365 dní
Blanka Lipińska
Laura Bielová je se svým přítelem na dovolené snů na nádherné Sicílii. Druhý den jejich pobytu, o svých devětadvacátých narozeninách, je unesena. Únoscem není nikdo jiný než hlava mocné sicilské mafiánské rodiny, nesmírně pohledný mladý don Massimo Torricelli, odhodlaný Lauru vlastnit za každou cenu. Má k tomu své důvody. Nedávno se ho někdo pokusil zavraždit, a když pak zraněný bojoval o život, před očima se mu objevila vize krásné ženy, která Lauře jako by z oka vypadla. Po zotavení si slíbil, že neznámou ženu ze svého snu najde a udělá všechno pro to, aby mu patřila – bez ohledu na to, co to bude stát. Massimo má v plánu držet Lauru po celých 365 dní ve svém paláci a pokusit se získat její srdce. Pokud se do něj Laura během této doby nezamiluje, propustí ji. Jestli se ale pokusí uniknout, najde si ji a nechá zavraždit celou její rodinu. Laura je svým pohledným a mocným únoscem brzy okouzlena. Vztah, který se mezi nimi rozvíjí, je ale nejistý a riskantní a síly, které nemají pod kontrolou, stále hrozí tím, že se pouto mezi nimi přetrhne…... celý text
Literatura světová Romány Erotika
Vydáno: 2021 , BaronetOriginální název:
365 dni, 2018
více info...
Přidat komentář
K téhle sérii jsem se dostala čirou náhodou a nic od ní nečekala. Chtěla jsem jen oddechovou četbu a tu jsem dostala. Naprosto průměrné čtení, ale svůj účel splnilo.
Hledala jsem nenáročnou oddechovou knihu bez nějakých dalších očekávání a tu jsem taky dostala...
Knížka mi byl doporučena, tak jsem jí zkusila. Massimo po dobu 5 let vídával stále stejnou tvář, do které se zamiloval, jenže nebyla skutečná, až do doby, kdy se Laura objevila na letišti. Tak ji unesl a uzavřel dohodu na 365 dní, to byla doba, ve které se do něj měla zamilovat. No a jak to dopadlo?
Pokud chcete od knížky mafiánské prostředí, sex, nemuset moc přemýšlet a jen se bavit a ihned muset sáhnout po dalším díle, protože vás prostě vtáhne do děje a konec je samozřejmě nedokončený..., tak mohu jen doporučit. Protože já jdu hned na další díl.
Massimo a Laura.......
Přiznám se, že do tohoto příběhu jsem se pustit nechtěla....i 50 odstínu bylo vcelku zklamáním....ALE, přečetla jsem si pár vtipných komentářů a recenzí typu......Laura je alkoholická zlatokopka, nebo, že Laura je od samého rána zmaštěná víc než obal od sekaný :-D
Po výbuchu smíchu jsem si řekla, sakra, tohle má něco do sebe a zajímá mě to a musím si to přečíst. I mafiánské prostředí mě lákalo...
Jako ano, Massimo nasadil laťku hooodně vysoko od moderní popelky :-) Tady se neztratil střevíček, ale Laura přišla o 365 dní svobody a měla se v té době do Massima zamilovat. Jako jasně, proč se ji dvořit, poslat kytku a tak dále, když to šlo udělat takhle že jooo :-)
Svým zvráceným způsobem mě to bavilo...Laury temperament a drzost Massima provokovat, mě bavila a štvala zároveň. Massimovi nedala nic zadarmo a mě ty jejich přestřelky a naschvály bavily .-)
Zajímavá postava je i kamarádka Olga......snad dostane více prostoru.
Konec zajímavý a s napětím čekáte, jak to bude pokračovat v dalším díle.....co přinese?
Je to prostě knižní péčko a když to čtete takhle, tak vás tak nerozčiluje že postavy jsou nekonzistetní, že tam neexistuje děj nebo že obě hlavní postavy jsou hloupý jak necky. Ale jestli je ve něčem autorka silná jsou to popisy.
