451 stupňů Fahrenheita

03.03.2016

Tohle ne. Těšil jsem se na to, ale nečekal jsem, že to bude tak slabé. Hasiči nehasí, místo toho pálí knihy. V knize nás autor děsí budoucností, kdy se knihy budou pálit z toho důvodu, že jsou v nich bláboly. Vše správné a dobré přichází jen z jakési internetové TV, dalo by se přirovnat k Facebooku smíchaného se Skypem. Manželka hlavního hrdiny před takovým Facebookem stále sedí a tlachá s kámoškami, okolní svět ani nevnímá a na svoji minulost pomalu zapomněla. Tohle by se dalo přirovnat i k dnešku, kdy autor popisuje, že na "Facebooku budoucnosti" se řeší totální hovadiny a člověku jen uniká okolní reálný život. Tahle vize se mi od autora velice líbila a to zvlášť, když se částečně vyplnila. Proto knize taky nedávám rovnou odpad. Nesouhlasím však s autorem, že by knihy někdy v budoucnu zmizely nebo se dokonce rovnou pálili. Bullshit. Jakmile se však objevila na scéně zázračná kniha knih Bible, tak jsem myslel, že se poseru. Postupem čtení se o ní už naštěstí tolik nepsalo, ale pro změnu začli citáty z Romea a Julie nebo co, které měli vzít prvoplánovitě za srdce. Leda hovno. No a konec knihy byl samozřejmě čekaný, takové blá blá blá, knihy vše zachrání, lidstvo povstane z popela jak Fénix... Ach jo.
Autorovi popisné výjevy tedy taky "stojí za to". Takové abstrakce, kterých není málo, např. - Obejmu svět a stanu se jeho součástí, blá, blá blá... Kristovanoho!

P.S. Přiznám se, že jsem měl chuť tuto knihu spálit. Bohužel, jsem četl její elektronickou verzi a mobil si pálit opravdu nehodlám.

27.02.2016

(10/10) 451 stupňů Fahrenheita. Teplota, při které se vznítí papír.

Vlastně vůbec netuším, jak jsem se o téhle knize dověděl a vlastně ani proč jsem si ji chtěl přečíst, protože jsem víceméně vůbec netušil, o čem bude, ale jsem hrozně rád, že jsem se k ní dostal. Nevím proč jsem měl, dojem, že půjde o nějaký katastrofický román a... ono o něj vlastně jde. Jen tou katastrofou nejsou živelné ani jiné pohromy, ale lidstvo samo. Lidstvo, které žije a baví se bez toho, aby se obtěžovalo nad čímkoli přemýšlet a tak se z přemýšlení a všeho, co by k němu mohlo vést stane zločin.

Líbí se mi, jak je kniha napsaná a hlavně zpočátku má až jakousi "snovou" atmosféru nebo jak to říci. Nevím, zda to tak působilo jen na mě, ale měl jsem při jejím čtení pravdu zvláštní pocit. Ta kniha je zkrátka děsivá, ale zároveň krásná. A také se bojím, že i celkem aktuální...

24.02.2016

Jedna z knih, na kterou jsem se chystala dlouho a přitáhlo mě k ní až nové vydání. Vědecko-fantastický žánr moc načtený nemám a kdo ví, jak by na mne kniha zapůsobila v době dospívání, před touto dnešní realitou. Děsivé, znepokojující, smutné, ale s kapkou naděje, pokud lidé nerezignují na základní hodnoty. Dost věcí předpovězených, se už děje (televizní oblbování, pokleslá úroveň zábavy). Kniha se mi četla trochu hůře, musela jsem se každý večer vracet k předešlému, ale to mi zas tak nevadilo. Místy je to hodně napínavé a místy zase poetické čtení (možná až moc, člověk přece jen chce vědět, jak to s hrdinou dopadne). Je to taková kvalitní povinná četba, nejen knihovnická. Zajímavé jsou doslovy i úvodní slovo autora. A spousta myšlenek k zapsání. (A také moc hezká vnější úprava knihy - váhám, jestli nechat přebal nebo ho sundat).

15.02.2016

Prostě Bradbury :)

08.02.2016

Páni. Tohle je ta knížka, kterou doporučíte každému, koho potkáte. Vážně. Já už to dělám ;)
Párkrát mě upřímně zamrazilo, to když jsem si vzpomněla na všechny ty naprosto nedoceňované historiky a podobnou 'humanitní havěť' a samozřejmě na to, co neustále slyším kolem sebe, totiž že nějaká historie, jazyky, umění, to nemá cenu studovat, teď přece jede chemie, technika! Když vezmu v potaz rok vydání knížky a tu podobnost s dneškem, děsí mě to. Řekněme, že mám o důvod víc se těmhle 'novým perspektivním oborům' obloukem vyhnout, děkuju pěkně.
Jsem si jistá, že o Montagovi budu ještě dlouho přemýšlet.

