40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532979/bmid_40-dni-pesky-do-jeruzalema-65dda49fb546a.jpg
4
2994
2994
Obsah: 22letý muž jde pěšky 1400 kilometrů do Jeruzaléma. Pořád se ztrácí a je trochu nešikovný, potká ale dobrý lidi. Jak to skončí: do Jeruzaléma dojde, ale pak ho na letišti málem zabije raketa. Komu to můžeš koupit: komukoliv ve věku 14–99 let se smyslem pro humor. Seznam alergenů: obsahuje vtipy o náboženství a tlustých lidech.... celý text
Přidat komentář
Vyprávění je vtipné a obsahuje i poznatky z cest a je čtivě napsané. Obdivuji výkon tohoto mladého muže, odvahu a snahu o poznání.
Moje první kniha od Ladislava. Moc se mi líbilo vtipné vyprávění zážitku z cesty. Kniha velmi hezky napsána. Doporučuji.
Ziburu jsem zacal se zaujetim sledovat na socialnich sitich drive, nez vysla tato jeho prvni kniha. Postupne jsme kupovali vsechny jeho knihy, ale nejak jsem se k nim nikdy nedostal. Az ted, o par let pozdeji jsem se konecne k prvni z nich odhodlal a rozhodne neni ceho litovat. I kdyz musim rict, ze ne kazdy "den" mi Zibura sedl, tak cteni to bylo zajimave a snad drive nez za par let se vrhnu na dalsi.
Zatím mě tahle audiokniha od Zibury baví nejvíce (zřejmě proto, ze je jeho první). Proste Ládík je super
Zibura je sázka na jistotu. Kniha je vtipná, zajímavá, neotřelá a poučná (:D). Doporučuji i pro ne tak dobrodružné duše, protože se mohou dozvědět spoustu fajn informací a rozšířit si tak obzory.
Styl psaní mi vyhovuje, je takový lidský a nenásilný. :)
Pro mě z celé cestovatelské série "prince Ládíka" zatím nejlepší a nejvtipnější kniha. Možná proto, že byla první. Jde o neotřelý cestopis o jednom v podstatě obyčejném poutníkovi, který putuje krajinou, kde vlastně nejsou žádné profláknuté památky a o to zajímavější jsou tam lidé. Kniha vtipně vykresluje svět jako v podstatě milé místo, které je lepší než jak se nám to snaží vnutit média. Pro mě je to i o toleranci, protože není muslim z večerních zpráv jako muslim z obyčejné vesničky mimo dosah kamer. V tom jsou ty knihy asi nejvíce přínosné. Ano, je v nich humor, trocha toho dobrodružství a hodně lidskosti. Lidé jsou fajn všude na světě a není nutné se jich bát.
Na prvotinu je to dobře napsané. Láďa je neskutečně pozitivní člověk. Koupil jsem si všechny díly a jsem zvědavý na ty ostatní
Posloucháno jako audiokniha. Všechny hudební znělky byly hrozně otravné, ale jinak se mi poslech líbil. Poslouchali jsme při cestování autem a občas jsme se smáli i nahlas.
S potěšením jsem si přečetla toto cestopisné vyprávění plné humoru, vtipných postřehů i sarkastických poznámek (především na osobu autora). Zajímavé popisy viděného i zažitého, včetně řady úvah a námětů na přemýšlení. Jen mohlo být více těch pěkných malých ilustrací. Bylo to milé čtení pro zábavu i poučení, když jsem mohla sledovat autorovo putování alespoň na mapě.
