A nikdo ho nechtěl
Jutta Westphal
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/5551/bmid_a-nikdo-ho-nechtel-nbZ-5551.jpg
4
22
22
Jutta velmi toužila po dítěti, avšak lékaři jí řekli, že nemůže otěhotnět. Přesto se jí to podařilo, ale kvůli chybné diagnóze o dítě přišla. Se svým manželem se dohodli, že si dítě adoptují. Měli na mysli tak maximálně dvouleté, ale když přišli do dětského domova a postavili před ně pětiletého Míšu, ihned je očaroval. Míša byl na svůj věk celkem zaostalý, jak fyzicky tak psychicky. Nejdříve mezi nimi trochu vázla komunikace. Když jim byl svěřen nastálo, byla situace zcela jiná. Míša se bál zůstat někde sám, myslel si, že ho tam nechají a odejdou pryč. Snažili se, aby se Míša trochu osamostatnil a získal sebevědomí. Míša však nebyl jediný, kdo se musel změnit. I Juttě se změnil život. Musela se ve dne v noci starat o Míšu, protože na ni byl velmi závislý. Po nějaké době se více osamostatňoval a dospělo to tak daleko, že jel na tábor a nechtělo se mu domů.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1985 , VyšehradOriginální název:
Und keiner wollte ihn haben, 1981
více info...
Přidat komentář
Příběh o adopci. A určitě je to podle prožitých zkušeností, protože takhle píše jen sám život. Bezdětný pár a opuštěný chlapec, ale jak si sedli ! Stvořeni jeden pro druhého. Je to tak neuvěřitelně uvěřitelné ,milé a mateřské, že jsem pořád čekala na zlo, které se někde ukrývá, aby mohlo v nejlepším vystrčit růžky. Miša je kluk, který se snaží a učí se žít v rodině a jeho noví rodiče jsou tak trpěliví a vstřícní, až se mi chce Mišu obejmout a zulíbat a křičet já já ho chci !! Rodiče se o dítě starají a zvykají si na sebe , je to krásné čtení.
Kvůli koronaviru a zavřeným knihovnám se z nedostatku jiného čtiva vracím k odloženým knížkám, mám jich plnou půdu. Tuhle knížku jsem četla před 35ti roky a teď jsem si jí zopakovala, na rozdíl od jiných se mi líbila i po tolika letech.
... krásný příběh Miši o postupném začleňování do rodinného života, sžívání se a utváření svých hodnot. Byť úzká, ale vešlo se do ní toho tolik
Oblíbená kniha v mém dětství, po letech vytažena z knihovny a neztratila nic ze svého kouzla, naopak..je opravdu úžasná a dojala mě víc než kdysi...
Opravdu krásná kniha! Obdivuju trpělivost, odvahu a lásku, jakou Jutta s manželem měli, když se chlapce, kterého nikdo nechtěl, rozhodli adoptovat. Taky to, jak si dokázali poradit s problémy, které nemohli předpokládat. Díky nim se z malého, neduživého a zanedbaného dítěte stal už po krátké době veselý a zdravý kluk. A svým adoptivním rodičům jejich lásku opětoval. Příznačné je, že ani o tuto velice moudrou a stále velice aktuální knížku mezi čtenáři nějak nebyl zájem. Dostala se mi totiž do ruky v jedné z našich nádražních knihoven, kam putují nečtené knihy z místní knihovny. A ani v nádražní knihovně, která bývá doslova "vybrakovaná", se o tuhle knížku čtenáři nervali. Já měla sto chutí si ji nechat a přinést namísto ní jinou knihu. Jenže pak jsem si řekla, že tohle poselství je třeba poslat dál...
A nikdo ho nechtěl
Moc hezká kniha. Čekala v knihbudce a nikdo ji nechtěl. Vrátím ji tam zpátky, třeba někomu pomůže k důležitému rozhodnutí.