Abája
Kerstin Wenzel , Michel Rauch
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/328140/abaja-NxE-328140.jpg
4
84
84
MŮJ MUŽ, SALAFISTA To, co začalo jako láskyplný vztah, se stalo peklem plným teroru a násilí: Kerstin Wenzelová a její čtyři děti na vlastní kůži zažily, co to znamená, když se manžel a otec změní v agresivního fundamentalistu, který staví údajné příkazy své víry nad lidskost. Více než osm let drží Mohamed M. svou ženu a děti násilím ve Spojených arabských emirátech, kde jsou vystaveny masivnímu týrání. Přes absolutní nezájem německých úřadů se Kerstin a jejím dětem nakonec podaří dobrodružný útěk...... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Mein Mann, der Islamist (Abaya), 2015
více info...
Přidat komentář
Kruté, až mi mráz běhal po zádech...
To, že se určitá etnika chovají k ženám jako k podřadným bytostem, víme dlouho asi již všichni, ale tady bylo dost překvapující, že se muž choval odporně i ke svým dětem, které většinou jsou v arabském světě celou rodinou bezmezně milovány.
Jestliže chcete nahlédnout do mysli psychopatovi, tady máte ukázkovou možnost. Hrůzné to bylo...
Naivita Kerstin na začátku knihy a vlastně po celou dobu čtení mě iritovala. Za všechno co se tam odehrálo si mohla sama. Bylo mi líto akorát těch dětí a andulek.
Ja jednoducho MILUJEM knihy z tohto prostredia. Vždy ma vedia rozcítiť a chytiť za ❤
Prečítam ich na počkanie :-)
Vďaka autorkám, ktoré píšu príbehy z arabského prostredia :-)
(SPOILER) Pochopila bych, že se do podobné situace dostane žena, která si připadá méněcenná, nemá přátele, rodinu, práci......ale Kerstin byla sebevědomá, soběstačná žena se spoustou přátel. Už tím, že se k němu po půl roce, kdy se dala dohromady, vrátila, u mě dost klesla. Poté, co odjeli do Emirátů a on začal být čím dál nesnesitelnější si sice vymohla na policii, že ji nesmí mlátit, ale že nechala takhle řezat vlastní děti, to už je fakt moc. Nehledě na to, že když se vraceli na prázdniny do Německa, tak přísahala, že už ji nikdo nedonutí nastoupit znovu do letadla do Emirátů. A přesto to udělala. On se zkrátka ty tři měsíce v Německu choval hezky. fakt naivní husa. Další věc, která mě zarazila a která je v těchto případech dosti neobvyklá.......nezabavil jí pas. Na co proboha čekala 20 let (!!!!!!), když měla pas????? Navíc na mě působila dojmem, že na útěk začala pomýšlet až v době, kdy jim manžel začal vyhrožovat stěhováním do Saudské Arábie. Kdyby o tom nemluvil, nejspíš by v Emirátech zůstala do smrti a děti nechala mydlit až do doby, než by se samy vzepřely. Samotný útěk mi přijde neskutečně jednoduchý, že to za to čekání opravdu nestálo. Co na to říct.....takovým ženským bych vůbec nepomáhala.
Moc pěkný, jenom jsem nepochopila proč se k němu vrátila, bylo mi jí i děti líto, jak je mlátil.
Tato kniha se mi velmi dobře četla. Měla spád a stránky ubíhaly rychle. Byl to hodně smutný příběh, který jsem prožívala s hlavní hrdinkou se zatajeným dechem. Je opravdu mrazivé, že je to psáno podle skutečné události a autorka tyto hrůzy opravdu prožila.
Přijde mi neuvěřitelné, jak Kerstin zavírala před povahou svého manžela oči. Mám dojem, že si tu situaci tímto dost zavinila sama. Vždyť už byli skoro rozvedení ještě v Německu. To, co se pak dělo jí a dětem, se vůbec nemuselo stát, kdyby se k němu nevrátila. Je fakt, že ho asi málo znala a vůbec ne to prostředí, kde byl vychován. V arabském světě byl/je jiný přístup k používání násilí. Nechápu, jak mohla připustit, aby se tohle dělo jejím dětem. Je neuvěřitelné, že v profesním životě byla tak úspěšná, ale v roli ženy a manželky byla naprosto submisivní bez vlastní vůle. Pro mě důkaz toho, že jde hlavně o povahu a nastavení ženy, jestli si nechá sr... na hlavu. Ale jsem ráda, že příběh měl šťastný konec, to peklo, které si všichni prožili.
