21 řečí askety Gótama zvaného Buddha
Siddhártha Gautama
Vybrané súty pálijského kánonu Tripitaka, svaté buddhistické knihy ortodoxního buddhismu, tzv. théravády (učení starších), která důsledně zastává a ctí myšlenky Buddhovy. Podle jediného doslovného německého překladu K. E. Neumanna sbírky Madždžhimanikája přel. a komentářem opatřil Jan Kozák. 2. vydání
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2006 , Bibliotheca gnosticaOriginální název:
Tripitaka. Madždžhimanikája / Die Reden Gotamo Buddhos
více info...
Přidat komentář
20 řečí je ve starším provedení, poslední řeč je však z novější doby a z jejího podání je vidět kam se za ten čas posunula postava Gótamy pro své následníky.
Jako jinde, platí i zde jeho poučení: "mniši by neměli přijímat má slova protože jsem to řekl. Měli by je řezat, tavit a brousit tak, jako to dělá dobrý zlatník s kouskem zlata."
A to platí pro jakoukoli verzi "pravdy" ať už se jedná o křesťanství, buddhismus, islám, izraelskou víru, Tao nebo třeba učení čarodějnické tradice "Los nuevos videntes".
Když není ono, nestane se ani toto, když ustane ono,
ustane také toto, a sice :
Když ustane nevědění,ustane i rozlišování;když ustane
rozlišování,ustane i uvědomování;když ustane
uvědomování,ustane i obraz a pojem;když ustane obraz a pojem,zruší se šestera říše;zrušením šesteré říše ustane i dotyk;když ustane dotyk,ustane i pocit;když ustane pocit,ustane i žízeň;když ustane žízeň,ustane i ulpívání;když ustane ulpívání,ustane i proces stávání se;když ustane proces stávání se,ustane i zrození;když ustane zrození,ustane stáři i smrt,zanikne bolest a strast,utrpení a zármutek.
'Život považuji za utrpení
dokonce i život nejvyšší
žádný život nemiluji,ať je kdekoliv
žádné uspokojení mě nemůže uspokojit.'
"Povinná literatúra" pre každého buddhistu. Súhlasím s tým, že forma textov je zvláštna, prišla mi až archaická a miestami ma unavovala repetitívnosť textu - takmer doslovné opakovanie celých pasáží len s drobnou obmenou, kde sa riešil iný prvok Buddhovej náuky. Potešili ale poznámky pod čiarou a občas drsný úvod prekladateľa.
Forma textů je zvláštní, chápu že tradiční, ale nečte se to úplně dobře. Na druhou stranu ve mě čtení vyvolávalo dojem něčeho archaického, dřevního... Pár poznámek překladatele mě velmi pobavilo (například zažité představy vs autentické verše Buddhy vyjadřující se ke zvířatům)..
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2006 | Slovo Buddhovo |
2004 | Dhammapadam neboli Cesta k pravdě |
1993 | Dvacet jedna řečí askety Gótama zvaného Buddha |
2013 | Slovo Buddhovo |
2009 | O převtělování žen |
Kniha na mě vykoukla v kiosku knihovny - už delší dobu jsem si chtěla o buddhismu něco přečíst a žlutá obálka do čtenářské výzvy byl příjemný bonus.
Text byl zajímavý, opakování textů mě zas až tolik nerušilo a se zprostředkováním víry věřícím se v různých formách vyskytuje i u dalších náboženství.
("To, co, mnichové, mnich dlouho zvažuje, o čem dlouho přemýšlí, k tomu se kloní jeho mysl.")
Líbilo se mi i rozlišování a pojmenovávání momentálních emocí a projevy povahy ("Ostatní budou podléhat vzteku, my ne
Ostatní budou zlostní, my ne.")
Zaujala i jakási "hierarchie" v pořadí v řeči Sloní stopa - učení šlechtici, kněží, učení měšťané, asketi.