3x Hercule Poirot
Agatha Christie
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/45601/bmid_3x-hercule-poirot-NWY-45601.jpeg
5
212
212
Kolekce tří příběhů (Záhada na zámku Styles, Karty na stole, Hra na vraždu) z pera Agathy Christie vychází u příležitosti 120. výročí narození této královny detektivek. Spojuje je legendární postava autorčina nejslavnějšího a celosvětově nejoblíbenějšího vyšetřovatele zapeklitých zločinů, jímž není nikdo jiný než výstřední Belgičan Hercule Poirot, proslulý svými malými šedými buňkami, které vyřeší i ten nejrafinovanější případ. Ať už je to náhlé úmrtí staré paní Ingelthorpové v Záhadě na zámku Styles z roku 1921 – knize, která stojí na začátku autorčiny literární dráhy a v níž se Poirot na poli detektivních románů představil úplně poprvé –, či vražda pana Shaitany spáchaná během partie bridže v Kartách na stole z roku 1936, nebo do třetice násilná smrt mladé nevinné dívky ve Hře na vraždu z roku 1956 – Poirot se svým typickým šarmem a pečlivostí vždy dospěje k odhalení pravého viníka, byť se ten může zprvu jevit jako nejméně či (aby zmátl) nejvíce podezřelý.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
The Mysterious Affair at Styles / Dead Man's Folly / Cards on the Table, 2010
více info...
Přidat komentář
Příběhy s panem Poirotem jsem si maximálně užila, líbí se mi prostředí a plynulost děje do samého finále.
Příběhy Hercule Poirota snad nikdy neomrzí. Vždy mě překvapí, jakým malým detailem přišel k řešení zločinu.
Klasika od paní Agáty. Kniha se mi hodila nejen do výzvy, ale i do nálady. Ač jsem první příběh znala, bylo to stejně skvělé počtení.
Mám moc ráda Záhadu na zámku Styles, zatímco Karty na stole a Hru na vraždu úplně nemusím. Je to ale o osobním vkusu. Všechny tři se čtou dobře a Poirot jako vždy exceluje.
Tahle trojitá ukázka Poirotovského génia u nás doma leží už nějakou dobu. Díky Čtenářské výzvě 2024 jsem tak konečně okusil umění Královny detektivek, kterou Agatha Christie byla a nadále zůstává. V případě této trojice příběhů se jedná o novely Záhada na zámku Styles, Karty na stole a Hra na vraždu. Vůči rozsáhlost díla Agathy Christie je to skutečný zlomek. Přesto dostatečný pro osobní čtenářskou analýzu a zážitek. Přestože detektivky nejsou úplně můj šálek.
Záhada na zámku Styles je prvním příběhem s Herculem Poirotem v literatuře. Vyšla v době, kdy vycházely poslední příběhy Sherlocka Holmese. Což dělá současníky jak z obou detektivů, tak z jejich autorů. A na této povídce, která mě velmi bavila, je hodně znát, že Agatha byla "žákyní" Doylovou a logickým potomkem britské tradice žánru. Vždyť Hastings se v tak mnohém podobá Watsonovi. A Poirot svou dedukci staví na základech Krále detektivů. Stejně jako prostředí i zápletka je vystavěná na tom, čím jsou britské detektivní příběhy specifické, tradiční a nadále lákavé.
Vyšší společnost, rodinné záhady, komplikované vztahy, venkovská panství. Při čtení ty prvky jasně plynou a nemohl jsem se vzdálit vzpomínce nejen na Doyle, ale i na příběhy Wilkie Collinse, Hugha Conwaye a dalších britských autorů, včetně Dickense, ale i Waltera Scotta, jakkoli by to mohlo být překvapivé.
Ten recept nadále funguje. Načež Christie jej vyšperkovala vlastním stylem, který dal základ moderním detektivkám. Je postavený na stupňujícím se dramatu, odehrává se především na dialogu až divadelním (mimochodem, víc prodávaným autorem je už jen Shakespeare), vývoji a géniu malého belgického detektiva, který do všech svých myšlenek nedá hned nahlédnout. A nechybí samozřejmě zcela typické Poirotovo závěrečné představení=o)
Karty na stole se mi líbily. Byť až obsesivní závislost Poirota na významu karet, dala znát mnoho změn v kánonu belgického oblíbence. Zápletka velmi dobře vystavěná, zamotaná. Ta základní stavba se mnoho nemění. A přesto je v tom něco nového. Nová je tu třeba postava spisovatelky Oliverové. Nemůžu se zbavit pocitu, že skrze ni promlouvá samotná Agatha Christie. Zvlášť, když Oliverová mluví o spisovatelském údělu. Samotný Poirot tu začíná hrát poněkud vedlejší roli.
