Veronika se rozhodla zemřít
Paulo Coelho
A dne sedmého... série
< 2. díl >
Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životě se vždy snažila dělat to, co od ní očekávali druzí, neměla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspěch. Teprve když se v sanatoriu pro duševně choré dozví po nezdařené sebevraždě, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat. Při vyprávění Veroničina příběhu se světoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 2000 , ArgoOriginální název:
Veronika Decide Morrer, 1998
více info...
Přidat komentář
Přečteno jedním dechem během jednohoho pracovního dopoledne, je to vážně úžasná kniha... rozhodně patří mezi ty nejlepší, co jsem kdy četla :) Určitě se k ní ráda vrátím a přečtu si ji znovu! :) S Veronikou jsem se ztotožnila a všechno jsem prožívala spolu s ní... Je to velmi silný příběh, který v člověku vzbudí chuť opravdu ŽÍT! :)
Pro mne zatím nejlepší Coelhova kniha....Život není složitý, to jen lidé si ho složitým dělají. Žijte a žijte s radostí.
Touto knihou ma Coelho nenadchol. Občas prekvapila pekná myšlienka a občas ma prinútila zamyslieť sa nad sebou a životom, ale už po pár stránkach som presne vedela ako to skončí a naozaj to tak skončilo. Občas sa mi zdá, že niektoré knihy sú zbytočne zveličované a toto je jedna z nich. Nech sa snažím akokoľvek, nevidím knihu ani o trošku lepšiu než je obyčajný priemer.
Zase jednou mě Paolo Coelho naprosto dostal. Knížku jsem zhltala za den a půl. Úžasný příběh. Úžasné myšlenky a tak pravdivé. Znova jsem se přesvědčila, že by člověk neměl tak brát zřetel na to co si ostatní o něm myslí a žít každý den jako poslední. Konec konců kdo je vlastně normální a kdo je ten blázen? A vůbec existuje normálnost a bláznivost? Kdo ví...
moje první od tohoto autora a okamžitě jsem se do něj zamilovala...snad žádná kniha se mě nedokázala tak dotknout jako ty od Paula Coelha, mají ke mě velmi blízko, ale tato asi nejvíc...s Veronikou jsem se naprosto ztotožnila, chápala ji...přečtena byla jedním dechem a určitě ne naposled...zatím nejlepší, co jsem od něj četla
Během čtení se na svět podíváte jinýma očima. Neříkám, že u toho už zůstanete, ale za přečtení Veronika rozhodně stojí.
Tuhle knížku jsem začala číst jenom proto, že Paulo Coelho je známý spisovatel a říkala jsem si, že bych si od něj něco měla přečíst. Vybrala jsem si Veroniku, protože mě zaujal název. Nic jsem od toho nečekala, ale předčilo to má očekávání. Líbilo se mi polemizování s myšlenkou ceny života, touze po smrti, bláznovství,.. Některé myšlenky se mi líbily více, jiné méně. Jsem ráda, že jsem si Veroniku přečetla, ale na seznam mých nejoblíbenějších knih se nedostane...
Začátek mě nadchl,ale dále už to byl průměr. Myšlenka o bláznovství a to jak je podané je zajímavá, nutí k zamyšlení, ale příběh, do kterého je zasazena, mi nějak nevyhovoval, možná proto, že mi připadal už od počátku vyprávění jasný a čitelný.
Niečo mi tam chýbalo. Niečo hlbšie. Lepšie napísaný text... niečo... ja neviem. Celkom absurdita. Dalo sa to čítať a niektoré myšlienky z knihy sú naozaj super. Napr.:
-Je to vážne, keď je človek inakší?"
-Je vážne, keď sa nútite do toho, aby ste boli ako ostatní: vyvoláva to neurózy, psychózy, paranoje. Je to závažné, chcieť byť rovnaký, lebo to znamená znásilňovať prírodu, ísť proti zákonom. Ale vy svoju odlišnosť pokladáte za šialenstvo a preto ste si vybrali život v ústave. Lebo tu sú inakší všetci a vy ste medzi nimi taká ako ostatní. Chápete?"
Ale úprimne, tešil som sa na koniec. A ešte niečo... dosť predvídateľný koniec. -_-
Velice zajímavý nápad, který se mohl změnit ve velice silný příběh. Nestalo se tak. Nedočteno.
Příběh mladé Veroniky jsem nenuceně přečetla za odpoledne a půl...ještě dlouho poté ve mně však přetrvávalo její poselství. Je až příliš snadné vzdát se života z důvodů, které hraničí s malicherností...objevíte zde (zákeřně) filutskou myšlenku jak otevřít oči a poukázat na 1000 důvodů, proč chtít bojovat dál.
Poměrně prostě psaná kniha pro všechny generace, jež má skutečně hodně co říct!
člověka až překvapí, jak to bláznům pálí a jak to mají v hlavě srovnané :) krásná knížka plná zajímavých myšlenek
Dobrá kniha, skvělý nápad...mohl by z toho být výborný psychologický román s prokreslenými postavami, o kterých byste věděli víc, než banální informace o barvě vlasů a očí a i vše kolem nich by vám připadalo reálnější...takto máte 150 stránkovou knížku, která se skvěle čte, ale po chvíli na postavy zapomenete, protože se vám nevryly pod kůži. Coelho, proč jsi vše tak rychle přešel?
Nejkrásnější kniha, kterou jsem doposud četla! Velmi se těším na další knihy od tohoto úžasného kouzelníka. "Kdyby tak všichni mohli poznat své vnitřní šílenství a dál sním žít! Byl by svět horší? Ne! Lidé by byli spravedlivější a šťastnější.""Buď jako pramen, který přetéká, a ne jako nádrž v níž je pořád stejná voda."
Já nevím jak ostatní, ale já se normálně v některých pasážích i zasmála :D Hlavně teda na začátku, kde Veronika psala dopis na rozloučenou, nebo někde v půlce, kdo teda je nebo není blázen :D Asi jsme blázni všichni. Jinak konec měl rychlý spád, docela neočekávaný, optimistický, ale asi to je tak schválně. Stojí za přečtení :)
První třetina knihy mi přišla nudná a o ničem, jako by se čas zastavil a já to už jen chtěla mít za sebou a jít na další knihu. Potom začínal být příběh Veroniky i ostatních o něco zajímavější a druhá polovina se mi opravdu líbila. Velmi zajímavé jsou úvahy o tom, kdo opravdu blázen je a kdo ne. Nevím, jestli to tak přišlo i ostatním, ale konec knihy jsem čekala a ani jsem si nemyslela, že by to dopadlo jinak. Možná je to ale záměr, nevím...
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno psychiatrické léčebny brazilská literatura Slovinsko inzulin astrální projekce
Autorovy další knížky
2005 | Alchymista |
2009 | Jedenáct minut |
2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
2014 | Nevěra |
2002 | Poutník – Mágův deník |
Nejdříve jsem od Coelha zkusila přečíst Jedenáct minut, to jsem však nedočetla. Po čase se mi do ruky dostala Veronika a s tou to už bylo jiné... Už je to spoustu let, nepamatuji si přesně pocity, které ve mně kniha vyvolala, ovšem i po té době jistě vím, že kniha mě zasáhla daleko víc, než filmové zpracování.