Abych přežila: Můj útěk ze Severní Koreje
Yeonmi Park
„Poté, co jsem uprchla ze Severní Koreje, jsem s překvapení zjistila, že pestré květy a zelené jarní výhonky jsou v jiných částech světa symbolem života a obrody. V Severní Koreji je jaro časem smrti. V této roční době už nezbývají žádné zásoby potravin a farmy žádné potraviny neprodukují, protože nové plodiny se teprve sázejí. Na jaře umírá nejvíce lidí hlady. Často jsme se sestrou slýchaly lidi na ulicích, jak procházejí kolem mrtvol a s politováním mumlají: ,Škoda že nevydrželi do léta. Když teď, v dubnu a květnu, cestuju po Americe a Anglii, užívám si nádherné přírody a kochám se jarními květinami. Nezapomínám ale také na doby, kdy jsem sametové zelené kopce proklínala a přála si, aby ty kytky byly z chleba nebo cukru.“ Když bylo Yeonmi třináct, uprchly s matkou a sestrou ze Severní Koreje do Číny. Hnal je strach z komunistického režimu, který právě uvěznil otce rodiny, touha po svobodě, ale také obyčejný hlad. Cestou se jim však ztratila sestra a v Číně na ně čekalo kruté zklamání: Yeonmi s matkou skončily v rukou obchodníků s lidmi. Po dlouhých peripetiích se nakonec vysněné svobody přece jen dočkaly: dorazily do Jižní Koreje a dokonce se zde shledaly se ztracenou sestrou. Autobiografický příběh Yeonmi Parkové je fantastickým svědectvím o síle rodinných pout a vyprávěním člověka, který touží nejen po svobodě, ale hlavně po obyčejném slušném životě bez každodenního ponižování a politického vyplachování mozků. Abych přežila je dechberoucím napínavým příběhem, ve kterém nechybí dramatické filmové scény, nečekané zvraty, ale i jemný podvratný humor.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
In Order to Live: A North Korean Girl's Journey to Freedom, 2015
více info...
Přidat komentář
Zajímavé čtení. Až mi přišlo neuvěřitelné, jak si hrdinka dokázala poradit ve složitých situacích, přes svůj útlý věk a formování režimem, v němž nebyl prostor pro vlastní názor. Ale vlastně už samotný název knihy a pak dovětek v závěru vše vysvětluje: abych přežila. Vlastně neměly s matkou a sestrou jinou možnost, ony vlastně neutíkaly za něčím lepším, ale utíkaly před hrůzami.
Buďme rádi, že žijeme v tom našem Kocourkově.
Tento příběh je rozhodně něčím, co by si člověk měl přečíst. Mnohokrát jsem se přistihla, že se skoro stydím, co za problémy dennodenně řešíme my tady u nás, jakými malichernostmi se zabýváme.
Yeonmi svůj příběh líčí až do současnosti a tudíž můžeme vidět, kam se z malé holčičky ze severokorejské vesnice vypracovala a jak dlouhou cestu ušla. Ukazuje její sílu, chuť bojovat. Popisuje skoro živočišnou touhu žít. Yeonmi se díky svému odhodlání stala bojovnicí za lidská práva a už to, že se o svém příběhu rozhodla napsat knihu a dát to tímto způsobem vědět světu, stojí za velký obdiv!
Tuhle knihu bych přirovnala k vysoce kvalitnímu postapokalyptickému románu. Dokonale vykreslená hrůza a utrpení, skvěle sestavený režim... Jenže pak si uvědomíte, že to všechno je skutečnost.
Tak tohle bylo něco. Je hrozně smutný, že tohle se ještě někde ve světě děje. Právě teď. Doporučuji přečíst opravdu každému. Je to hrozně smutný a silný příběh. Autorka je opravdu silná žena.
