U řeky Piedra jsem usedla a plakala
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423/bmid_u-reky-piedra-jsem-usedla-a-plakala-hYU-423.jpg
4
1164
1164
A dne sedmého... série
1. díl >
Další z románů známého brazilského autora, publikovaný v Brazílii v roce 1994, vypráví příběh, v němž se prolínají fiktivní postavy – irská představitelka kultu „wicca“, novodobé severoamerické „valkýry“, mladá španělská dvojice.
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , ArgoOriginální název:
Na Margem do Rio Piedra Eu Sentei e Chorei, 1994
více info...
Přidat komentář
Celkem čtivá a zajímavá kniha. Líbil se mi románek mezi hlavními postavami a to jakým způsobem si postupně mezi sebou utvořili vztah. Vadilo mi, ale že v knize bylo až příliš křesťanství, které mi není zrovna moc sympatické. Rozhodně se mi víc líbil Alchymista kde si každý mohl v příběhu najít svoji vlastní víru.
Moje první kniha od tohoto úžasného spisovatele, kterého mám moc ráda a zároveň první kniha, která mě duševně obohatila...Neumím si to vysvětlit, ale po přečtení jakékoli jeho knížky je mi hezky u srdce.
Moje druhá kniha od Coelha a ve srovnání s s Veronikou (která byla první a opravdu mě nadchla) mě tato docela zklamala. Asi jsem čekala zbytečně moc. Nevím, ale místy se mi to zdálo prostě až moc ... jak to nazvat ... předuchovnělé?
Netajím se tím, že nemám moc ráda, když autor "tlačí" čtenáře k jakékoli víře, a tady se mi zdá, že to tak opravdu trochu bylo.
Příběh byl hezký, s Pilar jsem se do jisté míry sžila a chápala ji, ale bohužel ani při čtení a ani po přečtení se žádné nadšení nedostavilo. Škoda. Ale i přesto za přečtení stála :)
Pri knihach Paola Coelha v podstate nejde o dej. Ide o pocit, ktory mate, ked citate jeho riadky. V jeho pripade nejde o "spotrebnu" beletriu, ale snazi sa obohatit zivot svojich citatelov.
na odlahcenie: tato kniha mi na jednej urovni pripomina seriu Twilight od S. Meyer a seriu 50 odtienov od E.L. James, rovnako, ako v tych knihach, aj tu autor rozpitvava myslienkove pochody mladej zeny zmietanej vzburenymi citmi lasky. Nehladajte tu vsak ani upirov, ani BDSM, duchovne je totiz niekde uplne inde :-).
Moje první zkušenost s tímto brazilským autorem a musím říct, že jeho styl je i pro člověka považujícího se na věřícího je poněkud náročný, ale rozhodně to stálo za to:)
Naprosto nejlepší kniha, co jsem od Coelha četla, shltla jsem ji během dvou večerů (protože jsem si ji šetřila) a přečtu ji asi víckrát... člověk se tam v lecčem najde a nestačí zírat, jak ho autor "vyhmátne" :-)
Taky jsem plakala a plakala, fakt se snažím už od Alchymisty a pořád nic! Asi jsem málo duchovně založená, ale ty jeho knihy mě prostě neberou.
Prečítala som niekoľko Coelhovych kníh, no neoslnil ma svojimi kvalitami.
Táto bola zaujímavá romantickými vetami myšlienkami a myslím, že bude znieť hlavne v srdiečkach práve zamilovaných.
Paula Coelha miluju. Jeho knihy jsou skvělé. Bohužel tahle mě neoslovila a po 40 stránkách jsem tuto knihu zavřela a znovu už neotevřela. Možná to bylo tím, že mě téma víra a náboženství nic moc neříká, ale nebavila mě a doslova jsem se musela nutit abych četla dál. I přesto je Paulo Coelho mým nejoblíbenějším autorem, který stojí za to číst. :))
Od Coelha jsem četla více knih a tato mi připadla doslova přehlídkou kýče a patosu. Bohužel se mi nelíbila :/
Krásná kniha. Krásná práce se slovy, která jen lehce plynou. Pro Coelha typicky malebný a poetický popis situací a pocitů. Na druhou stranu hlavně v druhé půli chvílemi až "fanaticky" strhávaný děj ke křesťanství. Kdo nemusí takto velmi nábožensky laděný styl, bude zde mít myslím celkem problém. Škoda toho. S přimhouřením oka mohu doporučit.
