200 dní na Tokelau
Anke Richter
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34863/bmid_200-dni-na-tokelau-XXv-34863.jpg
4
14
14
Podtitul: Poselství zanikajícího tichomořského ráje Vyprávění německé novinářky o půlročním pobytu na polynéském souostroví Tokelau, nejodlehlejším místě naší planety. Manžel známé novinářky se účastnil programu OSN na pomoc rozvojovým státům. Byl vyslán na nejsevernější atol souostroví Tokelau - Atafu i s manželkou a tříletým synem. Postupně se seznamují s tamními zvyky, milými a pohostinnými domorodci. Lidé zde žijí ve vesnické komunitě podle striktních náboženských pravidel, přežívá zde polynéský komunismus, ženy jsou utlačovány a děti často brutálně trestány. Nejbližší spojení s civilizací je pouze lodí a je vzdáleno přes 500 km, zásoby pitné vody jsou omezené... Navíc souostroví Tokelau hrozí zánik vlivem globálního oteplování.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2009 , PráhOriginální název:
Tokelau - 200 Tage, 2007
více info...
Přidat komentář
Cestopisy čtu ráda a na tento jsem se obzvlášť těšila, protože se odehrává v zemi, o které jsem nic nevěděla. Z knihy jsem ale lehce rozčarovaná. Nemohu říct, že by se mi nelíbila, na pět hvězdiček to ale není. Vadilo mi, že některé odstavce na sebe plynule nenavazovaly a autorka z jedné situace přeskočila do jiné. O některých věcech se navíc zmínila jen letmo a více je nerozvedla. Nesedlo mi ani ukončení jednotlivých kapitol - dopisy mi připadaly strojené a tématem se někdy odkláněly od částí, které uzavíraly. Knihu proto hodnotím spíše průměrně, čekala jsem více.
Nejedná se o klasický cestopis. Autorka je reportérka časopisů a strávila takřka 7 měsíců na jednom ze tří atolů odlehlého Tokelau se svým čtyřletým synem a manželem, který tam pracoval jako lékař.
Kniha i díky zaměstnání autorky je psaná velice čtivě, vtipně i procítěně a ukazuje nám pravý život na jednom z nejodlehlejších míst planety, které nemá ani letiště.
Ukazuje nám, že i přes dobrosrdečnost místních lidí, není vše ráj na zemi.
Kniha je i poselstvím proti globálním oteplování a zániku některých zemí jako je právě Tokelau.
Mám ráda pokud jsou cestopisy plné života. Pokud to není jen strohý popis navštívených míst a doporučení, kam " na pivo". Po přečtení 200 dní na Tokelau mi připadá, jako bych tam byla sama. Dokážu si představit životní rytmus tamních lidí a doporučuji všem čtenářům, kteří touží nasát trochu exotiky.
Z knihy jsem byla nadsena. Je to neco jineho, nez jen klasicky cestopis. Kniha je o rodince, ktera stravila nejaky ten mesic na krasnem ostrove s domorodci, kde muz byl na misto vyslan jako lekar. Je o pokusu szit se s mistnimi a pokusit se na chvili zit jako oni; kolikrat jsou popsany vtipne prihody. Rozhodne doporucuji precist; pobavite se a jeste se neco dozvite o izolovanem svete.
Štítky knihy
zvyky a obyčeje Tichomoří Polynésie každodenní život cesty a pobyt Tokelau náboženské tradice
200 dní na Tokelau
Příjemné čtení