasné vědět, co současníci (a často ani hlavní aktéři) nemohli v naprosté většině případů ani tušit - že ti neurastenici, podfukáři, příživníci, hysteričtí milenci a středostavovští úředníci či učitelé vlastně vytvářeli umělecké směry, myšlenky, díla, které nakonec poznamenaly celé 20. století.
Z obsahu i stylu této knihy jsem byla nadšena. Poněkud mě jen udivovalo, proč byl pro autora tak nadstandardně zajímavý jinak ne moc známý malíř August Macke, že mu věnoval tolik místa. Až po přečtení informací z jiných zdrojů jsem pochopila …
Kam se jen mohlo myšlení a umělecká tvorba v Evropě dál vyvíjet, nebýt toho, že rok 1913 skončil a ten, co přišel po něm, již navždy změnil mapu i myšlení celého světa!
Kniha o roku 1913.
Nebude to nuda v podobě pelmel plků a drbů na téma, jak se císař Vilém II. kousl při snídani do jazýčka, a že Alma Mahlerová v berlínském baru sbalila zas dalšího básníka?
Není to nuda!
Rok 1913 byl výjimečný na moc způsobů.
Vznikají zásadní umělecká díla nejen na poli výtvarného umění, ale i hudby a literatury. Proust sepisuje Hledání ztraceného času, Joyce si chystá podklady k velkému románu, (šikovní vědí:-)) Robert Musil píše Muže bez vlastností.
O první světové válce ještě nikdo nemluví, ale jisté je, že něco visí ve vzduchu. Duchamp montuje kolo na kuchyňskou stoličku. V Essenu se otevírá prototyp prvního supermarketu Aldi, v Miláně zase první filiálka módního domu Prada. Pan jménem Hitler dělá celé dny ve vídeňské ubytovně pro muže čmariky-čmariky a smolí jednu nepovedenou obrázkovou pohlednici za druhou.
Skvělá kniha!
Doložená fakta i hravé spekulace, kunsthistorické komentáře i škodolibá ironie, lakoničnost i rozbujelost. Stylisticky brilantní shrnutí, mikropříběhy, bulvár dějin, nečekané souvislosti a fabulace vnitřních pohnutí vykreslují portrét dosud bezstarostné doby, nad níž se již stahovala mračna. Pro lepší představu: http://kulturissimo.cz/index.php?1913-ukazky-z-knihy&;detail=1521
Už první odstavec knihy mě nadchnul. S lehkostí a humorem popsaný jeden rok, úžasný doplněk k dějinám umění. Přestože jsem všechny osobnosti neznala, nebylo to na škodu. Naopak. Několik malířů, fotografů a básníků, jsem díky téhle knížce objevila. Doporučuji najít si "patologické" básně Gottfrieda Benna, síla.
Obdivuji autora. Co vše musel přečíst a nastudovat, než napsal tohle skvělé dílo.
Štítky knihy
umění 19. století Vídeň německá literatura Berlín Pablo Picasso historické romány romány středoevropská literatura rok 1913Autorovy další knížky
| 2013 |  1913: Léto jednoho století |
| 2021 |  1913: Co jsem ještě chtěl vyprávět |
| 2023 | Láska v časech nenávisti: Kronika citů 1929–1939 |
Takove, letem umeleckym svetem. Pripada mi to jako sbirka fejetonu z onoho roku 1913. Tyka se predevsim nemecke avantgardy a moderny. Jinym typum postav (Einstein, Frantisek Ferdinand, Adolf Hitler, Stalin) je venovan prostor jen minimalne. Z duvodu, ze o polovine osobnosti jsem nikdy ani neslysel, tak nedokazi tuto knihu plne ocenit. Musel jsem hodne zhavit Wikipedii. Misty jsem se pri cteni nudil.