Absolutní přátelé
John le Carré (p)
„Absolutními přáteli“ jsou zde dvě nerozlučné postavy: vykořeněný Brit Ted Mundy, jenž se narodil roku 1947 v nově zrozeném nezávislém Pákistánu, a německý levicový aktivista Saša, nezkrotný syn východoněmeckého duchovního, jenž se svou rodinou hledá útočiště na Západě. Mundy se Sašou se poprvé setkávají koncem šedesátých let v Západním Berlíně zmítaném studentskými bouřemi. Osudové přátelství je však přerušeno a znovu se naváže až v ponurém prostředí studené války, kdy se oba muži zapojí do špionážních her. Třetí a závěrečné setkání se pak odehrává v živé současnosti, kdy celý svět ohrožuje terorismus a mediální propaganda. Od té chvíle děj zběsile spěje k závěrečnému apokalyptickému obrazu, nad jehož strhující tragičností se chmurně vznáší autorův zcela zásadní a záměrně neskrývaný postoj: vášnivý nesouhlas s válkou v Iráku a celkové roztrpčení nad současným světovým děním.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , DominoOriginální název:
Absolute Friends, 2003
více info...
Přidat komentář
John Le Carré je divnej patron. Jednou mě uchvátí, podruhé lehce unudí k smrti a potřetí zanechá zmatenějšího než ortodoxního žida na festivalu Love Parade. Podle toho i lítá moje hodnocení a těžko se odhodlávám k otevření jakéhokoliv dalšího díla. Jenže pak jsou tu knihy jako Absolutní přátelé a veškeré mé výhrady vůči autorovi mizí jako mávnutím proutku.
Jistě, je to opět pomalé vyprávění plné psychologických pitev, charakterních proměn a melancholického vzpomínání. Jenže tentokrát mě ta omáčka kolem naprosto strhla, což má na svědomí především ústřední motiv celého příběhu - co s neviditelnými agenty po pádu železné opony? Sled událostí neexperimentuje se čtenářovou pozorností, odvíjí se starosvětsky lineárně a drama nabírá stylově na obrátkách, aby vyvrcholilo nečekanou konfrontací. Ve svých dvaasedmdesáti letech tak dokázal Le Carré vyšvihnout perfektní špionážku, ve které precizně fungují staré postupy užité v moderních podmínkách. Kam se hrabe James Bond a všechny jeho kopie.
Politicko-psychologický román, který mě vůbec neoslovil a který jsem dočetl jen s velkým sebezapřením.
Na rozdíl od některých Le Carrého knih se tato čte od začátku až skoro do konce velmi dobře. Složitější a méně čtivé je to jen v poslední třetině, před skvělým závěrem v poslední kapitole. Jak již u autora bývá zvykem, je velmi realistický, žádné přehané akčňárny. Závěr je zcela nečekaný a opravdu bombastický. Ukazuje na nesmyslenost špionáže a tentokrát navíc opravdu každému otevírá oči, aby viděl, že za vším nutno vidět jen zájmy světových velmocí.
Většina knihy 75%, závěr 100+%, celkově dám 80%, 18.8.2013.
Autorovy další knížky
2012 | Jeden musí z kola ven |
1992 | Ruská sekce |
1995 | Noční recepční |
1994 | Smileyho lidé |
2009 | Nejhledanější muž |
(SPOILER) Titulek Absolutní přátelé, Absolute Friends, přehání, zas tak definitivně blízcí si ti dva nejsou a nebyli. Jejich mírně společná minulost jim napomohla stát se agenty a spolupracujícími dvojitými agenty svých znepřátelených zemí. Úspěšnými, a něco si za to vydělat. Jenže dosloužili, přišla nová doba a nové přátelské a znepřátelené země. Jejich novou trojitou hru, kterou jim na tělo ušila jedná spřátelená země, však žádný z nich neprohlédl a autor John Le Carré je v tom nechal spolu s publikem řádně a nakonec dost rychle vykoupat. Až do dna. P.S. To je zpráva o příběhu, ne o knize z něj.