Abych přežila: Můj útěk ze Severní Koreje
Yeonmi Park
Autobiografický příběh Yeonmi Parkové je fantastickým svědectvím o síle rodinných pout a vyprávěním člověka, který touží nejen po svobodě, ale hlavně po obyčejném slušném životě bez každodenního ponižování a politického vyplachování mozků. Abych přežila je dechberoucím napínavým příběhem, ve kterém nechybí dramatické filmové scény, nečekané zvraty, ale i jemný podvratný humor. Když bylo Yeonmi třináct, uprchly s matkou a sestrou ze Severní Koreje do Číny. Hnal je strach z komunistického režimu, který právě uvěznil otce rodiny, touha po svobodě, ale také obyčejný hlad. Cestou se jim však ztratila sestra a v Číně na ně čekalo kruté zklamání: Yeonmi s matkou skončily v rukou obchodníků s lidmi. Po dlouhých peripetiích se nakonec vysněné svobody přece jen dočkaly: dorazily do Jižní Korey a dokonce se zde shledaly se ztracenou sestrou.... celý text
Literatura světová Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2015 , ArgoOriginální název:
In Order to Live: A North Korean Girl's Journey to Freedom, 2015
více info...
Přidat komentář
Přijde mi škoda, že se často tvoří dramatická, vykalkulovaná fikce, když máme ty pravé příběhy přímo před očima. "Abych přežila" je velmi silná výpověď, naprosto vtahující a faktograficky popisná - tak, že dojem, který si čtenář odnese, je značně důvěrný a provokuje k podstatnému zamyšlení, k výrazu úcty k lidem, kteří jsou s to čelit nepříznivé realitě a udržet si charakter. Nesdílím ty výhrady k literární úrovni: mně přijde poctivá. Autorka nás sice uvádí do bezútěšného světa, ale přibližuje i okolnosti, které jí pomohly nacházet životní smysl, které ji těšily, ovlivňovaly. Nejde o ploché, jednostranné svědectví. Rozhodně doporučuji se s tímhle titulem seznámit: nejen pro informovanost, ale i pro příběh sám. Je naléhavý a skutečný...
Souhlasím s tím, že je to literární skvost. Mimořádně silná kniha, kterou zhruba od padesáté stránky už neodložíte. Trvalo mi, než jsem se začetla, protože začátek je informačně nahuštěný. Stejně jako říká autorka, je to opravdu potřeba, abyste pak lépe pochopili to, co bude popisovat svým příběhem. Jaký je opak slova „fantastický“? Příběh je právě takový, děsivý, přitom je psán s nadhledem a přídechem obrovské síly a vůle přežít, jakou měla autorka.
A co doporučuju určitě? Najděte si pak autorku na youtube. Zážitek z té zdánlivě křehké maličké dívky, bude ještě intenzivnější.
Musím říct, že mě se kniha hodně líbí. Ukazuje to skutečnost, kterou prostě spousta lidí nevidí. Jak už tady někdo napsal, tohle je druh četby, která by se měla zařadit mezi tu povinnou.
Žádný literární skvost. Povinná četba pro ty, co volí komunismus nebo zapomínají, co se dělo. Hlavně je to pro někoho, kdo se o Korejskou problematiku nikdy nezajímal. Místy to totiž působí spíše jako učebnice dějepisu. Vím, že opakování je matka moudrosti, ale...
A proč tedy 4 hvězdičky? Protože přesně takovéhle příběhy je potřeba vydávat, aby lidi nezapomněli...
Tuto knihu jsem přečetla na jedno nadechnutí, byla jsem z ní nadšená. Rozhodně nelituji že jsem si ji přečetla. V mnoha ohledech mi otevřela oči. Když začnete číst tuto knihu, musíte si uvědomit že je to pravdivý příběh jedné severokorejské dívky. Která si prošla cestou o které mnoho z nás nemá ani ponětí. Rozhodně doporučuji. Díky této knize mám daleko lepší znalost o Severní Koreji.
Nedočetla jsem..... pro mne příliš popisné, nezáživné čtení, takže i když je mi lidí v tom hnusném režimu strašně líto, literárně toto dílko není úplně podařené.
Štítky knihy
útěk Severní Korea korejská literatura hladomor autobiografie podle skutečných událostí
"Jednoho dne přijď k mému hrobu a řekni mi, že sever a jih jsou zase jedno."
Životní příběh Yeonmi je neuvěřitelný, dechberoucí a především pravdivý a upřímný. Obdivuji, že sebrala odvahu a podělila se se světem o svůj osud plný nepříjemností, strachu a ponížení. Jsem stejně stará jako Yeonmi a srovnání toho, co ve stejném věku zažívala ona a co já, mě naprosto šokovalo a donutilo milionkrát poděkovat za to, že jsem se nenarodila v její zemi. Za tajné sledování Titanicu jí hrozilo vězení, v horším případě možná i poprava. Mi hrozilo jedině to, že mě rodiče pošlou zpátky do postele. Nejlepší bude, když si knihu přečtete sami, protože šokující situace se v ní střídají jako na běžícím páse. Mrzí mě, že na světě stále existují místa (nejen Severní Korea), kde lidé musí takto "žít".
Pevně věřím v to, že se Yeonmi jednou bude moci vrátit k hrobu své babičky a říci jí, že Korea je opět jen jedna a hlavně SVOBODNÁ země..