7 návyků šťastných dětí
Sean Covey
Sedm zásad zdravého přístupu k okolí ilustruje sedm příběhů ze života zvířecích kamarádů. Medvěd Dobrák, Králík Skokan, Veverčák Viktorín a další zvířátka se postupně učí naslouchat ostatním, umět si stanovit cíl a dosáhnout ho, zjistí, jak zatočit s nudou a několik dalších důležitých věcí. Na konci každého příběhu je okénko pro rodiče. V něm najdou otázky a úkoly, které mohou řešit společně se svými dětmi. Ověří si tak, zda dítě příběh pochopilo a mohou ho inspirovat ke konkrétnímu využití pochopeného.... celý text
Literatura naučná Osobní rozvoj a styl Pro děti a mládež
Vydáno: 2009 , FC CzechOriginální název:
The 7 Habits of Happy Kids, 2008
více info...
Přidat komentář
Krásná knížka, čteno dětem, aby si z toho pro sebe vzaly něco do života...Kniha mě nadchla..
Příběhy poněkud křečovité, aby sdělily to, co potřebovalo být sděleno.
Ne, opravdu si nemyslím, že dosažení spokojenosti a vnitřní vyrovnanosti je tak jednoduché. Číst se to dalo, ale přišlo mi, že autor prostě moc tlačí na pilu.
Největší úspěch měla mapa uvnitř desek.
Krásná dětská verze mé oblíbené knihy 7 návyků vysoce efektivních lidí od Stephen Coveyho. Tuto dětskou verzi napsal jeho syn a je opravdu krásná, poučná a děti baví :)
(SPOILER)
Knížka čtená dceři. Knihu jsem měla na seznamu k přečtení poměrně dlouho a musím přiznat, že mě její koncept překvapil. Nenašla jsem pro jak staré děti je kniha určena, ale i menší děti si z ní můžou něco vzít, přiměřeně jejich věku. Dceři nejsou ještě ani čtyři roky, takže otázky a úkoly pro děti na konci každé kapitoly jsme dělaly spíš okrajově, hodně jsem zjednodušovala. Líbily se mi ilustrace i nákres vesnice Sedmi dubů na deskách knihy. V knize se setkáte s medvědem Dobrákem, tchořicí Lilií, králíkem Skokanem, veverčími sourozenci Viktorínem a Sofií Sečtelou, myškou Alenkou Přítulkou a dikobrazem Bodlináčem. Každé zvíře má svoje záliby a charakteristiku. Dceři se nejvíce líbila kapitola Jak se veverčák Viktorín nudil.
Spoiler:
V knize se dočtete o těchto návycích:
Návyk 1 - Buďte proaktivní, odpovědnost máte vy
Návyk 2 - Začínejte s myšlenkou na konec, plánujte
Návyk 3 - To nejdůležitější dávejte na první místo, nejdřív práce, potom zábava
Návyk 4 - Myslete způsobem výhra-výhra, každý může vyhrát
Návyk 5 - Nejdřív se snažte pochopit, potom být pochopenu, nejdříve naslouchejte, potom mluvte
Návyk 6 - Vytvářejte synergii, společně dosáhneme více
Návyk 7 - Ostřete pilu, nejlepší pocity přináší vyrovnaný a vyvážený život
Konec spoileru.
Ne, že bych se vším na 100 % souhlasila, ale jako "návod" k zamyšlení, inspirace jak věci dělat jinak, je to fajn. Jsem ráda, že jsme knihu přečetly a doporučuji.
Knížka je jednoduchá, přehledná a podává důležité informace pro děti přijatelným a zábavným způsobem. Nám se moc líbí i ilustrace. Určitě doporučuji všem rodičům a neztratí se ani ve školce nebo škole.
Kniha se mi do ruky dostala náhodou. Hodně mě překvapila a hlavně mě překvapila reakce mých dětí. Četli jsme ji 3x. Už dlouho je nic tak poučného a praktického nezaujalo. Doporučuji všem dětem a rodinným příslušníkům.
Tohle dětské štěstí má být výsledek dětského úsilí, práce, úspěchu, sebeovládání, dobrých vztahů a kapky psychohygieny. Štěstí budovatelské a tzv. zasloužené. Od knihy mě odradily ilustrace a ze začátku se mi zdálo, že obsah bude nesnesitelně prvoplánový, naivní a výchovný. Ale ne, kniha má celkem lehkost a výběr sedmi ctností působí i mírně neotřele. Až na použití slova vina proti obsahu nic zásadního nemám. A rodič vždycky při čtení může trochu ozdravně relativizovat, ať se vyhne černobílému obrazu světa. Obrazu, v němž štěstí budovatelů je to jediné možné... Třeba po kapitole o vzorné školní svědomitosti zařadit četbu té části Pipi Dlouhé Punčochy, v níž se Pipi chytře vysmívá všem školám světa, všem přičinlivým a poslušným žáčkům.
Přečteno s dětmi na dovolené. Kniha je velmi dobře zpracovaná a žádný z příběhů není křečovitý. Za mne velký palec nahoru.
Ideální knížka pro rodiče, kteří znají filozofii 7 návyků skutečně efektivních lidí a přemýšlejí, jakým způsobem si představit svým dětem. Vyzkoušel jsem s vlastní dcerou, když byla ve druhé nebo ve třetí třídě. Knížku jsem jí dal a ona si ji sama četla. Pak jsme si o příbězích trochu povídali - k tomu je na konci každé kapitoly "okénko pro rodiče". Po letech mě překvapilo, když mi dcera řekla, že si knížku během základní školy přečetla ještě mnohokrát...