A opravdu, malí zelení mužíčkové

06.08.2023

Krátká povídka na klasické téma "vesmírné kobylky dorazily na Zemi". Rychle se střídající obrazy blízkých setkání třetího druhu a přiměřený konec. Jenže povídku docela ničí věta "Jejich tělo je živý organismus, hlavní složkou je však jakýsi kov, dosud neznámý prvek o extrémní specifické váze." Můžete být bezpohlavní a množit se pučením, ale biologie nefunguje tak, že když organismus přijímá jakoukoliv dostupnou potravu, tak má všeho dost a může růst a množit se. Ano, potravu rozkládáme na menší jednotky a skládáme z nich nové pro nás potřebnější struktury, ale ve chvíli, kdy se bavíme o prvcích, tak ty musí organismus přijmat v potravě. My máme v krvi železo. Je to pro nás "jen" stopový prvek, ale bez jeho příjmu v potravě bychom byli vyřízení. Jak by se asi ti malí zelení mužíčkové množili, když hlavní složkou jejich těl je prvek, který je na Zemi neznámý? Vyrábějí ho uměle jadernou fúzí nebo si ho vozí zásoby? Těží ho, kdykoliv na něj narazí? O kolik to zdržuje jejich rozmnožování, pokud tedy vůbec dokáží tento problém řešit? Tolik otázek a žádné odpovědi.