Ani nevím, jak bych u téhle knihy měla začít, jako první jsem viděla film. Tudíž jsem věděla, co se v knize bude přibližně odehrávat. Slyšela jsem několik komentářů od přátel, kteří knihu četli... "Je dokonalá, nemá to chybu." Popravdě? Mě se kniha líbí, ale nemám pocit, že by se nějak extra lišila od filmu. Ano, je pravda, že v knize je více detailů a konec knihy je stejně napínavý jako film. Neříkám že kniha a film jsou stejné, to vůbec ne, ale z mého pohledu je to nejspíš tak, že pokud od knihy čekáte zázraky, spíš se jich nedočkáte. Knihu hodnotím 3 z 5 hvězd, jak jsem psala o pár řádků výš, je to jen více detailní předloha filmu.
Ne každému se toto líbí,a co jsem tady četla komentáře je to velká většina lidí..nejprve jsem asi tak osmdesátkrát viděla všechny filmy a pamatuju si je skoro do detailu,takže při čtení mě to docela ovlivňovalo myšlenky a furt u toho přemýšlela jestli to je aspoň trošku podobné....no jdeme postupně na další dva díly
Kniha byla super. Je pravda, že od filmu se liší, ale jsem ráda, že jsem přečetla. Takové oddechové.
K této trilogii mám speciální vztah. Ono je to tak blbý, až to naprosto miluju! A moje já, které má z těch knih i filmů naprosté guilty pleasure by dalo hned plný počet, ale co si budeme je to magořina. Hlavní hrdinka je vlastně hysterická alkoholička, která lupe prášky (to, že je nemocná jí v to očividně nezabrání), Massimo je magor první třídy a ten zbytek to už jen doplnil. Je to plné trapnosti, naivity, nesmyslů a debilismu. Odpad tomu nedávám jen z toho důvodu, že jsou podle mě ještě daleko horší knihy a u tohoto se alespoň zasmějete od srdce tomu jak příšerně je to napsaný...
Nevim co na to rict, vubec me to nebavilo a v pulce jsem prestala cist, na dalsi knihy kaslu
Pokud od toho člověk nečeká nic hlubokeho a tak, je to celkem čtivá oddechovka, a možná trochu kontroverzní názor, ale pořád mnohem lepší jak 50 shades.
Podobně jako padesát odstínů to má obrovskou mediální masáž a reklamu vyhnanou do takové míry, že některým ženským přijde naproto v pořádku a vlastně ohromně sexy, když ženu unese psychopat a nutí ji se do něj zamilovat. Hlavní hrdinka je tupá a sebestředná alkoholička a nejspíš lehká sociopatka. Její vyvolený je zase magor prvního řádu, který čeká, že si z něj všichni sednou na prdel a běda když ne. Tomu říkám sen...
Film tomu jen dal ubohou vizuální podobu, která by mohla fungovat jako soft porno, ale ne jako film. I Asylum točí lepší filmy, ti to aspoň totiž nemyslí vážně.
Knihu jsem si přečetla na základě filmu a to hlavně druhému dílu, který se zdál jako klasický příběh na wattpadu. Kniha byla oddechová, pobavila mě, ale asi bych ji nedoporučila. Lauru bych chtěla propleskat, jediné v jejím slovníku bylo moje oblíbené značkové boty, Dior parfém blablabla všechno co je drahé. Jediná postava co mi přirostla k srdci byla Domenico, který se choval aspoň trochu reálně a Olga, protože mě prostě baví její dynamika. Jde vidět, že autorka celou trilogii psala kvůli jejímu nevydařenému vztahu a dost se to v knihách odráží. To samé, že jde vidět, že autorka se vyzná v designer značkách, ale přišlo mi to tam strašně nucené až laciné. To samé erotické scény, četla jsem už lepší. Nicméně jsem se nad knihou pobavila, znovu bych si ji nepřečetla a zřejmě ani nedoporučila, možná spíš ze zvědavosti, ale doporučuji od toho nic nečekat.
Au. Tak tohle je průšvih. Nejdřív jsem si přečetla knihu, která je opravdu hrozná. A ještě sebemrskačsky jsem se chtěla podívat na film co z toho vymysleli. Bohužel opět, stejně jako kniha velký průšvih. Laciné a trapné. Další díl tedy není pro mě, byla by to jen ztráta času.
