....a zeptala se Hmota: Proč jsem?
Stanislav Vyskočil
Prvotina autora, elektromedicínského inženýra, ve které se pokouší vzkřísit a nakopnout ze dna dnešní filozofii, která přestala reagovat na současný stav vědy. Autor komplexně syntetizuje nejnovější poznatky celé vědy a zjišťuje, že už je možné odpovědět na nejtěžší filozofické otázky vůbec: Proč jsme tady a jaký je smysl života? Kdo je náš skutečný zřizovatel, kdo nebo co rozhodlo, kdy a proč se narodíme, komu, jací budeme, proč zemřeme a jestli z nás něco přetrvá věčně? Kniha se také zabývá filozofií vzniku vesmírů, hmoty a antihmoty, času a prostoru, ale pro tuto oblast zatím s filozoficky otevřeným koncem. Ateistická proto, že celková analýza byla provedena a oproštěna od jakékoli ideologie, jiné než vědecké filozofie, náboženství, politiky, mýtů, bájí a pověstí, zbožných přání, víry a mnoha ostatních úchylek softwaru genomu DNA. A dokazuje, že bible není neomylný zdroj našich morálních zásad a životních pravidel. Kniha je dále o tom, že naším skutečným zřizovatelem je „nehmotná informace software genomu DNA“ , nebo jinak, „diaspora všech genů DNA s vítěznou skupinou memů“ vzešlá z evoluce, a že tato nás ovládá pomocí velmi silného pocitu bolesti, strachu, hladu a žízně, mateřských a sebezáchovných pudů, ale i příjemného sexu s orgasmem. Zřizovatelem nám pronajaté tělo mu slouží jenom jako hardwarová schrána na krátké přežití a na pokračování v nové schráně. Autor se dále v knize zabývá tím, jak obrovské množství máme předků, jak se dědí geny, kdy přesně začíná lidský život, proč je každá interrupce vraždou i jak se do softwaru genomu DNA dostaly všechny úchylky, včetně sexuálních. Že za hříšným jednáním člověka nestojí biblický „dědičný hřích“, ale staré sobecké nealtruistické geny DNA ještě z dávných „zvířecích“ dob, které nám dopomohly dožít se dneška. Čtenář se prostřednictvím dnes už laboratorně potvrzeného prvního anorganického replikátoru dozví, jak začal život na této planetě, jak pokračovala a probíhá úspěšná evoluce, na konci které stojíme. Proč má vesmír a právě naše planeta všechny předpoklady pro život, co bylo před Velkým třeskem se singularitou a kde jsou ostatní multivesmíry? Kniha je výjimečná tím, že na tyto složité otázky dává jenom fakty podložené odpovědi, a to tak, jako by je autor vysvětloval spolusedícím v hospodě. Tím si mimochodem sám dokazuje, že až potom „tomu“ beze zbytku rozumí i on sám. Kniha mění pod silou důkazů a faktů o nicotnosti a bezvýznamnosti, ale i kráse, jedinečnosti a nesnesitelné lehkosti našeho bytí čtenářův světonázor. Nakonec předpovídá globální katastrofu z nedostatku přírodních neobnovitelných zdrojů už v průběhu příštích sto padesáti let. Tyto závažné informace a následná změna světonázoru mohou mít i negativní vliv na další čtenářův život, proto je její čtení jen na vlastní zodpovědnost!... celý text
Přidat komentář
Pan Vyskočil je nadějný český Dawkins. Na rozdíl od Dawkinse, který ve většině svých knih potřebuje alespoň 300 stran pro sebevyjádření, pan Vyskočil vše dokázal zhustit do osmdesáti stran, takže knihu zvládne přečíst i příležitostný čtenář. Vše je napsáno srozumitelně a věcně, byť trochu postrádám určitou linii.
Otázkou je: Komu je kniha určena? Jako shrnutí pro již "osvícené" je dobrá. Jako prostředek k osvětě nemocných je až příliš racionální. Člověka silně nakaženého parazitickým memem jen horko těžko může oslovit. K tomu by bylo zapotřebí pracovat především s emocemi.
Ale jak to udělat? Jak vmísit do procesu poznávání reality i emoce? Na tuto otázku zatím neznám odpověď. Vím jen, že tak jako si tělo tvoří imunitu vůči mikroorganizmům, podobně je zapotřebí chránit i mozek vůči parazitickým memům.
Tato kniha zapadla bez povšimnutí, což mne velmi mrzí. Přál bych si, aby knihy s podobnou tématikou byly schopné strhnout na sebe pozornost, protože čtení o podstatě nebo smyslu života pomáhá budovat duševní rovnováhu a umožňuje zlepšovat psychickou imunitu proti nebezpečným memům, kterými jsou třeba náboženské nesmysly, extrémismy a jiné ismy.
Pan Dawkins má výhodu v tom, že se psaní věnuje na plný úvazek. Je vidět na veřejnosti, strhává pozornost, provokuje (vyvolává emoce).
U pana Vyskočila ticho po pěšině. Osobně to chápu, také mám plné ruce práce a starostí o rodinu. Na poznávání zbývá tak málo času. Jen říkám, že je to škoda. Máte velký rozhled a umíte pracovat s fakty.
Člověk od přírody potřebuje vyplnit své prázdno něčím smysluplným, jinak se myšlenkový prostor zaplní sám - čímkoliv, co je po ruce.
Věda má velkou výhodu v tom, že stojí na pevných základech. Světonázor budovaný na pilířích vědy je stabilní, jenže neumí dávat životu rozměr a smysl.
Na opačné straně spektra máme slepou víru, plovoucí na strachu a naději. A uprostřed té změti memetického chaosu se válí laxní filozofie, která také nedokáže vyvolat silné emoce.
Osobně věřím, že filozofičtí buditelé mají šanci významně ovlivňovat společenskou rovnováhu (pozitivním směrem) - alespoň pokud ovládnou i marketingovou stránku svého poslání. Lidé dnes mají tolik podnětů a lákadel. Je v podstatě nemožné zaujmout masy a propagovat myšlenky pomocí racionálních argumentů. Na prvním místě musí být emoce.