A jako Antarktida: Pohled z druhé strany

A jako Antarktida: Pohled z druhé strany
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425455/bmid_a-jako-antarktida-pohled-z-druhe-st-5xl-425455.png 5 31 31

Nejméně známý světadíl, který lidé objevili až jako poslední. Prázdný kontinent, který patří všem a kde můžeme žít s méně věcmi, než máme doma. Dějiště příběhů potvrzujících věčnou lidskou touhu po poznání a překonávání vlastních možností. Antarktida dnes klade znepokojivé otázky, jestli se víc mění svět okolo nás, nebo náš pohled na něj. Unikátní ilustrovaná kniha pro malé i velké čtenáře ukazuje, co se stane, když se na vše podíváme z jiné strany. Na světě už není moc míst, kde člověk ještě nebyl. Jako by už nebylo co objevovat. A právě to je ten nejnáročnější úkol: objevovat svět znovu a způsobem, jakým jsme ho ještě neviděli. Naučit se užívat jeho bohatství a pestrost tak, abychom po sobě nenechali ekologickou pohromu, aby zůstal fascinujícím místem i za tisíc let a uživil ty, kdo tu budou po nás.... celý text

Přidat komentář

muchomurka
31.03.2024 5 z 5

Knížka mě překvapila a hodně se mi líbila. Spousta zajímavostí, neotřelé grafické zpracování. A oceňuji podání informací nejen o Antarktidě, ale i mnoho myšlenek k zamyšlení, velmi si cením popíchnutí, ať nejsme slepí, hluší k planetě.
A teda mě děsí to, jak je Antarktida křehká a na jak křehké dohodě to stojí. Doufám, že lidé budou mít dost rozumu, aby nezničili to, co dosud chrání.

Knihomolka506
12.12.2023 5 z 5

Zajímavosti o jednom z chladných neobydlených kontinentů.
Co tam žije nebo nežije, jestli se tam dá bavit s medvědy (pokud neskočíme jejich obědem :)) nebo kdo se na něj dostal jako první.

Téma hodici se na tohle období, krásná kniha.


Inozuka
09.05.2021 5 z 5

Měl jsem strach, jestli tato kniha na mě nebude až moc dětská, ale ukázalo se, že to byl jen předsudek. A jako Antarktida je sice napsaná a udělaná tak, aby byla malým čtenářům co nepřístupnější a nejpoutavější, ale stejně tak dokáže oslovit i dospělého. Fenomén jižního kontinentu zkoumá z různých úhlů pohledu a vždy se snaží vypíchnout to nejdůležitější a nastolit otázky, které mají přesah i do běžného "nepolárnického" života. Grafická úprava a celková koncepce je naprosto strhující, ta hravost mě nepřestala do poslední stránky udivovat. Magnesia Litera naprosto zasloužená!
P.S.: Velké plus za zmínku o The Thing.

petra.kosiky
13.05.2020 5 z 5

Nedá mi to - nechat si zápisek jen ve svém deníčku. Překrásně vypravenou knihu o Antarktidě jsem koupila dětem do školky na přání. Pak nám školku zavřeli, tak jsme si knihu nejdřív přečetli s dětmi doma - před spaním na pokračování.
Knihu napsal a nakreslil člověk Antarktidou mocně inspirovaný a snad až fascinovaný. Obsahuje jak věcná fakta o dobývání tohoto nejstudenějšího, největrnějšího a nejvyššího kontinentu, fakta o minulosti i současnosti, o antarktické přírodě, tak i přehršel myšlenek spojených s lidskou odvahou, touhou, soutěživostí, odolností, strachem a nerozvážností.
Autor se sám do Antarktidy podíval, dokonce i se svými dětmi, i tato zkušenost je v knize zmíněna. Stejně jako informace o Antarktické smlouvě podepsané 1. 12. 1959.
Víte například, že:
- teplota se v zimních měsících na Antarktidě pohybuje mezi -40 a -70 st. C
- nejnižší teplotu naměřili na ruské stanici Vostok 21. 7. 1983 a byla - 89 st. C
- Nor Roald Amundsen dobyl jižní pól 14. 12. 1911
- Brit Robert Falcon Scott se z výpravy k jižnímu pólu nevrátil, zahynul ve stanu 29. - 30. 3. 1912, pouhých pár kilometrů od stanice plné zásob
- tuleň Weddellův vydrží pod vodou až 80 minut
- tučňák císařský se dožívá až 50 let
- zpěv plejtváka obrovského je slyšet až 800 km daleko
- želvuška může být zmrzlá v ledu třeba i 30 let a přežije
- Antarktická smlouva platí jen do roku 2048 (jak daleko se to zdálo v době jejího uzavírání)
???
A ještě doslovně:
str. 19
"Proč vlastně závodit? Proč se vrhat do nebezpečí? Někdy se národy chovají jako kluci ve třídě, kteří chtějí jeden druhého prostě trumfnout. Chtít mermomocí zvítězit a mít odvahu něco udělat první jsou dvě různé věci. Svět kolem nás si zaslouží být objevován a zkoumán, ovšem ne slepě. S klapkami na očích z jeho rozmanitosti totiž nic moc neuvidíme..."
str. 45:
"Není ta známá skutečnost, že z ledovce vidíme jen malou část, příkladem toho, jak vnímáme svět? Není všechno, co vidíme, jen desetinou celku - zatímco zbytek si domýšlíme a skládáme podle toho, co jsme už zažili, nebo se dozvěděli? A co když tu větší část domýšlíme špatně?" ... "Na jedno je ale důležité nezapomínat: to, co nevidíme, si domýšlí každý jinak."
str. 66:
"Když vám někdo bude tvrdit, že v Antarktidě nic není, zeptejte se ho, jak to "nic" vypadá. Protože jako Antarktida určitě ne..."