Lobotomie je operativní neurochirurgický zákrok, kterým se léčili pacienti s depresemi nebo úzkostmi. Některé pacienty tento zákrok vyléčil, jiní začali být apatičtí a ztratili svou tzv. "životní jiskru". A přesně takhle jsem se během čtení a po přečtení téhle "knihy" cítila já. Autorka očividně chtěla napsat knihu, ve které by otevřeně a neskrývavě psala o sexu, což je na polku evidentně dost odvážný krok. Nicméně to neznamená, že by se jí povedlo napsat něco duchaplného, nebo dokonce dobrého. Z některých pasáží mi bylo až fyzicky zle, z autorčina pojetí lásky mi zůstává rozum stát, a postavy se chovají tak nelogicky a iracionálně, že je mi za jejich jednoduché smýšlení nad vztahy a nad sebou samými smutno. Kniha spíše působí, jakoby se autorka jednou podívala na Kmotra a hned poté se podívala, nebo si přečetla, Padesát odstínů šedi, a řekla si, že by nebyl špatný nápad spojit násilný a manipulativní vztah s prostředím sicilské mafie (o kterém autorka ví asi tolik jako o těch vztazích). Nevím, kde se vzala ta potřeba a touha žen blížící se střednímu věku, dostat se do násilného vztahu, kde jim týpek pomalu musí dovolit se bavit s vlastní rodinou. Jestli tohle některým holkám přijde sexy, tak prosím, ale pak si nemají co stěžovat, když si najednou uvědomí, že jsou ve vztahu, ve kterém jsou spíš z donucení a vězněny, než se své svobodné vůle. Holky, násilí není romantický, a chlap, co se k vám tak chová, se nikdy nezmění. Utečte z takového vztahu, dokud můžete, a rozhodně si ho neidealizujte! Pro svoje vlastní dobro.
Ach jaj, tak táto kniha mi ale vôbec nesadla. Neviem, či bol Neptún v zlom postavení s Venušou a Marsom, ale dočítala som ju s veľkým sebazaprením (asi aj preto mi to trvalo viac než týždeň 8-O). Nemyslím si, že by som v sérii pokračovala.
Po dlhom premýšľaní som si knihu požičala v knižnici. Stála mi mesiac na polici a ja som uvažovala, či naozaj si ju prečítam. Nakoniec som ju prečítala veľmi rýchlo. Smiala som sa, užívala som si knihu. Mám s nou i zážitok. Išla som s ňou ako správny knihomol k doktorke, ktorá videla film a fascinovaná mi o ňom začala hovoriť, keď som bola v polovici prvej kapitoly. :) Zrazu sa zasekla a s úsmevom mi povedala, že mi nebude nič hovoriť, ale že sa teší na dvojku. Osobne si myslím, že film stojí za houby. :D Lepšia je kniha.
Mediální masáži, při které na mě kniha vyskakovala na netu i v novinách se sloganem MUST HAVE - jsem odolávala dlouho, nakonec jsem si půjčila v knihovně. A musím říci nevycházela jsem z údivu. Polské výrobky opravdu překvapí - nejen posypovou solí, polský erotický román ze sicilského prostředí mafie - to prostě jen tak nevymyslíš. Poláci se od dob Sienkiewicze opravdu posunuli. Ač opravdu nejsem fanynkou toho žánru - myslela jsem si, že větší blbost než 50 odstínů už číst nebudu - a ono ano. Autorka - prý jedna z nejvlivnějších žen Polska - mě fascinovala tím, co vyplodila. Čte se to opravdu rychle, pobavíte se a hodně se nasmějete - pokud to autorka myslela vážně, upřímnou soustrast.
Puzo by byl dost zděšen tímto výtvorem. Laura a spol. dohromady IQ tykve. Nekonečné popisy toho, co měla na sobě a co si koupí a jaké značky je toaleťák. Zklamaní.
Bylo to dobrý :) Pěkná eroťárna. Někdy trochu výstřední a přehnaný, ale mě tohle baví. Tenhle díl mě bavil nejvíc.