Ta pak vrcholí v poslední novele, Hra na vraždu. Tohle bylo přímo brutální, velmi chytlavé a značně komplikované. Dokonce i na Poirota. Ten už je totiž na koleji vyloženě třetí, v příběhu funguje spíše jako pasivní pozorovatel a sám je překvapen, že jeho schopnosti už nejsou co bývaly. O to víc vyznívá, že Christie už ho měla sama opravdu celkem dost. Takový to prokletí autora, jehož postava vyroste do velikých rozměrů. Doyle o tom věděl své. Tady Poirota velmi vytrestala - vraždám nezabránil, důkazy nepřinesl, rychlostí úsudku nevládl. Přestože se "nikdy nemýlí".
Byla to skvělá četba. Chytlavá, dramatická, skvěle vystavěná, občas však unavující až otravná při těch dialozích. Jistě, není to celý Poirotovský kánon, přesto myslím, že tahle trojčlenka dává docela solidní náhled do toho, co příběhy nejslavnější postavy Agathy Christie nabízí. Včetně triků, vývoje postavy i vztahu autorky k ní. Můj ryze osobní pocit - poznamenaný rokem 2024 - zůstává takový, že zatímco literárně mi bude bližší Sherlock Holmes, obrazově a televizně to bude Hercule Poirot s tváří Davida Sucheta. A dost pochybuju, že tyhle dva velmistry detektivky nějaká postava překoná.
Krásně napsané detektivky, výborný Poirot a ještě lepší rozuzlení a odhalení zločinců na konci každého příběhu. Rovněž pěkné i filmové zpracování.
Všechny tři příběhy byly u nás vydány několikrát i jednotlivě a tak jsem si je jen zopakoval se zjištěním, že pro mě většina autorčiných příběhů prostě neztrácí své kouzlo.
Ačkoliv máme doma přes třicet titulů A. Ch., já jsem prozatím zůstával její tvorbou nedotčen. Tedy knižní tvorbou, dost TV titulů znám a líbí se mi. Protentokrát jsem zvolil tištěnou podobu a kvalita se jen potvrdila. Žena mi doporučila tento titul, protože první příběh je i prvním vstupem postavy H. Poirota na literární scénu, tak abych to měl hezky popořadě.
Kniha jako kolekce 3 pripadu dobry napad.Filmove zpravovani uz se mi nevybavuje.Jinak za me prvni 2 knihy silnejsi a 3 slabsi.Detektivky pred spanim od Agathy jsou super.Jdu na dalsi knihu a mam zalusk na 6 vydani.
Kdysi vycházely sbírky "3x s určitým autorem" a nyní vítám počin vydavatele, že opět přichází s podobným námětem, tentokrát je to "3x s nejslavnějším detektivem". Pěkná kniha s dobrým výběrem příběhů.
Karty na stole a Záhadě na zámku Styles boli výborné. Hra na vraždu ma moc nezaujala, začiatok bol síce dobrý ale potom to nejak moc negradovalo a dosť nuda.
Mesdames et Messieurs, dobrý večer. :-) Snažím se přimět své šedé buňky mozkové vymyslet nějaký originální komentář, ale co chcete psát o díle Agathy Christie a jejím Herculu Poirotovi, kteří se nesmazatelně zapsali do literárních dějin? V mém případě mám příběhy Hercula Poirota spíše nakoukané z televize než načtené, ale nic to nemění na tom, že knižní předlohy jsou zárukou odpočinkové a zároveň inteligentní četby.
Nejvíce se mi líbila první a poslední povídka. Karty na stole byly trochu nudnější hlavně, co se týče popisu bridže...Agatha Christie je prostě klasika, na kterou nedám dopustit.
Na Hercula Poirota nedám dopustit! :) Šarmantní gentelman oplývající smyslem pro detail a briskní intuicí.
Mám ráda Hercula, kniha byla dobrá. Až na povídku karty na stole, kde jsem se málem unudila, když se všechno točilo kolem bridže... kdo přečetl, jistě ví o čem píšu...
senzační kniha Agatu prostě miluji ta nezklame. Poirot je kouzelný svým šarmem a neomylností.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Deset malých černoušků |
| 2003 | Vražda v Orient-expresu |
| 2004 | Smrt na Nilu |
| 2001 | Záhada na zámku Styles |
| 2016 | Neočekávaný host |
Řada 3x s... je fajn, i když jsou jednotlivé knihy lehčí :-) Některé dialogy jsou možná trochu dlouhé, ale pomalé, stupňující se, mazané a přitom stále tajemné odkrývání Hercula Poirota má spolu s jeho inteligencí a šarmem sebejistoty své neoddiskutovatelné detektivní kouzlo. Prostě britské a královské (AgCh) detektivky....