Soukromá pacientka
P. D. James (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19593/soukroma-pacientka-19593.jpg
4
80
80
Adam Dalgliesh série
< 14. díl
Na exkluzivní klinice plastické chirurgie na zámečku Cheverell je zavražděna pacientka. A ne ledajaká – Rhoda Gradwynová je obávaná novinářka, lovkyně soukromých tajností a senzačních skandálů. Její smrt si mohla přát spousta lidí, ale klinika je uzavřená a dobře střežená, takže seznam podezřelých se zužuje na osoby, které byly na zámečku v době její smrti. Nyní záleží jen na Adamu Dalglieshovi, aby vypátral, jestli se vrah skrývá mezi lékaři, sestrami či personálem zámečku. Ti všichni totiž mají co skrývat...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2009 , MottoOriginální název:
The Private Patient, 2008
více info...
Přidat komentář
Asi těžko někdo, kdo vyrůstal v osmdesátých létech se zájmem o krimi, mohl míjet P.D.James a její detektivky bez povšimnutí a zároveň by neznal Adama Dalglieshe. Ten podrobný popis od P.D. Jamesové v knihách je neocenitelný. Moc se mi líbí anglická krajina v popiscích, ta chladnost až nevlídnost přírody, kdy se vůbec nedivím, že se stane zločin. Také se mi líbí i podrobné popisy vybavení pokojů nepochybně k tomu patří i podrobné poznávání jednotlivých osob. I když je jich v knize až příliš, přesto máte pocit, že každou poznáváte do hloubky jejich počínání. A přesto vraha neuhodnete
Soukromou pacientku čtu již podruhé, protože jsem si prostě mnoho z prvního čtení nezapamatovala – což je výhodou i nevýhodou zároveň. Zase jsem dychtivě četla řádek po řádku, protože v krimi od ostatních autorů se musím často vracet a znovu si objasnit kdo je kdo tady ne. Tady vše přede mnou plyne jako film.
Audiokniha. Tak tato kniha nebyla můj šálek dobré kávy. Velice zdlouhavé, zbytečné popisování interiérů a rozložení všeho možného v pokojích apd. Poetické rozmýšlení mě rušilo. Teprve v druhé polovině knihy se začalo něco dít. Při poslechu jsem opravdu trpěla.
Dnes ráno dočítané. Pocity? Trochu rozpačité. P.D.James, to je klasická anglická detektívka, prepracované postavy, vzťahy, atmosféra anglického vidieka. No čosi tomu chýba. V niektorých momentoch rozvláčne, pár krát som sa prichytila pri tom, že som si musela spomenúť o akú postavu ide. Ukončené tak divne, čakala som, že sa tam ešte niekto objaví, kto má za vraždy aj keď nepriamu zodpovednosť.
P.D. James je mojou obľúbenou autorkou. Ale z tejto knihy som bola sklamaná. Zdala sa mi veľmi rozvláčna, strašne veľa opisov, ktoré pri detektívkach obzvlášť sledujem , lebo si myslím, že kvôli niečomu sú dôležité, ale v tejto knihe boli celkom zbytočné. Koniec bol dosť neurčitý, stále som čakala, že sa po chytení vraha ešte niečo zvrtne, že sa vynoria nové skutočnosti. Bolo ešte toľko textu ... po vyriešení prípadu, že som si myslela, že sa tam určite ešte niečo objaví. Ale neobjavilo sa nič.
Je to překladem nebo se mi jen zdá, že tento román je trochu odlišný jazykem i stylem od předešlých detektivek? Objevila jsem pár vět, které usvědčují autorku ze sklonů, které bych u ní nehledala, ze sklonů k přírodní lyrice: ,,Byl ještě podzim, ale teď jel pod oslnivou bílou koulí slunce s roztřepeným okrajem na nebi modrém jako v letní den." Nebo: ,,Bílé ranní světlo zimního slunce změkčilo a vyhladilo kmeny buků a koupalo kameny zámku ve stříbrném lesku, až se zdálo, jakoby se chvěl a průzračněl jako vidina."
Také mě pobavilo, jak šikovně do příběhu paní spisovatelka vpašovala kritické poznámky k současné britské společnosti.
Početla jsem si hezky. Jen trochu pridlhé.
Já P.D. Jamesovou obdivuji. Mám v knihovně vše, co napsala. Obdivuji, jak popisuje interiéry i postavy a nikdy mě nenudí, na rozdíl od "moderních" autorů detektivek, či spíše thrillerů. kteří ale napětí docilují litry krve
Velmi pěkné. Dnes neumí každý napsat román, neumí vystihnout atmosféru. To co se vydává za detektivku, je mnohdy bezduchý krvák.
