26 příběhů, nad nimiž zůstává rozum stát
Pierre Bellemare
https://www.databazeknih.cz/img/books/74_/74043/mid_26-pribehu-nad-nimiz-zustava-rozum--bJT-74043.jpg
3
11
11
Muž, jehož na dálku skolí pouhá sila zle myšlenky... Zaříkadlo, jež zahubí stáda, a je-li přečteno nahlas, zřítí se hora... Vládni organizace, jež vymývá spořádanému policistovi tak dlouho mozek, až ho přemění na zabijáka... Dva lide, přestože se neznají a dělí je tisíce kilometrů, spáchají naprosto stejnou vraždu... Na paranormální jevy nevěříme o nic víc, než v ďábla, jeho dílo a důmyslnost. Přiznejme si však, že existují situace, kdy je lidský rozum v koncích. Ale určitě přijde den, kdy věda tyto jevy vysvětlí. Dodnes to však neudělala, a umožnila tak žít některým lidem v přesvědčení, že se jim dostalo pomoci... odjinud. Nad těmito příběhy zůstává rozum stát, a právě tím jsou okouzlující.... celý text
Přidat komentář
Souhlasím s Lady Ef. Některé příběhy se hůře četly, musela jsem se vracet abych si oživila o čem vlastně čtu. Ale celkově spokojenost.
Nenáročná knížka do vlaku.. bohužel žádný příběh mě nezaujal natolik, abych si nad ním nějak lámala hlavu. Zkrátka sada 26 zvláštních příběhů, které zaženou nudu.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Lovci lidí |
| 2010 | 26 příběhů, nad nimiž zůstává rozum stát |
| 2005 |  Přežijí? 45 příběhů, kdy život visel na vlásku |
| 2006 | Já se pomstím! |
| 2009 | Hrozná pravda |
26 příběhů, které nemají jen jednoduché, logické a racionální jádro, ale při troše fantazie se v nich dají najít i jisté paranormální či tajemné stránky. Náhoda nebo nevysvětlitelný úkaz se dá vždycky vyložit dvojakým způsobem. Svým založením jsem racionálně uvažující člověk (čtenář), ale asi zatím jen proto, že jsem se s podobným "nadpřirozeným" příběhem nikdy nesetkal. Nikdy neříkej nikdy! Ale já jsem zkrátka takový nevěřící Tomáš. Pokud Vás tajemno a náhody přitahují a zajímají, tak si knihu možná přečtete a budete hodnotit jinak. Styl vyprávění je jednoduchý, příběhy krátké, takže není zatěžko čtení přerušit, když Vás autobus dovezl do stanice, kde vystupujete. A při čtení knihy Vám cesta z práce ubíhá rychleji než při koukání z okna - je to náhoda, nebo je za tím něco nadpřirozeného?