3⭐️/5⭐️
Upřímně, na tuhle knížku jsem se vůbec nechystala, jelikož jsem si myslela, že mě nebude bavit. Ale opak byl pravdou u knížky jsem se hodně nasmála, protože autor píše velmi vtipně a čtivě. Čeho jsem se bála (a nakonec i oprávněně) bylo to, že mi to bude připadat pořád stejné, což na jednu stranu byla, ale tak co jsem mohla čekat, ale zároveň to mohlo být mnohem horší, každý den sice nebyl stejný, v každém se dělo něco neobvyklého, ale některé dny prostě nebyly nejzáživnější, ale to není chyba autora, jenom mého osobního vkusu. Úplně nevím, jak to mám popsat, ale snad jste to pochopili. Tímhle ale nechci říct, že je knížka špatná, to určitě ne, jenom od ní prostě nemůžete čekat moc dějový příběh. Na ostatní knížky od autora se určitě chystám, ale tentokrát je zkusím v podobě audioknihy. Za mě vám knížku určitě doporučuji, je to velice povedený cestopis, který je zajímavý i pro mladší čtenáře
Nikdy mě žádný cestopis nelákal,ale tenhle mě fakt bavil.Poslouchala jsem jako audioknihu a bylo to fakt vtipný a hezky namluvený.Po týhle knížce máte opravdu chuť někam vyrazit
Tak tohle je fakt skvěle napsaný cestopis. Zábavný, humorný, poučný, informativní, odhalující a hrozně milý. Parádně provedená kniha, včetně ilustrací a členění textu. Až má člověk chuť někam vyšlápnout.
Ladislava ráda sleduji jako člověka, je to tak trochu nešika, ale svoje patálie vždycky umí zabalit do zábavné slupky a moc mě baví, že z tohoto „handicapu“ dokázal nakonec vlastně udělat svou přednost. 40 dní pěšky do Jeruzaléma byla mnou v pořadí třetí čtená kniha a nijak výrazně se nelišila od těch ostatních. Jako vždy je na začátku cítit zápal pro věc a postupem času, tak jak dochází síly samotnému Ladislavovi, ztrácí i vyprávění trochu dech. Čtenář však dostává to, co je mu slibováno – milý, humorný příběh s jasným koncem. Přestože mám ráda v knihách přesah a troufám si říct, že se postupně stávám trochu náročnějším konzumentem, po Ziburově cestopise vždy opakovaně sáhnu, když budu chtít u četby totálně vypnout. Graficky je prvotina nejvíce autentická, neboť malůvky jsou autorské, přikláním se ale k názoru, že práce dvojice Tomski & Polanski dílům sluší víc.
Jak to říct? Cestovatelský deník je to úžasný, myslím, že autor je skvělým vypravěčem, který umí i poněkud všední zážitek převyprávět tak, že se člověk musí smát. Kniha mě bavila a pobavila. Ilustrace a grafické zpracování se moc povedlo. Ve svojí kategorii je to skvělé čtení, ale pro mě to bylo čtení bez většího přesahu, ke kterému se už pravděpodobně vracet nebudu, a tak dávám 3*.
Jeruzalém jsem sama navštívila, ale L. Zibura ho popsal tak, jak bych to sama nedokázala. Dýchnul na mě z jeho knihy celý můj výlet, a tak jeho dílo můžu doporučit, je velmi autentické.
Je to trochu masochismus číst v dnešní době cestopis, ale jako u všech předchozích knih prince Ladika jsem se zase dobře bavila. A utvrdila se v přesvědčení, že jen až to bude možné, tak se na nějakou pouť určitě vypravím. Na knihách Ladislava se mi moc líbí humor a nadhled s kterým píše. Je prima, že nechodí jen po těch známých turistických/poutnických stezkách, ale vyhledává ( no, spíš ho nachází :-)) cesty ne zcela běžné, nepopisuje světoznámé pamětihodnosti a nefotí instagramová panoramata. Ale popisuje místní lidi, jejich povahu, starosti, radosti. Díky němu pak my zjišťujeme, že i mimo proslavená města a památky se dá majít krása, štěstí a spokojenost a zážitky. Jen chtí a hledat ...
Poslouchala jsem audioknihu načtenou Miloněm Čepelkou. Moc fajn zážitek. Líbila se mi kniha i načtení. Jen se někdy časem budu muset prohlédnout i tu tištěnou verzi. Obrázky a fotky chyběly.
Štítky knihy
přátelství deníky humor Turecko Izrael cestopisy cestovatelé poutníci české cestopisy pěší turistikaAutorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Líbilo se mi vyvážení mezi triem: útrapy putování – pohostinnost lidí – zajímavosti z dané oblasti / kultury. Knihu jsem si užila i se vším tím pitím čaje, puchýři, opruzeninami a horkem, protože je to hezká oddechovka. Rozhodně se vrhnu i na jeho další cestovatelské příhody.
4,5*/5*