Pampeliškové víno přehled

27.02.2024

Jízda na duze. Spousta nostalgie vylisované jak ty pampelišky a vydestilované do maximální možné koncentrace. Bezstarostné dětství, nekonečné letní dny a dospělost natahující své nenechavé pařáty. Je tu všechno, co máme rádi na Sem přichází něco zlého, Temném létě či Smrti před úsvitem, ale v takovém množství, že se to místy lepí spíš jako pampeliškový med. Postavy bez ohledu na věk či socioekonomický status nepřetržitě pronášejí duchaplné proslovy, které by se všechny do jednoho daly zarámovat jako citáty vyjadřující nějakou hlubokou životní pravdu. Snad i proto jednotlivé figurky poněkud ztrácejí na autenticitě, živosti, a působí spíše jako dokonalí, nelidští roboti z Bradburyho verze Stepfordských paniček. S Pampeliškovým létem se to má tak trochu jako s tím strojem na štěstí Lea Auffmanna. Západy slunce jsou krásné, ale nechcete na ně koukat celý den. Přesto je Pampeliškové víno vtipné, čtivé, kouzelné, poetické a hluboce pravdivé přinejmenším v tom, jak idealizovaně většina z nás na dětství vzpomíná. Nepochybuju, že se do Green Townu ještě někdy na jedno léto vrátím.

16.02.2024

Starodávny bradburyrest z mojej knižnice vyrovnaný. Kniha je poňatá ako súbor kapitol bez názvov s krátkymi prepojmi, ktoré vytvárajú dojem, že ide o román. Ide. Ale s autorským rukopisom a každá kapitola by sa dala považovať za samostatnú poviedku. Bradbury sa hrá s textom, tak ako sa decká kedysi hrali v lete s letom. Preto je najlepšie obdobie na čítanie tejto knihy zima. Zahreje vás, vleje pár slnečných lúčov do žíl a určite prinesie trošku vlastného spomínania na letné prázdniny, detstvo očarované všakovakými objavmi, dobrodružstvami či kamarátstvami z časov, keď bol svet o kúsok mladší. Eeeech, ja mám takú chuť fúknuť do páperia odkvitnutej púpavy... ;))