A hory odpověděly
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551457/bmid_a-hory-odpovedely.jpg
4
1428
1428
Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu, ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie. Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství. Abdullah vyrůstá v chudobě afghánského venkova a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Pari, která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra, vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži. Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí? Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdullah a Pari?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
Tympanum
Originální název:
And the Mountains Echoed, 2012
Interpreti: Renata Volfová
více info...
Přidat komentář
Četla se mi lépe než Tisíce planoucích sluncí, taky nebyla tak drsná, i když příběh samotný nebyla žádná love story. Bylo zajímavé sledovat všechny ty životy a musím říct, že autor se s nimi nemazlí, je v tom pro mě taková životní syrovost, jestli je to to správné slovo. Možná asi tak, jak by to život sám mohl mnohokrát napsat, možná. Bavila mě, ten styl psaní nebo spíš vyprávění je pro mě prostě jiný. Jsem ráda, že jsem se odhodlala přečíst autorovu další knihu a těším se na další.
Prvá kniha, ktorú som od Hosseiniho čítala ma nesklamala. Keď som si ju kupovala, nevedela som do čohi idem, nepoznala som autorov štýl písania ani spôsob, akým do textu vpletá emocionalitu. V knihe sledujeme viaceré dejové línie, príbehy viacerých ľudí, ktoré sú prepletené, hoci o tom ani netušia
Tato kniha mě dostala tak nějak lidsky, velice pěkně napsané, situace a stavy odpovídající reálnému životu, doporučuji.
Mám ráda mozaiky prolínajících se životů a Hosseini je navíc velmi zručný vypravěč, takže tohle dohromady pro mě funguje skvěle. Líbí se mi, že postavy a příběhy nejsou černobílé, že vše nekončí třeskutým happy endem. Autor se drží prostředí, která opravdu zná, a je to z vyprávění cítit. Nabízený obraz je velmi plastický a pro mě je to letos jedna z nejlepších knih.
Je to moje první kniha od K. Hosseiniho a musím konstatovat, že mě nezklamala. Velmi mě zaujalo téma knihy a hlavně exotické prostředí Afganistánu. Země, jejíž nedávná historie je protkána válkami a strádáním obyčejných lidí.
Trochu mi vadilo přeskakování v ději a čase, s čímž souvisí i poměrně obtížná orientace v exotických jménech. Jednoduše řečeno, občas jsem se ztrácela v tom, kdo je kdo... Proto ubírám jednu hvězdu z hodnocení.
Ale příběh dvou “ztracených” sourozenců je velmi poutavý a Hosseini nádherně vystihl potřebu člověka mít ve svém životě pevný bod, rodinu, ke které patří.
Určitě se k tomuto autorovi ještě vrátím, zvláště když se zde dočítám, že tato kniha je z jeho děl nejslabší.
Po "Sluncích" a "Lovci" jsem měla obavy, zda se autorovi podaří alespoň dosáhnout k vysoko posazené laťce. Nějak se to ovšem nepovedlo. Pro mě nejslabší knížka tohoto autora, kterou jsem četla. Příliš mnoho dlouze rozepsaných vedlejších postav, přesuny v čase...ale především jakoby se již studnice zoufalých osudů Afghánců literárně nějak vyčerpala nebo již vyčpěla. Přesto hodnotím relativně vysoko, protože autorův styl vyprávění je naprosto nepřekonatelný.
čteno kvůli výzvě, za mě neurazí, ale také nenadchne .... skákání v ději obecně moc nemusím a než se člověk zorientoval.... nevím asi mi to úplně nesedlo
Není tak silná jako Tisíce planoucích sluncí, ale rozhodně vzbudit emoce umí. Hosseini je výborný vypravěč, jeho reálné vykreslení postav je úžasné. Bavily mě i ty menší odbočky za osudy "vedlejších postav".
První dvě knihy jsem nedokázala odložit, tahle mi přišla nejslabší. Což ale nic nemění na tom, že je to skvělý autor, rozbrečela jsem se už v první kapitole. Jen to chvílemi bylo zdlouhavé.
Od tohoto autora to byla první kniha, kterou jsem četla a myslím, že nebyla poslední. Kniha je velmi dobře psaná. Líbilo se mi, jak se mění u vypravujících postav časové linie.
Příběh knihy byl opravdu silný, dojemný a místy i velmi smutný. Sourozencům jsem od začátku fandila a doufala jsem, že se znovu potkají. Líbilo se mi, že postavy byly velmi reálné. Postavy měli dobré i špatné vlastnosti. Také mě zaujal náhled do afgánské kultury.