Na paní James skoro nikdo nemá. Snad paní Crombie. :-)
Detektivky s Adamem Dalglishem patří k mým oblíbeným. Tady mi trochu vadilo, že zůstaly některé záležitosti nedovysvětlené.
Zase dobrá detektívka s Dalglieshom. Škoda autorkinej smrti a tomu, že tento príbeh nebol vysielaný v televízii. Ale tie staršie knihy boli o čosi lepšie.
Knížka nebyla vcelku špatná, ale na autorce je vidět, že patří do staré školy. Na můj vkus používá o 95% více nesmyslně podrobných popisů všeho a všech, než je zdrávo a proto tomu často chybí švih, náboj a napětí.
Opravdu mě iritovala zdlouhavá vykreslování interiérů, kde autorka seznamovala čtenáře s výškou a vzorem koberců, barvou, ornamenty a rozmístěním empírových váz, vyřezávanými rámy solidních obrazů a tak dále a tak dále. Frustrace je o to větší, že postavy z takto detailně popsaného pokoje odejdou masivními dubovými dveřmi a místnost tím zmizí z příběhu a navíc takto detailně vykreslený pokoj nemá žádnou souvislost ani s příběhem a ani není důležitý pro pochopení spáchaného zločinu. Pokud by se takovéto pasáže vyškrtaly, kniha by sice zhubla o 2/3, zato bych ji v hodnocení přidal jednu, nebo dvě hvězdičky.
Už dlouho jsem nečetla knihu, ve které by bylo tolik zbytečných slov. A bohužel nejen slov, ale i vět a odstavců. Občas autorka předběhne sama sebe, vysloví závěr apak se teprve zeptá, jak se věci mají, i když si před chvilkou sama odpověděla. A ani překlad tomu všemu zrovna nepřidává.
Je fakt, že jsem se chvílemi díky zmíněným nedostatkům aspoň zasmála.
Nicméně i tak uznávám, že to může být příjemné čtení ke krbu na dlouhé zimní večery. A navíc mnohé dobře dopadne, vztahy se vyřeší, zúčastnění jsou uspokojeni citově i finančně. Tedy ti, kteří přežili. A prozradím ještě, že přežije většina.
Takže pokud máte rádi dlouhé popisy, odbočky, které vyprávějí životní příběhy byť okrajových postav, nedejte se mým hodnocením odradit.
Po dlouhé době jsem znovu sáhla po P.D. Jamesové, mé oblíbené autorce, v domnění, že tato její poslední detektivka zřejmě unikla mojí pozornosti - až asi v polovině jsem si uvědomila, že neunikla, že jsem ji zcela určitě četla - ale protože mi to nevadí a některé knihy ráda čtu i podruhé , vytrvala jsem:)
P.D. nezklame toho, kdo si rád přečte detektivku z anglického prostředí, poklidnou, tak trochu staromilskou, kde psychologie jednotlivých postav je pečlivě vykreslena a kde netečou potoky krve. Zlé sny z téhle knihy nehrozí.
Právě dočteno - podruhé, potřebovala jsem něco pro zábavu. Nepotěšilo mě to tolik jako jiné autorčiny knihy. Oceňuju pozorné popisy prostředí (krajiny, architektury) a společnosti, to mi zde spíš chybělo, je tu větší soustředění na krimi zápletku. Její knihy raději čtu spíš jako společenský román než jako detektivku.
Ale jednu (s knihou nesouvisející) velmi světlou stránku to mělo, odminula jsem zapomněla, kdo je vrah :o)))
Hlavní postavou detektivky Soukromá pacientka je koroner Adam Dalgliesh a jeho blízcí spolupracovníci. Adam Dalgliesh je výjimečný, chytrý, profesionální, citlivý, ale chladný ve svém soukromí. Děj knihy je bezesporu zajímavý, je to typická anglická detektivka.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány nemocnice, špitály anglický venkov
Autorovy další knížky
| 1986 |  Třikrát Adam Dalgliesh |
| 1991 |  Pachuť smrti |
| 1992 | Černá věž |
| 2013 | Smrt přichází do Pemberley |
| 2009 | Soukromá pacientka |
Velice příjemné, pomalé a starosvětské detektivní počteníčko. Jakkoli se odehrává v době současné, pocitově se ocitáme v časech pana Poirotta a kdo má tento styl a časy rád, blahem se musí rozvrnět.
Jako obvykle u P.D.Jamesové se mi pletly postavy, je jich tu přehojně. Trochu mne zklamala pointa a proto jen 4 hvězdičky - jako četbu ke kamnům v deštivý den nicméně doporučuji na sto procent.