A věže mlčí...
Ota Holub
Autor prozkoumal a prostudoval stálá opevnění vybudovaná na našich hranicích těsně před 2.světovou válkou. Popisuje čs. i cizí opevňovací systémy, líčí dobovou atmosféru a líčí hrdinství, jež čs. vojáci projevili.
Přidat komentář
Štítky knihy
první republika, 1918-1938 pevnosti, opevnění ochrana státní hranice historie a fakta literatura faktuAutorovy další knížky
1987 | Stůj! Finanční stráž |
1988 | Poslední pásmo vzdoru |
1982 | Zrazené pevnosti |
1973 | A věže mlčí... |
1981 | Vlčí komando |
Dobové dokumenty, pamětníci i nacistické příručky se shodují, že pevnostní opevnění mělo velmi dobré vlastnosti a vysokou bojovou hodnotu, i když dodělána byla na severní hranici jen 1/3. Čárou přes rozpočet byly události ke kterým v březnu 1938 anšlus Rakouska, padlo rozhodnutí vybudovat i opevnění na jižní Moravě v prostoru Mikulov - Znojmo. Stávají opevnění mělo mnoho nedostatku , chybělo vybavení, výzbroj a stavební práce prováděli některé firmy velmi nekvalitně, pevnost betonu ,nebyla na mnoha úsekách v normě na to upozorňovali stavební dělníci i vojáci, stavebním firmám šlo především o výnosný obchod.Tyhle nedostatky nelze pokládat za argument ,kdy v září 1938 vláda přijala kapitulaci a odstoupení Sudet. O možnostech obrany rozhodovala celá řada zásadních faktorů a opevnění bylo jen součásti celku. Hitlerovi který trpěl komplexem z Verdunu , padlo opevnění do rukou bez výstřelu. Nejlepší kniha co jsem o našem opevnění četl i když byla sepsána před 50 lety.