Ach, tá sobota!
Dina Kalinovskaja
https://www.databazeknih.cz/img/books/73_/73304/bmid_ach-ta-sobota-1VV-73304.jpg
5
5
5
Sovietska autorka Dina Kalinovská už dlhší čas na seba upozorňuje svojou tvorbou, v ktorej sa odráža bohatý zážitkový a skúsenostný svet. Spočiatku sa venovala iba drobným prozaickým útvarom, ktoré publikovala v novinách a časopisoch. Ach, tá sobota! je jej prvým doteraz uverejneným rozsiahlejším prozaickým dielom. Hrdinami tejto prózy sú členovia židovskej rodiny Štejmanovcov, s ktorými sa zoznamujeme vo chvíli, keď sa do ich života vracia jeden z troch bratov, ktorý pred vyše päťdesiatimi rokmi ušiel z domu a odvtedy sa rodine neukázal ani neozval. Príchod klasickej postavy „strýčka z Ameriky" poskytuje autorke možnosť konfrontácie dvoch svetov, dvoch rozdielnych spôsobov myslenia, rozdielne sa odvíjajúcich ľudských osudov. A hoci táto konfrontácia nemá búrlivý priebeh, je mimoriadne výrečná a pôsobivá. Kalinovská citlivo skladá vernú mozaiku charakterov, zaznamenáva aj tragické chvíle zo života hrdinov, no všetky udalosti a situácie zahaľuje do jemných pastelových odtieňov. Dej príbehu sa odohrá za štyri dni, ale tento krátky úsek sa stane vzrušujúcim priesečníkom veľkého časového rozpätia. O osudoch rodiny sa dozvedáme prostredníctvom mnohosmerných návratov do minulosti, reminiscencií jednotlivých postáv, oživovaných častým striedaním priamej, polopriamej i nevlastnej priamej reči. Román Ach, tá sobota! je pozoruhodne verným obrazom života, názorov i záujmov niekoľkých generácií rodiny Štejmanovcov, ktorý určite zaujme i slovenského čitateľa.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1982 , Tatran (Bratislava)Originální název:
О Суббота! / O subbota!, 1980
více info...
Přidat komentář
Anotace na přebalu ani text na záložce mě nijak nepřipravily na to překvapení, kterým mě tato kniha doslova zaskočila. Pokud tohle mohlo v roce 1980 (!) v Sovětském svazu vyjít, pak to tedy značí, že ani ten pověstný sovětský anitisemitizmus a ani ten pověstný sovětský cenzorský dohled nad potenciálně "ideově závadnými díly kritizujícími budovatelské úspěchy" buď neexistovaly, nebo úplně zaspaly.
Tato mistrovská novela je útlá rozsahem (220 stran malého formátu) i obsahem - 6 hlavních postav plus asi 10 epizodních, téměř celý děj se odehraje v jediném měsíci. Komorní, sevřená forma a přitom velké drama několika lidských osudů. Osobitost tématu je zřejmá hned při uvedení jmen protagonistů - vesměs starozákonních: Gerše, Rebeka, Saul, Solomon. Přitom nic moc "typicky" židovského se tam ani neodehraje, kromě pár specialit židovské kuchyně při velkém pohoštění a ojedinělé návštěvy zničené, zaneřáděné synagogy přežívající kdesi na okraji města. Přesto je zřejmé, že autorčin záměr ukázat život a myšlení sovětských židů v 60. letech nebyl náhodný. A nepochybně nebyly náhodné ani malé bodavé a opakující se epizody o srážce zdravého rozumu se socialistickou realitou tehdejšího Sovětského svazu. Ó, jak jen mi to bylo známé: každá významná historická či veřejná budova měla neprůchodný, trvale zavřený, někdy až zabedněný hlavní vchod a všude se chodilo přes dvůr, pamatujete? Objednat si v restauraci bylo možné vlastně cokoliv, ale sníst se muselo to, co číšník přinesl - pamatujete? Mít příbuzného "na Západě" - to měla pomalu každá rodina, ale uvést to do personálního dotazníku bylo krajně nebezpečné - pamatujete?
Je to i příběh dávné lásky, která zůstala - tak jako mnoho snů mládí - nenaplněná. Je to i příběh emigrace, která původně byla klukovským dobrodružstvím, až historický vývoj z ní udělal "ideovou zradu". Je to příběh několika lidí, jejichž vztahy najednou provětrá nečekaná návštěva jednoho "odpadlíka" po mnoha desetiletích.
Četlo se to hezky, doporučuji.