Adaptace není legrace
Bohumil Bezouška
Veselé příběhy a epizodky kolem divadla od autora, kterému bylo divadlo vším.
Přidat komentář
Kniha, která bohužel zapadne v propadlišti dějin. Již v dnešní době málokdo ví, kdo byli hrdinové této knihy...
Dnes někdo ještě zná Ladislava Peška, možná pan Vojtu. Ale další odvaje čas...
dalším problémem je použitý font a velikost písma. dost blbě se to četlo i kvůli tomu
Bohumil Bezouška je vynikající vypravěč příběhů z divadelního prostředí i mimo něj, podané jemu vlastním humorem. Jeho literární tvorba má i zčásti zvukový záznam z jeho nenapodobitelným hlasem. Jsem rád, že jeho dvě humoristická díla jsou součástí mé knihovny.
Autorovy další knížky
1977 | Tajnosti zákulisí |
1985 | Thespidova kára Jana Pivce |
1993 | Jak jsem proskotačil život |
1981 | Adaptace není legrace |
Tahle knížka vznikla v době adaptace budovy Národního divadla a dýchá z ní láskyplný vztah obou autorů k ND i k hereckým kolegům. I když některé legrace provozované mezi nimi byly z mého pohledu zbytečně drsné (to se vztahuje i na knížku Tajnosti zákulisí), vše je to vyvážené tím, s jakou úctou a něhou jsou všechny ty vzpomínky podané.
Soukromí známých osobností bylo vždycky předmětem zájmu a je nebetyčný rozdíl v tom, jde-li čtenářům o vděk vůči nim a snahu se k nim lidsky přiblížit, nebo jestli se někdo pase na bulváru ve stylu „navrch huj, vespod fuj“. Na knížkách B. Bezoušky a M. Nesvadby je na první pohled jasné, že se spolu s námi chtějí srdečně zasmát, a ne se posmívat. Kdo z jejich současníků si tam o sobě přečetl a našel u toho geniálně vtipnou a výstižnou karikaturu, mohl být jedině potěšený. A my taky : o)