21 lekcií pre 21. storočie
Yuval Noah Harari
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456294/mid_21-lekcii-pre-21-storocie-MFY-456294.jpg
4
245
245
Kniha Sapiens skúmala minulosť. Kniha Homo Deus skúmala budúcnosť. Kniha 21 lekcií pre 21. storočie skúma súčasnosť. Ako sa môžeme ochrániť pred jadrovou vojnou, ekologickými katastrofami a technologickými narušeniami? Čo môžeme urobiť s epidémiou falošných správ alebo s hrozbou terorizmu? Čo by sme mali učiť svoje deti? Yuval Noah Harari nás opäť pozýva na napínavú cestu tými najnaliehavejšími otázkami súčasnej doby. Zlatou niťou, ktorá sa vinie jeho novou vzrušujúcou knihou, je výzva, aby sme venovali kolektívnu aj individuálnu pozornosť neustálej a dezorientujúcej zmene. Sme ešte schopní rozumieť svetu, ktorý sme si sami vytvorili? 21 lekcií pre 21. storočie skúma, čo znamená byť človekom v ére zmätku.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Věda
Vydáno: 2020 , AktuellOriginální název:
21 Lessons for the 21st Century
více info...
Přidat komentář
S knihou jsem se trochu trápila. Pár zajímavých myšlenek, které jsem si zapsala, ale některé to okecávání kolem nich mohl autor pro naše dobro zkrátit. Ke cti mu budiž, že po téměř sedmi letech je knížka stále aktuální.
První polovina mě moc nechytla a uvažoval jsem dokonce o nedočtení/nedoposlechnutí. Nicméně kolem 10. kapitoly si mě Harari získal, zejména když naprosto trefně a bez servítků formuluje stav Evropské unie, rozpad společnosti a možné dopady válek a migrační krize. Kapitola o AI opět udeřila hřebík na hlavičku.
Nakonec solidních 68/100.
Harari opět výborný. Jeho postřehy se tentokrát týkají blízké budoucnosti a nepřekvapivě to většinou není úplně veselé čtení. Je to ale napsané přehledně a poutavě a bavilo mě to víc než předchozí kniha. Doporučuji k zamyšlení.
Poslouchal jsem jako audio a bavilo mě to moc. Obzvlášť kapitoly zmiňující budoucí uplatnění umělé inteligence jsou k zamyšlení. Na mnohem bychom se s autorem neshodli, ale jeho příští knihu určitě kupují zase.
Je to o třídu slabší než Sapiens, ale celkem stejně čtivé a svižné pojednání. Harari je persóna, kterou obdivuji za jeho globální přehled, sečtělost a odstup od škatulkování. Sám ale stejně jako my druzí může jen pracovat s nějakými daty, predikce jsou spíše matné, nic moc radikálně objevného minimálně v této knize nenabízí. Zkrátka umí pracovat s daty a informacemi a tato kniha se tedy hodí pro ty, co chtějí chápat aktuality, vyznat se v kvantech informací, jak si od nich odpočnout, nebo jestli právě vaše práce bude vyškrknuta díky AI. No a jestli má vůbec cenu začít s nějakou rekvalifikací, či přijmout svoji roli nadbytečnosti a plout dál vesmírem i bez toho malého sousta jistoty, který nás ráno násilně (ale přeci jen) vytáhne z postele a dává nám pocit jakéhosi smyslu a řádu.
Rozhodné zamítavé kroucení hlavou, stejně tak nadšené souhlasné pokyvování, pozdvižené obočí, pobavený úsměv, ... a mnoho dalších výrazů mi přeběhlo přes tvář. Každopádně výborný zdroj zajímavých témat pro dlouhé letní večery na terase s přáteli a lahví vína.
čtení vskutku zajímavé, ač mi občas přišlo, že jde Harari až moc za hranici objektivity tam, kde se snažil předkládat fakta, což je pochopitelně něco, co mně, jakožto čtenáři, může právem vadit
sapiens u mě stále vede na plné čáře
Trochu mě zarazilo, že autor na začátku prohlásil, že nesouhlasí s tím, že pro budoucnost existují převážně pesimistické scénáře, ale ty jeho zrovna optimismem neoplývaly. Jako materiál pro zamyšlení je ta knížka skvělá. Člověk nemusí se vším souhlasit, ale to neznamená, že problémy neexistují.
Na uvod "Podľa Busha aj obamu stačí libelarizovat a globalizovat náš politicko-ekonomicky rád a zaistíme všetkým mier a blahobyt" alebo im rastúce zisky...a rýchlejšie zisky ponúka vojna a nie mier. Samozrejme co najďalej
Knihu jsem vzala do rukou už před nějakou dobou a už si ani nepamatuji, zda jsem ji dočetla. Zaujal mě titul, čekala jsem strukturované pojednání o jeho názorech, ale měla jsem v sobě malý osten, neboť po Sapiensovi jsem tušila, že jeho až ostentativní výřečnost už asi znovu nedám. A poté, co jsem někde četla, že je poradcem Klause Schwaba, přestala jsem k němu mít jakoukoli náklonnost. A protože si z knihy nevybavuji žádný pocit, asi jsem ji odložila nedočtenou.