Na jeden zátah přečteno. Tady se mi nezdá až tak na sto procent, že za chování manžela Kerstin zcela může náboženský fanatismus. Spíš je to výrazná duševní choroba, kterou jeho rodina tutlala. Musel mít také vyšší IQ, jinak by nezvládal studium. Chápu, že v podmínkách, v jakých žila, se nemohla postarat o antikoncepci, a tak přese všecko přišly na svět čtyři děti. Po takovém otci. Soudit si nedovolím. Nechat ale mlátit děti až k smrti? Vždyť byla jen náhoda, že to přežily. Po tak dlouhé době v podmínkách, v jakých žili, se divím, že ještě zvládla organizovat útěk. Nakonec jí pomohli cizí lidé. Svět je zkrátka divné místo a člověk musí na sebe dávat pozor.
Musím před Kerstin smeknout, že vše dokázala vydržet a povedlo se jí vrátit do Evropy, určitě to zanechalo na celé rodině psychické následky. Kerstin jsem moc fandila a tato kniha se mi líbila z toho důvodu, že tím, že je Kerstin z Německa, nebyla to pro mě žádná exotika, která se stává naivním dívenkám. Z tohoto žánru se mi líbila právě pro tu evropskou mentalitu asi nejvíce ze všech knih s podobným námětem.
Silný příběh. Nemá cenu soudit, co hrdinka měla udělat dříve či později, takto to prostě bylo. Určitě doporučuji přečíst, i když ta linka průběhu této multi-kulturní lásky bývá často jako přes kopírák...
Pro ty, co odsuzují hlavní hrdinku - je nutné si uvědomit, že příběh začínal v roce 1991, kdy informovanost o muslimech byla v Evropě velmi nízká. Dnes je spousta příběhů z té doby, ze kterých se lze poučit, ale předtím žádné takové nebyly. Z našeho pohledu je nelogické, proč si s ním Kerstin začínala, proč se vrátila a nechala to zajít tak daleko. Ale tohle je otázka týraných žen obecně. Spousta z nich zůstává s manželem, který ubližuje jim i jejich dětem, a to zdaleka nemusí být v tak komplikované situaci, v cizí zemi a podléhat cizímu právu. I v ČR takové případy jsou, kdy řešení je mnohem snažší. Takže neodsuzuji, je dobrá, že to nakonec zvládla.
Napsáno čtivě, nicméně nechápu hlavní "hrdinku". Je to pořád dokola, Evropanka se zamiluje slepě do Araba, nejdřív pohádka, pak horor, a buď musí skoro zabít jí nebo děti, aby to řešila....
Všechny ty příběhy jsou stejné. Dobře se to čte, ale hrozně se to žije. Tolik žen uvízne ve spárech těchto fanatiků. Dneska ta informovanost je veliká a stejně se ty holky nepoučí
Láska se opravdu slepá to je pravda. Ale když už jednou přijela domu do Německa neměla zas dojíždět to všechno predtim jí mělo být varováním ze to jednou zas přijde. Ale to se každému mluví když toto nezažil obdivuju je kolik toho dokázali vydržet. A nejde tady o druh náboženství ale o fanatika co se za nim ukrývá. Násilníci jsou všude.
Asi bych měla hlavní hrdinku litovat, ale nedokázala jsem to. Hloupá, naivní, nepoučitelná... Svou nezodpovědností nechala tolik let ubližovat nejen sobě (za což si ostatně může sama), ale hlavně svým dětem. A nakonec jí z té její kaše museli pomáhat ostatní a ještě nasazovat svoje krky. Ne, tahle "matka roku" ve mě soucit nevzbuzuje. Knížka je napsaná čtivě, ale mě osobně vnitřně rozčilovala.
Další smutný příběh o tom, jak je snadné se zamilovat do někoho s odlišnou kulturou a náboženským vyznáním.
Další blbka, kolik už jich bylo! Myslela jsem, že ta knížka bude v něčem jiná než tolik úplně stejných příběhů, ale bohužel. Nechápu, že se z těch naprosto stejných osudů tyhle nány nepoučí. Jak dojemně jsou zamilované do Syřana, Araba, Afghánce, Afričana... to je jedno, prostě do někoho, kdo vyznává muslimskou víru a jak hloupě věří, že jejich příběh zůstane růžový! První rána a nazdar! Muž, který byť jen jednou udeří ženu, nestojí ani za zlámaný pětník. A čtyři děti! Ne, tohle tedy já opravdu nepochopím. Cvičky
Přečteno za dva dny.. asi na Abáju ještě nějaký čas nezapomenu. Knížku jsem měla půjčenou a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Kerstin mě chvílema štvala a nechápala jsem jí- jak mu mohla dát druhou šanci? jak to mohla takhle dlouho snášet? ale zároveň jí obdivuji za její statečnost a sílu.
Štítky knihy
útěk islám muslimové domácí násilí týrání Spojené arabské emiráty manželství s cizincem
Naivní, naivní, naivní... Už před svatbou se ukazovalo, jaký je. Za tohle si skutečně mohla sama.
Kniha čtivá a poutavá, ovšem množství gramatických i pravopisných chyb mě překvapilo. Takové knihy díky tomu končívají v Levných knihách.