Adelheid
Vladimír Körner
Scénář podle novely Vladimíra Körnera k filmu, který natočil v roce 1969 režisér František Vláčil. Příběh vztahu bývalého zahraničního vojáka a dcery německého továrníka, která čeká na odsun.
Přidat komentář
Na tak malém prostoru takový příběh! Bezvýchodnost situace obou hlavních postav, Viktora i Adelheid, niterná Viktorova touha po lásce, to, jak se upíná k předem ztracenému a vlastně neexistujícímu vztahu s Němkou Adelheid v době, kdy něco takového je nemyslitelné, i očekávatelný tragický konec, to vše mě doslova připoutalo ke Körnerově novele o málo stránkách...
Je to příběh ponurý, v němž jsem doslova prožila těch pár dní s Viktorem, s jeho touhou konečně se vymanit z osamělosti a pocitu vykořenění a nabídnout své srdce i duši jinému člověku, který o to ovšem ani na okamžik nestál...
Doporučuji.
Zrovna jsem se vrátila z nemocnice a moc jsem si nepomohla poslechem takové smutné a depresivní knihy. Hrozná doba, ve které si ani slušný člověk nemohl najít lásku a klid . No a ten konec, ten to úplně zabil. Audiokniha je moc pěkně a s citem načtená.
Knihu jsem poslouchala jako audio a byla jsem dost otřesená. Oni Vám už v anotaci vlastně říkají, ať šťastnej konec nečekáte, ale to Vás stejně nepřipraví na to, co přijde. Körner popisuje svou zamilovanost ústy Viktora velmi lehce, něžně, ale jeho činy tomu ani v nejmenším neodpovídají. Chápete jeho a chápete i Adelheid, když víte, v jaké se nacházejí situaci a postavení vůči sobě navzájem, ale zkrátka je Vám líto, že si upřímně nepromluví, protože kdo z nás by netoužil po šťastném konci, po šťastném smíření obou národů po tak hrůzné válce. Jenže Körnerův podmanivý styl Vás nechá taky pocítit děsivé zadostiučení vůči Němcům, kteří Váš národ sužovali, a Vy nemůžete jinak, než se sami sebe ptát, co to vypovídá o Vaší morálce. Adelheid skoro celou dobu nemluví... promluví až na konci s otevřenou upřímností a řekne vše, co jste si celou dobu někde v hloubi duše mysleli. To, co se stane pak, už je jen nevyhnutelná událost, ke které to stejně celou dobu směřovalo.
Doporučuju, pokud hledáte zase trochu jiný příběh nešťastné lásky z poválečného období.
Autorův styl je skvělý - tak sugestivně popsat pocity vykořenění, pocity osamocení a nepochopení... Viktor je člověk, který nezapadá, ale touží po souznění s jinou lidskou bytostí. A touží tak moc, že nachází další zmrzačenou duši - Adelheid. Jejich vztah je už v zárodku nezdravý a je jasné, jak asi dopadne... Skvěle vystavěná atmosféra, podpořená syrovou symbolikou. Tady nejde o milostný příběh, tahle novela je smutnou podobiznou poválečné doby.
Korner je génius. Jeho vykreslení reality te doby jen bezkonkurenční. Každý detail,gesta a jednání lidi naprosto představitelé. To jak "nechal" Adelheid skoro celou knihu mlčet a jak potom v par větách vyjádřila celou tu svou osobní tragedii na pozadí doznivajiciho válečného konfliktu me naprosto dostalo. Jeho Podzimní novely jsou podle mého názoru jedním z nejlepších prozaickych del 20.stoleti. Škoda že už nepíše.
Příběh z doby, kdy vztah Čecha s Němkou byl odsouzeníhodný a navíc jste se nemohli být jisti, o co skutečně tomu druhému jde. Körner se však nevydal cestou typického milostného dramatu, je v tom něco mnohem vážnějšího.
Ať čtu knihu nebo sleduji film Adelheid, vždycky doufám, že to dopadne happyendem.Moc hezký a pro mě hluboký příběh.
Autorův styl psaní je sice osobitý, ale dělalo mi problém si na něj zvyknout. Děj knihy je zasazen do nelehkého poválečného období, kdy se v pohraniční vesnici ze sousedů Čechů a Němců stali lidé z opačných stran barikády. Ztráta iluzí, pocit křivdy, smíření se s osudem, osamnělost a smutek - to dokresluje atmosféru doby, do které je příběh zasazen. Milostnou zápletku zde nehledejte, jen nezdravý a tragický vztah ústředních postav poznamenaný dobou, ve které se odehrává.