03.02.2016

Že by smutná předpověď?

01.02.2016

Přiznám se, že jsem se v některých momentech zastavila a musela čekat než má představivost alespoň trochu dohnala tu autorovu... :-)) Ale i tak jsem knížku přečetla jedním dechem a za jeden večer.

14.01.2016

Knížku jsem už četla dřív a opravdu se mi líbila.
Pravdou je, že na textu je poznat, že ho autor napsal již v 50. letech, takže text není psán moderním způsobem. Přesto má kniha svoje nepopiratelné kouzlo.

09.01.2016

V tomto prípade je bezpredmetné, ako budete k Bradburyho knihe pristupovať. Ak patríte k fanúšikom vedeckej fantastiky, a nielen tej populárnej, odhalíte autorov zámer poľahky. Ak ste len labužníckym čitateľom, ktorý má rád výzvy, chvíľu vám potrvá, kým si jednotlivé vôdzky pospájate dokopy a vytvoríte si konečný obraz Bradburyho fiktívnej skazy. Nič to však nemení na tom, že predkladaná antiutopická vízia vzdialenej budúcnosti, ktorá je ešte aj dnes vyzdvihovaná a chválená, vám neprinesie nič, čo ste nemali možnosť už niekde čítať (výnimku, bohužiaľ, netvorí ani YA literatúra). Mení sa len prístup autora k spracovaniu témy, voľby typu rozprávača aj výberu prostriedkov umeleckého štýlu a jeho štýlotvorných činiteľov.

Bradburyho román 451 stupňov Fahrenheita sa radí ku klasickej vedeckej fantastike, preto je, pochopiteľne, náročný. V duchu iných velikánov vedeckej fantastiky sa snaží čitateľovi odovzdať hodnotný odkaz. Dvíha varovne prst nad tým, kam dnešná spoločnosť smeruje, prehovára čitateľovi do svedomia, a tak trochu si dovolí aj predpovedať, čo nám vzdialená budúcnosť prinesie. Svojou schémou však vôbec nevybočuje zo žánrovej roviny. Sem-tam vás dokonca zbytočne rozčúli naivným vnímaním kultúrno-spoločenských vzťahov, alebo odmietaním opustenia územia USA – územia veľmoci, ktorá práve v tejto fiktívnej realite vládne zvyšku svetu.

Talent Raya Bradburyho nespochybňujeme. Aj reedícia vydavateľstva Plus (Albatros) sa až na doslov Františka Novotného naozaj vydarila. Dvakrát si však dobre premyslite, či vám 451 stupňov Fahrenheita naozaj stojí za to, aby ste potom neľutovali, že ste svoj voľný čas mohli stráviť aj o trošku lepšie. Napríklad v spoločnosti Asimovho Azazela či Čapkovej Heleny Gloryovej.

07.01.2016

Fahrenheit je znepokojující kniha. Znepokojující samozřejmě dějem a stádností popisované společnosti, více však její podobností s tou naší. Divila bych se, kdyby se čtenář nezamyslel a nezačal analyzovat svoje zábavné aktivity a svoje rozhovory s přáteli. Divila bych se, kdyby se nesnažil dopátrat toho, že se vlastně Bradburyho společnosti až tak moc nepodobá.
Bradbury píše opravdu krásně a krásný je i překlad. Tak poetické a přitom lehce čtivé věty se málokdy vidí. Atmosféra je popsaná tak dokonale, že skoro cítíte žár plamenů na tváři a cítíte vůni listí v té absolutně nádherné, snové úvodní scéně, kdy Montag potkává Clarissu
Nezbývá, než doporučit a zákeřně dodat, že nepotřebnost hasit byla vážně hodně nedomyšlená.

04.01.2016

Jazyk, kterým píše pan Bradbury je skutečně dechberoucí, jeho styl popisu a i básnických obrazů je neskutečný. Kniha mě velice vtáhla a překvapila, že jsem jí měl dočtenou za dva dny. Rozhodně částečně znepokojivé, když jsem si jí četl v metru a zrovna to byla část kde Montag jede v metru a všude na něj svítí reklamy a on se bláhově snaží přečíst knihu, podobně jsem si připadal jako on a cítil jsem se značně zneklidně. Jedná se o rozhodně skvělé dílo, které mohu jenom doporučit.

