Ach, ten Sokrates...
Peter Kreeft
Netradičně o umělých potratech. Co by se stalo, kdyby se Sokrates ocitl v moderních Aténách? Peter Kreeft nabízí dialog o umělých potratech se třemi úctyhodnými oponenty – lékařem, filosofem a psychologem. Sokratovská logika kombinovaná s humorem se vrhá přímo do srdce racionálního pohledu na potraty a je výzvou pro obvyklou rétoriku a vášně současné debaty. Sokrates: Je dovoleno tázat se na všechno, co jste řekl? Tarian: Ano, ovšem. Sokrates: Připravili tedy otroci hojnost jídla a pití pro tento podnik? Tarian: Co máte na mysli? Sokrates: Mluvíme tu o spravedlnosti. Ale máme-li učinit zadost spravedlnosti prozkoumání třeba i jednoho z důvodů, které jste uvedl, budeme potřebovat hezkou chvilku v patřičné pohodě. Tarian: (škrobeně) Máme desetiminutový limit. Tazatelé jsou proto žádáni, aby své dotazy omezovali na dvě minuty. Každý, prosím. Sokrates: Ach, to je pěkné! Vskutku jak praví staré mýty: Kronos (čas) je nejkrutější tyran...... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 2008 , Hnutí pro život ČROriginální název:
The Unaborted Socrates. A Dramatic Debate on the Issues Surrounding Abortion, 1983
více info...
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2014 | Tolkienovo vidění světa |
1998 | Mezi nebem a peklem |
2008 | Ach, ten Sokrates... |
2014 | Pouť. Duchovní mapa pro moderní poutníky |
2014 | Modlitba pro začátečníky |
Peter Kreeft patrí medzi mojich obľúbených autorov a tak som bez váhania siahol aj po tejto jeho knižke zameranej na problematiku umelých potratov. Vzhľadom na pomer rozsahu knihy k šírke preberanej témy a vzhľadom k zvolenej forme (hra, v ktorej vystupuje Sokrates, ako návštevník v našej dobe, diskutujúci so svojimi tromi oponentmi – obhajcami tzv. slobodnej voľby) je zrejmé, že táto práca nie je argumentačne dokonalá a nájde sa aj lepšia literatúra, no daný prístup mi pripadal (ak je vôbec možné v daných súvislostiach takto sa vyjadrovať) zaujímavý a osviežujúci. Každopádne odporúčam!
A teraz aspoň dva výňatky z fiktívnych rozhovorov:
„Sokrates: Ach, ano – Náš Otec Sliz. Pro mne je fascinující zkušenost pročítat si vaši vědeckou knihovnu a setkávat se s vašimi novými bohy. Skutečný pokrok vůči nám. My jsme ve své pošetilosti chápali sami sebe jako levobočky bohů nahoře, spíš než legitimní děti slizu dole. Věděli jsme toho tak malounko o pravých bozích, zdá se.
Herrod: O čem jste tedy něco věděli?
Sokrates: Ale to byly jen jednoduché, dětinské věci, z nichž vy už jste vyrostli – věci jako narození a smrt a rozum a ctnost.
Herrod: Cítím v tom trochu sarkasmu, Sokrate. Očerňujete moderní vědu?
Sokrates: To určitě ne. Očerňoval bych své vlastní prapravnuky? Ovšem vaše různé moderní filosofie, to už je něco docela jiného.“
„Sokrates: Nikdy jsem vám nesliboval pohodlí.
Herrod: Znepokojujte pohodlné a těšte znepokojené, že ano.
Sokrates: Moudré rčení. Když totiž začneme prvním, můžeme doufat v druhé. Znepokojení mysli je jediná cesta, kterou znám, k pohodlí poznání.“