Asi není úplně moudré říkat o Coelhových knihách, že jsou o ničem. U řeky Piedra jsem usedla a plakala se mi vůbec nelíbila a to z důvodu jakési umělosti, připadalo mi, jakoby autor chtěl a nemohl vyjádřit o čem přemýšlí a co mu přijde důležité. Celá kniha na mě nakonec působila sice zajímavě, ale přesto téměř sektářsky. Asi jako kdyby chtěl Coelho šířit "filosoficko-náboženské" myšlenky mezi lidi bez vkusu, uvyklé na naprosto jiný druh literatury. Touto knihou prostě pro mě potvrdil svou pověst pouhého pozéra. Třeba mě jinou knihou přesvědči o opaku.
Po Alchymistovi a Veronike ma to trochu sklamalo, bolo to až príliš presladené, idealistické, nadprirodzené... Autor zrejme zamýšľal čitateľa nejak povzbudiť, dodať mu odvahy, ale činil to tak prehnane, že na mňa to pôsobilo skoro až opačne :D
Niektoré myšlienky boli zaujímavé a ako celok to určite nezatracujem! Nedokázal som sa ale vcítiť do postáv, boli mi úplne cudzie.
Zajímavá kniha, jak je u Coelha obvyklé, plná náboženství, ale tak je potřeba jej brát :-). Nejzajímavější je knížka ke konci. Jinak místy lepší, místy horší, proto jen 4 hvězdičky.
Tuto knihu jsem volil jako romantický dar své nastávající manželce. Knihu jsem též četl, ale obsah se ztratil někde v hlubinách zapomění... takže pro mě slabší.
Toto bola ďalšia šanca pre p. Coelha, ale bohužiaľ opäť sklamal.Zopár pekných myšlienok sa našlo, ale to je asi tak všetko a to je pre mňa strašne málo, pokiaľ ide o čítanie a očakávania od knihy...
Tohle byla asi poslední kapka a poslední kniha od Coelha, kterou jsem přečetla. Přišlo mi to hrozně nezáživné a o ničem... :-(
Jedna z nejzajímavějších knih, co jsem kdy četla, jelikož mě snad do dvou třetin absolutně neoslovovala a několikrát jsem ji chtěla odložit (navíc na můj vkus byla v určitých částech pojata moc nábožensky), ale závěr byl pro mě strhující a vynesl ji poměrně vysoko.
Štítky knihy
brazilská literatura feminismus náboženský fanatismus utrpení mystika
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 |  Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Už jsem četla dvě knihy od tohoto autora, a proto mám sklony srovnávat - můj celkový dojem tedy není moc dobrý. Docela se mi tam líbily rozbory pocitů postav, ale to bylo jedno z mála, co mi tam sedlo. Alchymista byl filosofický, Brida se vracela k pradávné magii... Asi je to tím, že jsem v podstatě ateista, ale dráždilo mě tam celkově náboženské ladění, které velmi často hraničilo s náboženským fanatismem nebo dokonce se sektářstvím, protože se tam velmi často opakovaly výjevy z Bible a navrch byly některé základní skutečnosti pozměněny, takže šlo v podstatě o typické sektářství, obzvlášť s tím zanícením, se kterým o tom hrdina neustále mluvil. Je to sice déle, co jsem četla ostatní dvě knihy, ale přišlo mi to jiné než to prosté filosofování nad smyslem života s množstvím citátů, které dávaly samy od sebe smysl. Tohle mi připadalo jako čiré propagování Bible, ani děj to nemělo moc lákavý, vše se odehrálo v několika dnech a největší akce bylo setkání věřících v transu na svaté místě.
Možná takto vypadám jako nenapravitelný cynik, ale vezte, že já city mám a spousta věcí mě dokáže uchvátit, jako se to stalo u Alchymisty, ale tady se to nestalo, spousta věcí byla podobných, ale celkové ladění bylo moc násilně náboženské...