A Jimmy šel za duhou
Johannes Mario Simmel
Strhující špionážní příběh o nezvyklém pátrání po vrahovi bohatého průmyslníka nás zavede do Vídně - města, které se pro svou geografickou polohu i historickou zkušenost stalo v poválečných letech ideálním rejdištěm pro téměř všechny světové výzvědné služby. Mladý Manuel Arando se snaží o možné i nemožné, aby zjistil, kdo jeho otce zavraždil. Vydatnou pomocnicí je mu půvabná přítelkyně Irena. Ani jeden z nich však netuší, že zasáhl do chodu mašinerie, jež je hrozí pohltit.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1992 , GalaxieOriginální název:
Und Jimmy ging zum Rebenbogen, 1970
více info...
Přidat komentář
Pro mne byla kniha určitým zklamáním. Neuvěřitelná přemíra postav bez vztahu k podstatě děje, nové postavy se objevovaly v průběhu celé knihy. Líčení vývoje rozvleklé tak, že se hlavní zápletka ztrácela.
Ačkoliv má kniha sedm set stran, čte se rychle. Příčinou není jen strhující děj, ale i velké množství balastu, který lze přeskočit. Přesto je zajímavá, poutavá, některé pasáže nadlouho utkví v paměti. Čtení tohoto díla nebyl ztracený čas.
Hodně spletité a na můj vkus až moc dlouhé - něco bych možná zkrátil. Nutno ocenit, jak autor dokázal komplikovaně, ale přesto přehledně a čtivě podat příběh v mnoha časových rovinách. Tak trochu je vyprávění postavené na "literární licenci" - od reality je dost vzdálené, přesto podává uvěřitelný a reálný příběh, jen uzpůsobený románu. Bohužel mi chybělo napětí, místo toho působila spíš zvědavost, co bude dál. Pro mnohé také mohl být nejzajímavější ten finální příběh ze současnosti (z roku 1969), který ale nehraje podstatnou roli a není více rozvinut. 70-75%, 4. 4. 2023.
Všem fandům Simmelovych knih doporučuji Všichni lidé bratry jsou, S klauny přišly slzy a Nechte prosím kytky žít. Naopak Nemusí být vždycky kaviár nebo I když se směju, musím plakat nic moc.
Výborná Simmelovka, pro mě jedna z nejlepších.
„Kdo chce žít, potřebuje k tomu srdce, které dokáže čelit utrpení. Člověk musí vědět, že časy mohou být jednou dobré a jednou zlé. A hodný obdivu je takový člověk, který je za dobro vděčný a dokáže snášet zlo. "
Části které se odehrávaly u soudu a ty týkající se biologických zbraní byly skvěle napsané.
Simmel jak má být.
Tuto knihu mám velmi, velmi rád. Děj byl zajímavý a i když je kniha rozsáhlá tak neztrácí na přehlednosti. Simmel jak má být :)
Ano, jsou knihy, které nestárnou, ale námět této je z mého pohledu už jaksi vyčichlý.
Špioni, tajné služby, najatí vrahové, nevinné oběti, bordelmamá s cynickou maskou, ale dobrým srdcem...všechno tu už bylo tolikrát a s daleko větším efektem...
Simmel je sice fakt dobrý vypravěč, ale na fakt dobrou knihu je to málo.
Zde mi dal pan Simmel trochu zabrat - špionážní román s rozvětveným dějem ....
A zrovna v této době číst o zbraních hromadného ničení ....
Touha najít pravdu je někdy nebezpečná a boj proti zahraničním rozvědkám nemusí být vítězný ....
" K podstatě hmoty patří přitažlivá i odpudivá síla, které v ní nemohou být jedna od druhé odděleny. Z toho mi vyplynula prapolarita všech podstat, jež probouzí k životu nekonečnou rozmanitost jevů .... "
Tady již zaznívá autorův postoj k nacismu a válce vůbec ....
Trochu jsem se s tím pral, ale nakonec jsem si to přece jen užil. Prostě autor umí a své příznivce snad ani nedokáže otrávit. Za mě, přečíst, stojí to za to.
Nebylo to nejhorší, ale autor uměl napsat o třídu lepší příběhy. Postavy se zdály zprvu brilantně načrtnuté, ale dílo hodně ztratilo množstvím v podstatě rovnocenných hlavních postav. Konec vypadal jako by autorovi došel v sobotu odpoledne papír.
Tak především nechápu, proč anotace tvrdí o vynálezci takový nesmysl, jako že byl ve třetí říši "ohrožován rasovými zákony". Protože jde o ústřední část děje, nemohu to uvést na pravou míru, ale čtenář jistě ten nesmysl pozná...
Obsáhlý román, sestávající ze 710 stránek, má všechny osvědčené simmelovské atributy: čtivý, napínavý a s dějem v rozsahu antických tragédií v moderním podání. Čtenář nedokáže předvídat, kam se děj posune, přitom psychologie postav je vykreslena velmi přesvědčivě - ostatně: Simmel!
Opravdu jsem si při četbě užil.
J.M. Simmel je PAN spisovatel a znovu to dokazuje v této knize. Začátek knihy byl trochu složitější, ale pak už to byla velmi zajímavá jízda, na jejímž konci...... ale to si raději přečtěte sami.
Skvělé čtení o hrozných věcech! Napínavé, realistické, místy až moc obsáhlé a zbytečně dějově rozvětvené. To, že nahlédnete do zákoutí válečné špionáže a nasajete zrůdnost antisemitismu, je příjemně napínavé. Ale podstata je v celoživotní obětavosti matky. Co všechno dokáže udělat pro své děti a za jakou cenu. Špatná doba dělá špatné lidi a ti dělají špatné činy. Filmové zpracování z roku 2011 trochu zjednodušilo knižní obsah, oslabilo matčinu sílu a spíš se zaměřilo na dozvuky na potomcích obětí.
No začátek byl pro mě těžký, nemohla jsem se chytit, téma co mě nic nerikalo. Zacla jsem číst dvakrát, a mwjsim říct že jsem rada, ze jsem knížku neodlozila. Je náročnější, střídání doby vyprávění, mnoho osob a jejich příběhu. Ale díky tomu je příběh úžasný. Jen bych změnila konec :-(
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Vídeň rakouská literatura špionáž Rakousko poválečná doba pátrání v minulostiAutorovy další knížky
1976 | Láska je jen slovo |
1998 | Všichni lidé bratry jsou |
1992 | Nemusí být vždycky kaviár |
2001 | Svůj kalich hořkosti |
2007 | A s klauny přišly slzy |
Dlouhé, ale mně se to líbilo, mám ráda autorův styl vyprávění. Vtáhne do děje, místa i emocí.