Tato kniha mnou hluboce otřásla. Pořád jsem v šoku, co se i teď v tuto chvíli, když píšu komentář děje v Severní Koree. Měla by to být povinná četba na střední, aby si děti, ale i dospělí uvědomili, v jakém přepychu žijí a jakou volnost mají. V porovnání s nimi nemáme žádné zásadní problémy. Ať si to přečte každý, kdo si myslí, že je na dně a garantuji, že po dotčení knihy už mu tak zle nebude. Autorce knihy patří můj hluboký obdiv a úcta.
Až si budeš stěžovat, že se máš špatně, protože ti třeba nejde wifi, musíš o pět minut déle čekat frontu před pokladnou, či zastáváš výrok zlatí komunisti, přečti si tuto knihu. Neskutečně silná zpověď.
Zajímavá kniha, více se mi ale z prostředí Severní Koreje líbila kniha Útěk z tábora 14. Ale tato také stojí za přečtení.
Knížka, která se nejen čte jedním dechem, ale také mi zodpověděla pár mých otázek ohledně toho proč někteří lidé u nás by radši zpátky staré časy. Ne že bych něco z toho sama nevěděla, ale je toho víc, i to co do nás prali od jeslí všechnu tu propagandu, i to nás hodně ovlivňuje a někteří z toho stínu minulosti nejsou schopní vystoupit.
Každému, kde četl tuto knihu bych doporučil se podívat na youtube na video z konference organizace One Young World v Irském Dublinu z roku 2014, kde spisovatelka a hlavní protagonistka knihy také vystoupila. Neviděl jsem na youtube ještě nic dojemnějšího. Přitom její řeč má hlavu a patu a říká i konkrétní poselství: #1.Vzdělej se, abys mohl zvýšit povědomí o krizi lidských práv v Severní Koreji.
#2. Pomoz a podporuj uprchlíky ze Severní Koreji, kteří se snaží uprchnout za svobodou.
#3. Požádej vhodnou formou Čínu, aby přestala navracet uprchlíky ze Severní Koreji zpět.
Na jednu stranu nerada čtu taková témata, ale na druhou stranu se po přečtení dlouho usmívám na svět a jsem na všechny milejší než obvykle ♥, protože si člověk uvědomí v čem žije, jak žije a jaké má banální starosti.
Kniha se mi líbila .Některé věci jsou opravdu šokující a pro mě naprosto nepochopitelné .Brrr zažít bych to nechtěla .Knihu můžu opravdu doporučit .
Svědectví toho, čeho všeho je schopný komunistický zločinecký režim. Všem komunistům bych to nařídila jako povinnou četbu.
Člověk si při četbě téhle knihy uvědomí, jak se má dobře. Ono tohle dílo vlastně působí jako katarze. Něco málo jsem o S.Koreji slyšel a četl, ale tohle je krutá realita. Nikdy mne nepřestane fascinovat to, jak je možné, že tahle diktatura dokáže "přežívat" na úkor úplně obyčejných lidí i v tomhle století. Strhující, autentické... Ten, kdo začne číst, po čase zjistí, co je "člověk" schopný udělat druhému "člověku" jen díky "brainwashingu", který je v tomto případě stoprocentní, bezchybný, dokonalý. Bohužel....
Štítky knihy
útěk Severní Korea korejská literatura hladomor autobiografie podle skutečných událostí
Biografické příběhy a memoáry mám ráda hlavně z toho důvodu, že člověka dokáží nakopnout a motivovat. Zvláště ty, které vyprávějí příběh podobný Yeonmi Parkové. Příběh o neskutečné odvaze a síle člověka. Při čtení knihy jsem si říkala, že by byla výbornou doporučenou četbou na školách - studenti se dozví nejen o režimu v Severní Koreji, ale také celkově o tom, jak (ne)funguje dnešní svět.
"Tím, že jsem pomáhala druhým, jsem zjistila, že jsem v sobě vždycky měla soucit, ale nevěděla jsem to a nedokázala jsem to vyjádřit. Naučila jsem se, že když budu cítit s ostatními, možná začnu mít soucit i sama se sebou. Začala jsem se uzdravovat."
Díky Yeonmi, že jsi s námi sdílela Tvůj příběh.