Smrt v sutaně
P. D. James (p)
Adam Dalgliesh série
< 11. díl >
Inspektor Adam Dalgliesh vyšetřuje další vraždu Poklidný život anglikánské teologické koleje na drsném pobřeží Suffolku naruší nález mrtvoly jednoho ze studentů pod sesutým útesem. Policie případ považuje za nehodu. Inspektor Adam Dalgliesh přijíždí, aby na žádost studentova bohatého otce věc přezkoumal.
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2008 , MottoOriginální název:
Death in Holy Onders, 2001
více info...
Přidat komentář
Detektivka, která se řadí hodně vysoko na seznam oblíbených - nejen kvůli prostředí, jehož atmosféru a praxi celkem umím ocenit, ale i kvůli logice řešení a podprahovým otázkám, které klade; jen v náčrtu, ale je vlastně o čem přemýšlet. A některé scény byly pro mne osobně zvlášť působivé. I když vím, kdo za všechny zločiny může, stejně tuhle knížku nečtu naposled.
Moc hezký zážitek a příjemné čtenářské překvapení! Konzumuji detektivky zřídka (naposledy jsem se v zimě potkal s Maigretem a konstatoval, že u jednoho setkání také zůstane) a nestačil se divit, jak pečlivě a umně paní Jamesová dokáže vykreslit vnitřní svět i osobní historii jednotlivých postav. Skoro jako bych se ocitl na stránkách společenského románu – zdálo se, že s nimi autorka zachází velmi jemně, budoucí podezřelí nám prostě byli představení jako věrohodné lidské bytosti, křehké a zranitelné. Jasně, bylo to primárně pro potřeby děje (aby bylo z čeho zaplétat zápletku :-), ale stejně...
Pro komandéra Dalglieshe není možné nemít slabost. Jeho vnímavý přístup k lidem hodně kontrastuje s jinými slavnými detektivy, kteří kriminální případy redukují pouze na intelektuální hlavolam a k otřeseným pozůstalým příliš ohledů nemají (ano, Holmesi a Poirote, teď mluvím o vás dvou! ;-). Vyniklo to nejvíc ve chvíli, kdy se Dalgliesh při výslechu nechal unést antipatií, byl na malý moment ostře sarkastický ... a okamžitě si to uvědomil a hodil zpátečku. Cítil jsem v tom obavu z toho, aby se v neustálém kontaktu s krutostí zločinů nestal sám necitlivý k lidem. To bylo hodně pěkné. Byla to inspirace, kterou bych na stránkách detektivního románu nečekal.
Odhalování zločinů mě nakonec bavilo asi nejmíň, a musím říct, že jsem vyšetřovací části četl docela nepozorně. Neměl jsem ambice Dalglieshovu týmu pomáhat ani je trumfnout tím, že na viníka přijdu před nimi, takže jsem příliš nesledoval ty všelijaké časové posloupnosti a různé podobné detektivkové věci.
Přesto jsem byl velmi napjat, jak to dopadne! Ale ne jak to dopadne mezi policisty a zločinci, ale jak to dopadne mezi Adamem a Emmou! To bylo totiž asi tak milionkrát zajímavější! A důležitější!!
Ale prozrazovat se v komentářích k detektivkám nemá, to vím, ani když jde o zápletku křehce milostnou...
Moje nejoblíbenější detektivka od P. D. Jamesové. Oproti schematickým intelektuálním hříčkám Agathy Christie (které mám také moc ráda, ale je to čtení pro jinou náladu) podněcují detektivní romány PDJ čtenáře k nejrůznějším hlubším úvahám, daleko překračujícím obvyklé "whodunit". Psychologie postav, průhledy do životů hrdinů i podezřelých, reflexe sociálních témat, to všechno mě při četbě těší. A čím méně brutality, tím lépe.
V této knize jsou mi jako třešničky na dortu navýsost sympatické zejména dvě epizody, pro samotné detektivní pátrání zcela bezvýznamné, takže se nemusíte obávat spoilerů :o) Jednou je křehká lovestory - která, to znalý čtenář jistě snadno uhodne. A druhou je fakt, že paní Jamesová nelituje papíru a postará se, aby oběť neumírala v zatvrzelosti srdce. Já vím, je to prkotina, ale mně je to zkrátka lidsky milé.
Mně se prostě detektivky s Adamem Dalglieshem líbí, a proto jsem asi ochoten některé předchozí připomínky přehlédnout. Velmi dobře vykreslená atmosféra i jednotlivé postavy. Jinak, Dalgliesh není Poirot, je to prostě jiný druh detektivek. Já osobně mám rád oba. Knihu doporučuji a dávám plný počet hvězdiček.
Rytmický hukot moře podtrhující atmosféru tajemna a užírající nejen přímořské útesy, ale i svět morálky a etiky staré dobré Anglie - to jsou knihy P.D. Jamesové a nejinak je to v tomto románu. Nechybí ani tak typická bouře v době vraždy a nutnost rozluštit tajemství z minulosti. Klasická detektivka bližší dílům A.C. Doyla než např. modernějším knihám McDermidové. S touto autorkou nebo třeba i s A.Christie je si však zase bližší v empatickém ženském pohledu na lidi a události - prostě čtení na dobu klidu a soustředění, kdy je škoda každé přeskočené nebo nepochopené řádky.
Pokud má tahle paní renomé nástupkyně Agathy Christie, potom to touhle detektivkou ani trochu nepotvrdila. Jak jen by si dokázala Agáta pohrát s tajemným a trochu strašidelným prostředím, jak by dokázala rozvést a pak rozplést celou zápletku až do oslnivého finále v podání pana Poirota! Škoda! Agáta byla prostě jenom jedna.
Přestože se mi kniha líbila, tak mám výhrady. První půlka byla super, ta druhá už trochu pokulhávala. A nelíbil se mi závěr, kdy to pak tak nějak všechno vzalo rychlý spád, chybělo mi takové to velké finále jako u jiných knížek od PDJ bývá. 3 hvězdičky.
Nepřipadá mi to napínavé. Vrah je jasný už za polovinou knížky a detektivové jen sbírají důkazy. Pletly se mi osoby. Kupodivu nejlepší jsou "epizody" ze života hrdinů - kněží a jejich příbuzných. Tam to vypadalo slibně, mohla si s tím trochu pohrát a přidat pár point. Prostě to nějak zašmodrchat, aby to nebylo tak průhledné. Vadí mi, že nevím, jak to s postavami dopadlo. Jamesová měla psát společenské romány a ne detektivky!!!! Postavy "žijí", ale detektivní zápletka jde stranou. Nejlepší knížka? Pachuť smrti
Autorovy další knížky
| 1986 |  Třikrát Adam Dalgliesh |
| 1991 |  Pachuť smrti |
| 1992 | Černá věž |
| 2013 | Smrt přichází do Pemberley |
| 2009 | Soukromá pacientka |
Už dlouho mi tolik nekolísaly pocity v průběhu čtení....
Mnohokrát jsem musela dát za pravdu zdejší chvále lidsky popisných až empatických schopností autorky a z toho mi přišlo mnohé kostrbaté. Čte se to pěkně, zápletka i atmosféra dost dobrá, ale zásadní souznění se nedostavilo.
Snad mi vadila zdánlivá převaha negativity trochu zkostnatělého anglikanismu?