Na obálce knihy byla položena otázka, zda je lepší nechat sourozence spolu i za horších životních podmínek. I po přečtení této knihy neznám jednoznačnou odpověď.
Měla jsem z knihy znuděný pocit a nutila jsem se ji vůbec dočíst. A to se mi málokdy stává. Krásný jazyk, zajímavé příběhy. Ale bylo toho moc. Příliš témat, příliš traumat a příliš lidí, co to vše prožívají. Po Lovci draků je to totální zklamání. Vzala bych příběhy a udělala bych z nich dvě, tři propracovanější knihy.
TAK TROCHU SPOILER.....Všichni se míjeli, tajili si věci a když máme trauma, tak sebereme děcko z celkem funkční rodiny, když si můžeme vzít nějakého sirotka z ulice (v Kábulu je jich jistě plno). A pak na to děcko kašleme.
Příběh sourozenců Abduláha a Parí. Narodili se v Afgánistánu a byli v dětství násilím odloučeni. Dojemný a silný příběh.
Ačkoliv je tato kniha krásně napsaná a po literární stránce jí nemám co vytknout, do jejího čtení jsem se neskutečně nutila. Snad za to může prostředí, ve kterém se jednotlivé linie příběhů odehrávají. Některé kapitoly a osudy jsou velice silné a dojemné, u některých jsem měla problém identifikovat jednotlivé aktéry čistě podle jmen. Určitě se nejedná o literaturu, vhodnou na pouhé ukrácení chvíle, je vhodná pro toho, kdo chce o věcech přemýšlet a strávit nad četbou více času.
Seděla jsem jako přikovaná, dokud jsem tu knihu nedočetla. Z každého skutku každé z postav čiší lidská opravdovost - a je to i díky způsobu vyprávění celého příběhu, který můžete zeširoka vnímat očima a srdcem několika osob. Žene je touha po štěstí, domově, rodinném zázemí, ukotvenosti. Je to velký příběh o hledání - bolestném, plném osudových rozhodnutí, nástrah a slepých uliček, ale takový je už život. A protože vy víte, tuhne tuhne vám krev v žilách, když Parí své Maman řekne: "Nebyla jsem balzámem na tvou bolest, jen další slepou uličkou, dalším břemenem, a nejspíš jsi to viděla už velmi brzy. Nejspíš sis to uvědomovala. Ale cos mohla dělat? Nemohla jsi zajít do zastavárny a prodat mě."
Toto je opravdu Pan Spisovatel. Střídání dějů nebo příliš mnoho postav jsem moc nevnimala. Často jsem chtěla knihu odložit, protože jsem nechtěla vědět o těch věcech, o kterých píše...neodložila jsem. Svět není procházka růžovým sadem, je tvrdej, nekompromisní a zlej. A na některý ještě víc než na jiný.
Ze začátku se to zdál být docela zajímavý příběh, ale jen chvíli, pak tomu nějak chyběla šťáva. Střídání roků, nové a nové příběhy, nová jména propletená s původními. Prostě mě to nechytilo.
Moje druhá kniha od autora a opět dávám 100 %. Na jednu stranu je tam příliš mnoho postav, ale když člověk čte pozorně, tak se v nich neztratí a všechno dává smysl a hezky zapadá. Krásný příběh, ke konci opravdu dojemný. Po přečtení si uvědomíte, že rodina je pro člověka opravdu moc důležitá!
Velmi čtivá kniha plná různých životních příběhů z různých prostředí. Několikrát mě dojala.
Jsem z ní trochu zmatená. Po pravdě nevím, zda se mi víc líbila nebo ne. Začátek a konec byl nádherný, ale některé dějové linky mi moc neseděly. Ztrácela jsem se v postavách. Možná jsem si vybrala jen slabší kus :-) Přesto dávám 4* za autorův styl vyprávěníˇ. Šanci mu ještě rozhodně dám.
Štítky knihy
Afghánistán homosexualita 20. století islám muslimové sourozenci rozhlasové zpracování adoptované děti LGBT, queer, LGBT+ afghánská literaturaAutorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Třetí kniha od autora, kterou jsem přečetla a musím říct, že se mi moc líbila forma i všechny příběhy postav. Zde není popisováno tolik násilí jako v ostatních knihách a já jsem za to ráda, alespoň jsem si odpočinula - i když jen trochu, jelikož příběh je náročný i tak. Autor se dostal mezi mé oblíbence, těším se na další knihy.