Vím, že moje lekce v tomto století se budou od těch jeho docela lišit. Takže tahle kniha není pro mne, proto ji ani nehodnotím.
Místo knihy jsem si rovnou mohla otevřít seznam zprávy. Autor o reálném světě nemá ani páru, a od prvních stránek papouškuje všeobecně známé dezinformace. Nedá se to číst.
Pana Harariho jsem dvakrát vychválil, tak ho taky jednou zepsnu. Toto dílko má opět ambiciózní titul, ale jeho obsah je, přinejmenším pro toho, kdo sleduje běh světa a přemýšlí o něm, poměrně řídký. Působí na mě i po druhém pročtení dojmem poznámek z četby kombinovaný s metodou, jíž napsal Kerouac román Na cestě. Je to takový chaotický, roztěkaný, iritující tok myšlenek. Což je o to absurdnější, když autor tvrdí, že medituje dvě hodiny denně, a správně meditaci doporučuje jako věc, která je zcela zásadní pro moderního člověka.
Zajímavá kniha esejí, z nichž některé opravdu stojí za zamyšlení. Dobře doplňuje knihy předchozí.
Nakonec jsem asi dvě kapitoly nedočetla. Obsahuje spoustu skvělých myšlenek. Ke konci se mi už ale četla těžce a působila na mě dost pesimisticky.
Dnes jsem přemýšlela zpětně nad tím, zda lze nahradit onkology. Určitě nějaký algoritmus dovede léčbu navrhnout lépe než některý onkolog, ale to co v té chvíli člověk potřebuje nejvíc, je právě ona lidskost.
"Lidé si vytvářejí skálopevné názory, jenže nechápou svět, který je stále složitější. A tak mnozí bez nejmenšího ponětí o meteorologii nebo biologii navrhují politické kroky týkající se klimatických změn nebo geneticky upravených rostlin, nebo i to, jak řešit krizi na Ukrajině."
Harariho slova v kontextu posledních dní, týdnů a měsíců rostou na významu.
Já vlastně nevím, proč si to dělám. Protože číst podobně laděné knihy a zároveň pak poslouchat naprosto scestné argumenty demonstrantů na Václavském náměstí (viz TW novináře Bartoníčka z 28.9.22) je o zdraví.
Jenže právě na těchto demonstracích a názorech je krásně vidět, jak je obrovsky těžké uchopit tu rozmanitost světa. Jak je pro spoustu lidí těžké najít svou vlastní identitu, protože globalizace s sebou kromě spousty výhod přináší i nevýhody.
"Dát světu smysl" - tak pro někoho může znamenat najít si vzor a skálopevně mu věřit. Důvěryhodnost onoho vzoru pak v nouzi nikdo neřeší.
Ale ke knize .... 21 lekcí, velmi dobře popsaných a propojených. Možná s autorem nebudete vždy souhlasit, ale pokud se zajímáte o názory na dění světa, tady jich dostanete požehnaně. Tahhe třetí kniha je trochu osobnější než první Sapiens, vznikla na základě rozhovorů a otázek čtenářů. Harari se nebojí píchnout ani do vlastních lidí - židů. Řeší digitální technologie i náboženství. Politiku i meditaci. Pokud se zajímáte o společenské dění, nebudete zklamaní.
Tak mám za sebou všechny tři knížky a i tady ta třetí je parádní. Dokonce se mi líbila určitě více než kniha druhá. Body navíc přidávám za přehlednost...líbilo se mu, jak daná problematika byla rozdělena do kapitol a nebylo to házení jednoho tématu přes druhé. Prostě jsem se v tom ztrácel méně než u druhé knihy. Jinak zase velice zajímavé čtení...někdy opět až děsivé, ale hlavně k zamyšlení.
Moje první kniha od autora, ačkoli se jedná o třetí díl volné série. Jsem proto "oproštěna" od srovnávání s jeho předchozími knihami. Velmi zajímavý soubor esejí a zamyšlení nad možným vývojem budoucnosti vycházející z premis současnosti. Myslím, že autor si je vědom limitů svého nelehkého úkolu, a přesto se do něho pustil, což vyžadovalo velkou dávku odvahy. Po bitvě je totiž každý generál :) Jeho dílo je/bude mj. i výpovědí o tom,jak současný člověk z počátku dvacátých let 21.století přemýšlí/přemýšlel o světě. Harari má smysl pro komplexnost, podívat se na fakta v co nejširší perspektivě a s nadhledem, což je ceněnou dovedností v dnešním světě zahlceném informacemi různé kvality. Ne všechny kapitoly jsou stejně vyrovnané a ne se vším musíte souhlasit, ale je to bezesporu inspirující podnět k tomu zkusit se dívat na věci trochu jinak a v jiném kontextu.
Z knížky mám poněkud rozporuplné pocity. Na jedné straně se v ní objevuje poměrně hodně podnětných myšlenek, na druhé straně je tak nehorázně ukecaná, že máte chvílemi chuť usnout. Nicméně jsem neusnula, i když jsem místy asi moc nevnímala, takže hodnotím jako mírný nadprůměr. Když překonáte pocit, že se vám autor snaží vykecat díru do hlavy, podaří se vám dočíst, a určitě si z ní i něco odnesete.