Příběh byl citlivě napsaný, jakobych se dívala na film s celou ponurou atmosférou. O lidské samotě a touze po druhém, která nemá vždy podmínky se naplnit. Ačkoli ho spousta čtenářů považuje za depresivní, pro mě byl realistický s hezkým nadějným koncem.
Vyborne vystihuje vztahy mezi Cechy a Nemci po skonceni valky. Rozhodne me nesedi milostny pribeh, protoze knizka je psana vice z pohledu Viktora a z Adelheid jsem mela pocit, ze se snazi pouze prezit. Smutny pribeh jako smutna ta doba. Krasny zacatek s minovym polem, divkou s mlekem a krasny konec s divkou bez pleka a pole bez min.
Perfektní příběh se závažným tématem. Styl autora mi trochu nesedí, ale stála za přečtení.
Velmi komorní příběh plný dramat osobních i dějinných. Na malém prostoru (nějakých stech stranách objemu textu) se autorovi podařilo vystihnout situaci v poválečných sudetech, vztah místních k dříve sousedům-Němcům, vztah Čechů k zahraničnímu odboji i psychologii navrátilce do vlasti, kde na něj nic nečeká, a psychologii zvláštního vztahu dvou lidí.
Zaskočila mne anotace, která knihu charakterizuje jako "milostný příběh" - zrovna tohle (jakoukoli romantiku) tedy v románu vůbec nevidím.
Přestože se prakticky vše na místě uzavřelo, neuzavřelo se vše - zejména pro hlavního hrdinu.
"Můžu někoho nenávidět, jenom když je silnější, ale když je slabý, tak ho můžu litovat"
"Pořád se něčím trýzní, a pak vlastně zjistí, jak je duševní utrpení nepatrné proti skutečné bolesti těla a že je člověk šťastný už proto, že vůbec existuje a nic ho zrovna nebolí."
(Film jsem neviděla.)
Adelheid je jeden ze smutných poválečných osudů. Škoda, že se ti dva nepotkali jindy, takhle už od začátku neměli šanci.
Krásný román. Vladimír Körner dokonale vystihl atmosféru po 2. světové válce. Krásný romantický příběh Němky a českého poručíka. Navíc krásné filmové zpracování Františka Vláčila v hlavní roli s Petrem Čepkem.
Krásné, silné a smutné. Navozuje atmosféru doby. Přitahuje a vtahuje. Četlo se to moc příjemně, byť ne vždy to bylo veselé.
Důvěrně známý kraj...Dva osamělí lidé...Zranění lidé...Lidé, kteří ztratili své iluze...Každý zdánlivě z opačné strany barikády.Vše je rozděluje. Láska je však spojí?
Poutavý a skvěle napsaný příběh. Jednání postav pro mě bylo nepochopitelné, ale vzhledem k nepochopitelné době to asi dává smysl. Dvě ztracené duše, neschopnost vzájemné komunikace, beznadějné od začátku do konce... ach jo
Vladimír Körner píše hodně filmově a na jeho dílech je znát, že je bude psát jako scénáře. Adelheid není výjimkou, neboť jde o novelu, v níž je jen to nejpodstatnější, prostředí je popsáno hodně úsporně a všechno se soustředí na prazvláštní vztah dvou lidí, kteří na sebe zbyli - Čecha, který prožil válku, ztratil všechny příbuzné i iluze, nemá se kam vrátit a chce najít nový smysl života a Němky, která za války patřila mezi elitu a nyní je posluhovačkou ve svém vlastním domě, taky nikoho nemá a vnitřně trochu doufá, že možná právě muž, který přišel, jí nabídne novou naději. Körner zachytil hodně zvláštní a smutnou atmosféru doby těsně po válce, kdy rozum šel stranou a všechno ovládaly rozjitřené emoce a lidé byli buď dobří, nebo špatní. Jeho styl psaní je hodně specifický a úsporný, proto nemusí úplně každému sednout a i já bych asi ocenil, kdyby nechal čtenáři trochu víc prostoru a děj maličko rozkošatěl, v této podobě je ale na druhou stranu docela úderný, působivý a vynikne jeho tragičnost. Smutná novelka ze smutné doby. 75 %
Štítky knihy
zfilmováno tajemství sudetští Němci Sudety poválečná doba pohraničí láska neopětovaná osidlování pohraničí
Autorovy další knížky
| 1967 |  Adelheid |
| 1997 | Údolí včel |
| 1973 | Zánik samoty Berhof |
| 2007 | Písečná kosa |
| 1984 | Lékař umírajícího času |
Kniha, která vás vtáhne do pohraničí těsně po válce a okouzlí vás svou jednoduchostí. Zrovna cítíte vůni starých knih v zámku, slyšíte Adelheid na schodech. Sedíte vedle vrchního strážmistra u krbu a vzpomínáte. Velmi silný příběh, krásný a smutný.