’84
K.elkir (p)
Dusná atmosféra osmdesátých let, vyprávěná očima dospívajícího chlapce. Je to synek „z dobré rodiny“, dobře se učí, ví, že co se říká doma, se jinde neříká a že základem všeho je mít dobré známky a nevyčnívat. Z reality, které nerozumí, uniká do snů. O krásné slovenské dívce Perinbabě a o chlapcích kolem ohňů ve slovenských horách. To, že se mu mezi zbojníky zamotá například Gustav Husák, je v podstatě úplně normální…... celý text
Přidat komentář
Vítejte ve světě kde losos je ve skutečnosti treska a humr je krab a nad tím vším se vznáší silhueta Gustáva Husáka tančivše v rytmu staccatových veršů Ľubomíra Feldeka. K tomu podávaje strigy občerstvení v podobě plného plateau brambor s vajíčkem, halušek eventuálně československých výběrových zákusků. A nezapomeňte si pro hlubší zážitek připnout na zadek kovové kancelářské sponky! Cha, cha chaa, zahuhlal otec, dejte to přečíst tomu dítěti.
Vyskytnuvše se v budoucnu thema v čtenářské výzvě na knihu s největším počtem přechodníků, tohle je horký kandidát čemuž se snad vyrovná pouze četba Vinnetoua v originále. Nicméně k věci - některé situace mi opravdu připomněly kupříkladu to nekonečné čekání u televizních novin než přijde na řadu sportovní rubrika a stále se jen objevovala nekonečná řada příspěvků kdejakého okresního Pláteníka ze sjezdu lokálního významu. Stejně tak občanská výchova nebo dějepis v duchu výkladu socialistického školství, jinak tedy úplně nevím co bylo vlastně cílem tohoto příběhu nebo, že by i cesta měla být cíl? Záleží co si z toho vezmete, zda ty pocity nudy, šedi, toho, že se nic neděje, že jste možná zažili něco podobného nebo vás začne desgustovat někdy naprosto šílený slovosled s již zmíněným graciózních počtem různých přechodníků, slov psaných v podobě, které se už dávno nepoužívají nebo mají naprosto jiný význam a něco jako pokus o filozofický přesah v podobě úvah dvanáctiletého dítěte, které čte ve volných chvílích Schopenhauera. Možná budete při čtení potřebovat zachránit i vícekrát než jen třikrát :)
Stejně jako doba normalizace je tato kniha fádní, nudná bez jakéhokoliv příběhu mající hlavu a patu. Měla jsem co dělat abych knihu dočetla (spousty odstavců jsem i přeskakovala).
Nejhorší byl epilog - ten to celé dokonale zazdil.
Přestalo mě to bavit příliš brzo na to, abych to dočetla do konce. (Resp. nezačalo mě to bavit dostatečně brzo na to, abych pokračovala).
Měla bych být ideální cílová skupina, ale kniha mi připadá, že odpovídá obrázku. Slepenec nějakých postřehů z 80. let, bez ladu a skladu poskládaných. Ukládám do nedočtených.
’84
Tohle byla jízda a návrat do dětství ... jen ten konec to zkazil ...