A na nebi čekají hvězdy
Lori Nelson Spielman
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/407032/bmid_a-na-nebi-cekaji-hvezdy-Gn6-407032.jpg
4
187
187
Erika, úspěšná realitní makléřka z New Yorku, má všechno – skvělou kariéru a dvě krásné dospívající dcery. Jenže jedna z nich, Kristen, zemře při vlakové nehodě. Kromě smutku nad ztrátou dcery se trápí také výčitkami. Ten den měla obě dcery vézt do školy ona, jenže dala přednost kariéře. Annie, druhá Eričina dcera, má svoje vlastní výčitky. Neměla nechat Krissie ten den odjet. Objeví se však jiskřička naděje. Co když došlo při identifikaci k záměně a Kristen je stále naživu? Její nezvyklé chování v den, kdy zemřela, i tajemné vzkazy, které Erika začne dostávat, tomu nasvědčují. Propast mezi Erikou a Annie se rozšiřuje, a tak zatímco Erika začíná pátrat na odlehlém ostrově Mackinac, kde sama vyrostla, odjíždí Annie do Paříže, protože věří, že Kristen se skrývá právě tam. Ale je Krissie opravdu to jediné, co je dokáže znovu sblížit?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2019 , CosmopolisOriginální název:
Quote Me, 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Mě to teda moc nechytlo. Připadalo mi, jako by se v knize odehrávaly tři různé příběhy, které mohly být klidně samostatné knihy:
- mrtvá dcera
- život na ostrově
- Paříž
Nebavilo mě pořád dokola číst, jak si jedna o druhé myslí, že je na ní naštvaná a nejsou schopné si to vyříkat a uvést na pravou míru. Také pořád se opakující věta: “potřebuje odstup mě už začínala lézt na nervy.
Zamilování se do profesora a následné načapaní v posteli s matko mi také přišlo trošku zbytečné. Mohla ho rovnou chtít dát s matkou dohromady a celá ta posedlost a čichání ke košilím se mohlo vynechat.
Současná Amerika, dějově přehledné, zápletka tak akorát spletitá, nejdřív to vypadalo na červenou knihovnu, ale nakonec docela příjemné počtení i s těmi happy endy
(SPOILER) Máma a dvě dcery /jedna adoptovaná/, skvělý život, skvělý vztah. Nehoda jedné, při které přijde o život /pořád jsem věřila, že to nebude pravda a že se někde vyloupne/ odcizí matku s druhou dcerou, protože si obě vyčítají, že tomu mohly zabránit, ale nedokážou o tom spolu mluvit. Nakonec ale vylezou ze skříně i hodně starý kostlivci /máma matky/ a vyjasní se věci, který by se nikdy nejspíš nevysvětlily /psychická porucha/.
Erika, Anne a Kristen. Tři ženy sdílejí spolu běžný život. Ale když je život až moc krásný, musí se stát něco, co ho zboří jak kostičky domina. Stačí vteřina a Erika si vyčítá, že jako matka úplně selhala. O Anne platí to samé - neměla Kirsten dovolit jet sama. Teď je pozdě. Vlak, kterým ségra jela, měl nehodu a Kirsten zemřela. Obě ženy se kvůli zvláštním pocitům viny hodně odcizí. Každá začne pátrat na vlastní pěst. Poutavý příběh o rodičovství a velké ztrátě je psaný z pohledu matky.
Rodinná tragédie někdy konečně spojí rodinu. Erika je úspěšná realitní makléřka, ale v životě se hledá. Stále se obviňuje a nedokáže si odpustit. Až smrt její dcery povolí hradby žalu a Erika najde samu sebe ...
Kromě příběhu mě moc bavily i citáty.
Máma a dcery, život jako v pohádce, běžné slovní pošťuchování sester dělá rána lepšími. Jedno ráno ale bude pro jednu z nich poslední...