17.12.2015

Po přečtení asi dvaceti stránek jsem knihu odložil s tím, že si přečtu něco jiného. Nějak mě to nevzalo a druhá kniha (byť asi čtyřikrát delší) mě vzala víc. Ale když už knihu rozečtu, tak ji většinou dočítám. A tak jsem se do toho pustil zase. A dočetl jsem to na jeden zátah. První a druhou část jsem četl se slinou u pusy. Představit si budoucnost a předpovědět vývoj společnosti tak přesně je kumšt (proto taky plánuju přečíst 1984 od orwella). Jen ta třetí část, která neměla vůbec žádnou pointu, jen krvelačnou myšlenku blázna, který se za své "bláznovství" nestydí a chce se pomstít... vlastně komu? Svému kapitánovi Beatymu, který určitě nebyl ovce, jen si chtěl udržet své status quo, aby nepřišel o kejhák? Nebo své manželce, která si užívala svého "ovečkovství" a nevěděla, co po ní Guy chce? Ta třetí část je prostě zmatená a zbytečná. Je jako kdyby z úplně jiného románu, z nějakého béčkového hollywoodského filmu. Škoda. I přes to dvě první části dávají knize neskutečný potenciál, kvůli které stojí za to knihu přečíst.

30.11.2015

Je to uz vice jak tricet let,kdy jsem tuto knihu cetl Dodnes ve mne zustal tento pribeh,jako silna vune,ktera nechce zmizet .To co se mi tehdy zdalo,jako velice vzdalena budoucnost,prekvapive dnes v ni poznavam jeji urcite prvky,ktere nas plizive zacinaji obklopovat.
Mam otazku-Muze se nas svet menit ku obrazu nasich predpovezenych vizi?Pokud ano,mely by spisovatele
zacit tkat lepsi osnovu.

22.11.2015

Doplnění svaté trojice k výstavě Brave New World v DOXu, děkuji pane Bradbury za skvělý knižní zážitek a tobě Montagu, za chuť vytrvávat :)

18.11.2015

Tak po druhej knihe prečítanej od Bradburyho som zistil, že jeho štýl písania mi absolútne nesedí (niesom aspoň jediný ako vidím komentáre). Je vidieť,že má veľmi širokú slovnú zásobu, ale prišli mi jeho diela veľmi opisné a zamerané na vnútorné pocity postáv, s pomalým pohybom dejov a s málo dialógov. Aj na knihe sú pre mňa úžasné len dve veci, A to myšlienka, že požiarnici namiesto hasenia ohňov ich zakladajú a potom pozeranie programov v televízii, ktoré ich prehusťujú zbytočnými informáciami a my im to žerieme (písané pred 60 rokmi a na dnešnú dobu to sedí nesmierne). No ale to ostatné šlo úplne mimo mňa, popis sveta bol slabý, ohař moc pritiahnutý za vlasy a ten záver a myšlienka nosiť všetky knihy v hlave no bolo toho už veľa, pri takej krátkej knihe. Oproti knihe 1984 a jeho vízie budúcnosti bol toto slabý odvar.

14.11.2015

Knižní povinnost pro všechny bez výjimky!

12.11.2015

Tohle musí děsit nás všechny, kteří milujeme knihy. Všechno se ve mně svíralo a musela jsem knihu odkládat, abych to rozdýchala, a to hlavně když jsem právě četla o něčem, co vidím kolem sebe. Díky za tu kapku naděje v závěru.

29.10.2015

Když se podaří v jedné knize skloubit poutavý děj s filozofickým přesahem a ani jedna z těchto částí nepůsobí trapně či šroubovaně, je to vždy radost - radost číst, radost nad obsahem přemýšlet. A 451 stupňů Fahrenheita je přesně takovým dílem. Začíná jako temný sci-fi thriller, co postupně nabírá tempo, aby mohl ke konci absolutně zvolnit a nechat ve čtenáři spoustu myšlenek a otázek. Nadčasovost knihy a její až mrazivá aktuálnost je věc druhá. Klasika, která opravdu dostojí svému jménu, velikosti i formátu.

18.10.2015

Kniha, která má obrovský přesah mezi svými řádky a měl by si jí přečíst opravdu každý knihomol. Příběh je hodně napínavý, ale to podstatné sdělení přichází hlavně na konci. Poslední stránky už pro mě neměly takový smysl, jako celý příběh dohromady, proto dávám čtyři hvězdy, ale rozhodně doporučuju.