A s klauny přišly slzy
Johannes Mario Simmel
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/1590/bmid_a-s-klauny-prisly-slzy-Zol-1590.jpg
4
276
276
Cirkus plný veselých dětí a jejich rodičů. Všichni se smějí dvěma povedeným klaunům, ti však najednou vytáhnou samopaly a bezhlavě střílí do bezbranných diváků. Mezi zavražděnými je i známý vědec v oboru genetiky, jeho manželka a dcery. A také malý syn novinářky Normy Desmondové. Norma ztratila radost ze života a upnula se na jediný cíl: zjistit, proč se to všechno přihodilo. Při pátrání však naráží na nepochopitelné překážky kladené tajemnými neznámými i oficiálními a kompetentními místy. Ale nepovolí. Stopa ji zavede do ústavu genetického výzkumu, kde tým badatelů z různých zemí pracuje na nebezpečných experimentech, utajovaném výzkumu, který by svými výsledky zasáhl do vývoje budoucnosti lidstva. Průvodce institutem i problematikou genového inženýrství objeví v osobě polského biochemika Barského. Vztah mezi nimi záhy přeroste pracovní kontakty, vyvíjí se však složitě a láska se rodí v bolestech vzájemných nedorozumění a sporů. Současně se rozpoutává nelítostný boj politických mocností o tajnou zbraň, kterou je schopnost genetické manipulace a ochrana proti ní. Děj románu se odehrává v Hamburku a Nice, v Berlíně a Paříži i na ostrově Guernsey… Valí se rychle, strhává čtenáře sledujícího spleť únosů, vydírání, vražd, ale i milostný příběh dvou nešťastných lidí, které osud svedl dohromady.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , Ikar (CZ)Originální název:
Doch mit den Clowns kamen die Tränen, 1987
více info...
Přidat komentář
Simmelove knihy majú zvláštny šmrnc, originalitu a spád, že by ste ich najradšej prečítali na jedno nadýchnutie. K tomu všetkému pridajte verný popis prostredia, silné scény a slušnú charakteristiku postáv.
Už samotný začiatok knihy, keď klauni v cirkuse vytiahnu samopale a začnu strieľať do nevinných ľuďí, budí akúsi absurditu, veď klauni majú nosiť úsmev, nie slzy. A práve vďaka tejto knihe sa Simmel stal uznávaným autorom aj u kritiky.
Simmel je úžasný! Ale tuto knihu jsem louskala brutálně dlouho. Je na mě moc odborná.... Taky jsem ji dočetla jen proto, že je od Simmela! Jinak bych s ní už dávno mrskla....
Simmela občas čtu, ale pak si musím od něj odpočinout, dvě knihy za sebou od něj bych číst nemohla. Tahle je celkem zajímavá, ale už ji asi nikdy nebudu číst.
Mě osobně tahle kniha až tak neoslovila. Dočetla jsem ji spíš z principu, ne proto, že by se mi skutečně líbila. Simmel mě buďto nadchne, nebo nenadchne. Jeho knížky na mě působí tak půl na půl.
Štítky knihy
rakouská literatura genetika masové vraždy, sériové vraždy tajné zbraně špionážní zápletka pátráníAutorovy další knížky
| 1976 |  Láska je jen slovo |
| 1998 | Všichni lidé bratry jsou |
| 1991 | Nemusí být vždycky kaviár |
| 2001 | Svůj kalich hořkosti |
| 2007 |  A s klauny přišly slzy |
Dobrá kniha od Simmela, lepší než "kaviár". Hlavní myšlenka je mnohem hlubší, přesně toto mám u německých autorů (byť Simmel je Rakušan) rád. Rozhodně se tedy nejedná o oddychovou četbu a člověk si nad ní dobře popřemýšlí o záležitostech, jež život přináší nebo přinášet může (často nedejbože).
Co mi trochu vadilo, je ta populárně-nesmyslná genetika. I gymplákovi musí být jasné, kterak jsou některé věci úplně mimo realitu. Čím víc se do nich autor noří (občas mi přijde, že si v tom úplně debužíruje), tím více nesmyslů se dostává do textu. A to je škoda, neboť číst pasáže, v nichž by se neustále dokola omílalo, že "...protože sedm a pět je dvacet..." apod. by jednoho také moc nebavilo. Další věcí, která mě mírně dráždila, je neustálá potřeba akce - ve spoustě momentů musí být hlavní postava v centru dění, i když racionálně vzato by tam (i) být nemusela a (ii) by to bez ní bylo logičtější. Trochu jak v akčních filmech, kde voják z týlu vezme samopal a jde potírat zlo do přední linie, ať už z pohnutek vlastních nebo cizích.
Shrnuto: tato kniha stojí rozhodně za přečtení.