Kirsten měla žít, jenže řidič cisterny si to asi nemyslel. Nebo bůhví, co si sakra (s prominutím) myslel, když najel do toho vlaku, ve kterém zemřelo několik lidí včetně milované dcery? Teď po ní zbyla místa pro slzy, oblíbené vzpomínky, oblečení a průkaz školačky na intru. Tam už bohužel nedorazila. Sestra Annie se s matkou Erikou se smutkem a hlavně sebeobviňováním, že ségra vlakem jet sama neměla a mamka měla holky odvézt, ale místo toho dala přednost práci snů a vysokým nabídkám. Snaží se s tím, co se stalo nějakým způsobem smířit. Bohužel se ale vzájemně přestanou bavit a každá odejde pátrat do jiných končin. Po kom? Je špetka naděje, že je Krissie je někde a naživu. Ale víte jak to chodi v knihách: ještě se děj může změnit
Tahle kniha by asi měla být o naději a nalezení sebe sama i obnově zdánlivě ztracených vztahů. Bohužel podle mého je o nulové komunikaci, nesmyslných náhodach, u kterých, kdyby se stala jedna, dvě, možná tři, tak dobře. Dala by se na tom postavit skvělá kniha. Pokud ovšem v knížce není nic, než jedna náhoda za druhou, není to, než spojování nespojitelného a místo naděje na mě dýchala spíš beznaděj, co se zase nepovede….
Potřebovala jsem nějakou milou knihu na odlehčení. Tato kniha je plná pravdy a životního moudra, příběh o hledání pravdy i sebe sama a hlavně o odpouštění. Moc se mi líbila.
Knihu doporučuji všem, kteří si myslí, že neví jak dál. Krásný příběh. Rodina a láska je základ knihy. Citáty v knize jsou velmi pravdivé a krásné.
Příběh o hledání. Nejen dcery a sestry Kristen, ale i hledání sama sebe a cesty ke svým blízkým. Příběh o snaze porozumět své minulosti, protože toto porozumění pomáhá nasměrovat kroky k lepší budoucnosti.
A hlavně je to příběh o schopnosti odpustit,protože odpuštění osvobozuje.
Při čtení nezapomeňte mít bloček a tužku po ruce. Mnoho citátů ze zlatého a stříbrného sešitu stojí za to si zapsat i do svého sešitu.
Knížku jsem přečetla jedním dechem. Kapiloly byly kratší, napsané čtivým jazykem. Pro mě byl zajímavý ten proces smíření se s tragédií, minulostí, osudem. Mám vplánu přečíst za čas znova :)
Myslím že autorce se tahle kniha opravdu povedla, rozvinout celý problém o ztrátě a vyrovnávání se s ní chce pořádnou odvahu. Velice tomu prospělo i to že zde byli dva pohledy na věc, Eričin a Anniin. Až do úplného konce jsem si nebyla jistá jak to skončí, ale nebyla jsem zklamaná....
Tato kniha byla skvělá - ze začátku jsme měla pocit, že se to bude točit kolem jednoho pocitu furt a furt dokola , ale ono vlastně taky, že joooo , ale kam až to dostalo hlavní postavy :) bylo skvělé, použila jsem i kapesník, ale i úsměv na tváři :) Kniha je hlavně o citech pocitech a možná, že si z ní odnesete jednu nejdůležitější věc a to je komunikace mezi námi a našich pocitech (ať už krásných nebo naopak těch smutných) ...Doporučuji
Tak tohle byla pro mě naprostá pecka. Trochu jsem se tématu bála, protože sama mám děti, ale obavy byly zbytečné. Na začátku mě nejdřív trochu štvalo, co všechno může být způsobeno jen tím, že spolu lidé nejsou schopní komunikovat, ale pak už jsem děj doslova hltala a modlila se, aby celý děj nezkazil závěr. A nezkazil :-). Dávám na čestné místo do knihovny a budu doporučovat dál.
O téhle knížce nevím, co si mám myslet. Když jsem se začetla, pod povrchem bylo víc, než se zdálo. A nebyly to příjemné věci. Jen jsem měla problém začíst se. Začátek a konec knihy byl pro mne "nedotýkající se", střed celkem odsýpal a odkrýval dávná tajemství. V knize bylo tolik nedorozumění, která se dala snadno vykomunikovat. Pozitivem byly kratší kapitoly.
Klobouk dolů , krásně napsaný román o tom když někoho ztratíte a jak je těžké se s tím vyrovnat ...
Jediná knížka, u které jsem kdy brečela, byla Zlodějka knih.... a teď tohle. Přitom mě první čtvrtina zrovna nechytla, lezlo mi na nervy to obviňování sama sebe. Nakonec jsem se začetla, vcítila a bulela :)
"Bůh jí dal svou moudrost."
Dojemný závěr, který to vytáhl na 4 hvězdy.